Máme za sebou sérii tří projevů. Na Štěpána mluvil pod stromečkem prezident Miloš Zeman, na Nový rok nejprve šéf Senátu Jaroslav Kubera (jeden ze dvou nejvýraznějších politiků ODS, známý bonmotista, vtipálek, který si dělá legraci z politické korektnosti i sexuálního harašení a tělem i duší brání chudáky kuřáky, old fashion politik) a po něm šéf sněmovny Radek Vondráček (jeden z politiků Babišova ANO). Velká projevová úroda.
Copak lidi ve funkcích žene k přesvědčení, že mají co říct národu? A jistě, prezident jako "šéf" exekutivy, od něj jaksi čekáme, že něco poví, že vnímá konec roku, vnímá časový celek a naše až fatální vnímání toho celku a má potřebu rok nějak shrnout, cosi sdělit. Hlava státu byla už dvakrát přímo zvolená, tedy jaksi dvakrát "pomazaná".
Zeman tedy promluvil k lidem (částečně k Si Ťin-pchingovu a Putinovu národu, pravda), nemluvil ovšem ke všem, držel svoje dělení Česka a rozděloval dál, takový Brouk Pytlík na Hradě, který novinářům vyčítá, že ničemu nerozumějí a píší o tom, kdežto on je expert na robotizaci a tajné služby a vykládá o tom. Zeman mluvil, ovšem jen ke svým vyznavačům, ne k národu.
Co však Kubera? Jaký smysl má, aby mluvil předseda horní komory, ústavní pojistky, zákonodárného sboru? Co má tak zásadního na srdci? Na fórky první leden není vhodný den a myslitel Kubera není žádný filozof, esejista, dramatik.
Pokud jste poslouchali, co vám utkvělo v paměti? Co s vámi hnulo? Moudro typu "chovejme se k ostatním lidem tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám"? Nebo očekávané zastání se kuřáků a útok na korektnost? Neutkvělo vám nejspíš nic. Neřekl nic, mluvil, podobně jako Zeman, ne k národu, ale k jeho menší části, obvyklé odeesácké mantry o státu s velkým S a občanu jako služebníku s malým s. Tvrdil třeba, že nám kdosi zakazuje vidět rozdíl mezi mužem a ženou… "Ženy jsou mnohem krásnější než muži, a proto nám zakazují se jejich krásou kochat." (Kdo komu zakazuje obdivovat krásu žen, to raději nespecifikoval.)
Zastal se manuálních pracovníků (obklad koupelny si prý totiž nevygooglujete). Takže na bonmoty došlo, jak jinak, Kubera kuberoval, zůstal Kuberou, přesněji řečeno zůstal jen Kuberou.
Česko bez problémů? Fakt?
Proč chtěl tolik mluvit, když nemá co říct? Váha úřadu? Nebo zamýšlel nabídnout nového Kuberu vzor 2019, ale nepovedlo se mu to? Dodejme, že nehovořil spatra, četl projev (nijak dobře) z papírů, což bylo poctivé a fér, kuberovsky chlapské. Žádné čtecí zařízení a předstírání suverenity.
Kubera odmítá, že by chtěl na Hradu střídat Zemana, opakovaně to vyloučil, prý se chce věnovat rodině. Ale prezidentskou polohu si na Nový rok vyzkoušel a šéfa Senátu taky neodmítl. Uvidíme, co se stane. Pomohl ODS, ta byla vidět.
Zarážející, varovná věc, ani jeden ze tří politiků, kteří nám sdělovali svoje "poselství", jež nejsou poselstvími, nemluvil o ničem, co Česko skutečně sužuje. Ani slovo o lidech v exekucích (je jich milion), o lidech v ghettech, ani slovo o suchu, jež ničí stromy a celou zemi, ani slovo o roky trvající ruské hybridní válce. Pokud však chcete mluvit k národu, má smysl hovořit o něm, o jeho radostech (na ty řeč přišla) i strastech.
Sice dlouze, nudně, neuměle, ale vlastně nejlíp mluvil Radek Vondráček. Nevyhnul se tématu rozdělené, antagonistické společnosti, dokonce přiznal, že i on má na rozdělení svůj podíl. Pokud to byl marketinkový tah, povedl se, pokud osobní vklad, klobouk dolů. Jistě, i Kubera řekl "hledejme to, co nás spojuje," ale znělo to jako povinné heslo. Vondráček vypadal, že ho to fakt snad i pálí.
Jinak to od šéfa sněmovny byla taková poněkud dětská přednáška o demokracii (žijeme v ní 29 let) pro základní školy. Volby mají měnit politickou garnituru (rozuměj nikoli demonstrace), to se nám snažil vtlouct do hlavy několikrát (opakování je matka moudrosti, že). Ale v zásadě a s přimhouřením obou očí se jedině Vondráček snažil mluvit k národu jako celku, jediný jako by pochopil smysl novoroční řeči (nebo ho pochopili lidé, kteří mu projev napsali).
Česká potíž se jmenuje Havel, Václav Havel. Jeho novoroční projevy šly na kost, dotkly se posluchače, mluvil bez pomády, velmi vytříbeným jazykem o stavu země, o náladách (nejen o té "blbé"), nekašíroval to. Havel není, máme dnes Zemana. Babiš k nám promlouvá přes "čaulidi" na Facebooku, je to čirý marketing, nic víc, žádné hledání pravdy. Kubera a Vondráček taky nemají co povědět.
Závěr? Zeman zemanoval, Kubera kuberoval, Vondráček vyprávěl o demokracii školákům. Ti druzí dva něco řekli o nerozdělování, ale jinak se na sto honů vyhnuli podebraným českým bolákům.
