Petr Vizina Petr Vizina | Komentáře
16. 3. 2020 18:00

Láska a nenávist v časech karantény

Člověk je v izolaci ponechán sám sobě, jako těsto v míse za oknem. Sám neví, co jím zmítá a co v něm kvasí, dokud není donucen setrvat na místě.
Karanténa, ilustrační foto
Karanténa, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Karanténa zavedená dnes o půlnoci snižuje nebezpečí virové nákazy. Zároveň podle všeho zvyšuje nebezpečí jiné epidemie, totiž hašteřivosti a domácího dusna. Na rozdíl od tajemného viru, na který zatím neexistuje lék, máme nákazu podrážděností a nerudností spolehlivě vyzkoušenou. Dají se proti ní vypěstovat protilátky, bohužel je to příliš pracné, časově náročné a je třeba sebeovládání. Nyní ovšem bude pro jeho nácvik času dostatek.

Foto: Jan Kačer

Člověk je v karanténě ponechán sám sobě, jako těsto v míse za oknem. Sám neví, co jím zmítá a co v něm kvasí, dokud není donucen setrvat na místě. Hudebníci přinucení společně cestovat v dodávce a přespávat v hotelu takovému stavu říkají "ponorka".

Na rozdíl od osádky skutečné ponorky však nejsme na společný pobyt v malých prostorách trénovaní. Navíc, pokud je osádka ponorky na palubě, je i mimo službu pořád v práci. To se o lidech, kteří kvůli karanténě musejí trčet doma, říct nedá.

Každá iritující maličkost se při tisícím pohledu zblízka stává monstrózní tragédií. Práce je bezpečná činnost, víme, kam sáhnout a jak zareagovat. Ale toto je nová situace. Jak se dohodnout, jestli je na nákup nutné vyrazit s rouškou? Pokud žena řekne ano, je pro mě panikářka, řeknu-li ne, jsem pro ni bohorovný ignorant. Existuje třetí cesta? Nevíme, jisté ale je, že používáním slov jako "panikářka", "ignorant" či daleko horších se o existenci třetí cesty nepřesvědčíme. Rozhádaní se nepohneme z místa.

Zatni zuby a vydrž

Internetem kolují zaručené rady, jak se koronaviru bránit. Vyplachujte každou čtvrthodinu ústa horkou vodou, Covid-19 se uvaří! Nejezte zmrzlinu! Zkuste zadržet dech na 10 vteřin. Jestli se nerozkašlete, jste v pořádku!

Užitečnější podle všeho bude rada odstřihnout se alespoň na část dne od přístrojů, které nás neustále informují o situaci ve státě a ukazují počítadlo nakažených. "Děti jsou už tak vyděšené. Čtou také spíše emoce než obsah slov, tedy aktuálně úzkost, napětí a stres," radí psycholožka.

Britský plakát z dob bombardování Londýna
Britský plakát z dob bombardování Londýna | Foto: IWM

Naštěstí není za časů karantény tak snadné prásknout dveřmi a "odstěhovat se k mamince". Naneštěstí není za časů karantény možné dát si v hostinci na stojáka pivo a srkat je v němém vzdoru.

Jistá naděje spočívá v tom, že nejsme první, koho omezení pohybu a sdružování potkávají. Z dnešní johnsonovské Británie si nejspíš těžko brát příklad, imponující však dodnes zůstávají třeba válečné plakáty: "Grit your teeth and bear it" - zatni zuby a vydrž, "Nezapomeň si plynovou masku", "Kočka má sedm životů, ty ne". Ten pohled na válečnou propagandu z dob smrtelného nebezpečí dodnes uklidňuje.

Ještě starší rady, jak pěstovat sebekázeň a rozumnou komunikaci, pak pocházejí z dob, kdy oblohou nekřižovaly bombardéry Luftwaffe. V Knize přísloví, připisované starověkému králi Šalamounovi, je k mání tréninkový kurz pro časy karantény v době míru.

Cílem výcviku je mentální rouška zabraňující bacilům prchlivosti poprskat ten malý prostor, do něhož jsme uzavřeni. Úvodní lekce, jak se doma za časů koronaviru nepozabíjet, může vypadat takto: "Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu."

 

Právě se děje

Další zprávy