David Klimeš David Klimeš | Komentáře
11. 4. 2022 11:51

I když prohraje, Le Penová už zvítězila. Z krajní pravice je ve Francii mainstream

Země galského kohouta se zlobí. Přes polovinu hlasů tam v prvním kole prezidentských voleb získali extrémní kandidáti. Emmanuel Macron zůstává favoritem, jistého ale nemá nic.
Řekni: Čeká mě Slavkov, nebo Waterloo?
Řekni: Čeká mě Slavkov, nebo Waterloo? | Foto: Reuters

Třebaže do druhého kola postoupila stejná dvojice jako před pěti lety, historie se rozhodně neopakuje. Tehdy byl Macron symbolem nadějí mnoha Francouzů, nyní je pro řadu z nich jen nejmenším zlem.

A Marine Le Penová už v žádném případě není outsider. V roce 2017 získala ve druhém kole jen třetinu hlasů, nyní podle průzkumů může dosáhnout až na 47 procent. Vezmeme-li navíc v úvahu trend posledních dnů, během nichž nájemník Elysejského paláce trochu ztrácel a jeho vyzývatelka naopak trochu sílila, není stále rozhodnuto. Je třeba to říct naplno: euroskeptickou populistku placenou z ruských peněz si polovina Francouzů umí představit v nejvyšším úřadě.

To je velký problém. Pro Francii i pro celou Evropu.

Když zbydou jen extrémy

Kdo ve dnech před volbami zemi navštívil, nemohl si té zloby nevšimnout. Ani sdílené odhodlání pomáhat napadené Ukrajině nedokázalo překrýt hluboké rozdělení společnosti. Jeho symbolem se staly nejen divoké bitky mezi příznivci a odpůrci protiimigračního extremisty Érica Zemmoura, ale také univerzity. Ač se mají střežit politické agitace, byly jejich kampusy doslova zaplavené plakáty levicového radikála Jeana-Luca Mélenchona.

Macron sice nakonec první kolo voleb vyhrál, a to ještě výrazněji než před pěti lety, další tradiční demokratické síly ale utrpěly absolutní debakl. Kandidáti dvou léta dominantních stran, tedy socialistů a gaullistických republikánů, zcela propadli.

Stávající prezident tak dlouho tvrdil, že mezi levicí a pravicí je dost místa pro jeho centristickou nabídku, až mainstream obou pólů prakticky vyzmizíkoval a zbyl na nich jen extrém. K necelé čtvrtině hlasů pro Le Penovou je nutné přičíst i sedm procent volebních lístků, které získal Zemmour. Je to masa, s níž může šéfka Národního sdružení počítat. Výmluvně to symbolizují slova její neteře Marion Maréchal-Le Penové. Ta sice až do neděle podporovala Zemmoura, nyní už ale opět vyjadřuje sympatie své tetě. Pokud se tomuto táboru podaří dostat za dva týdny k urnám i zbytky pravicových, protiimigračně naladěných voličů, není vyloučeno, že by mohl nakonec slavit.

Výrazně posílila i krajní levice. Pro socialistickou kandidátku a starostku Paříže Anne Hidalgovou musí být krutým políčkem, že jako reprezentantku někdejší slavné Mitterrandovy strany ji dokázal porazit i komunista Fabien Roussel.

Lídrem této části spektra je nyní beze všech pochyb radikální Mélenchon. Muž, který by se snad s trochou licence dal nazvat francouzskou verzí Bernieho Sanderse - čím je starší, tím lépe působí na mladé voliče. Na jeho nabídku socialistické "šesté republiky" slyšela pětina z těch, kdo dorazili do volebních místností.

Putinův dron

Le Penová si nepochybně dobře uvědomuje, že její finální vítězství zatím není příliš pravděpodobné. Náladu ale musí mít i tak výbornou. Stačí připomenout rodinnou historii. V roce 2002 její xenofobní a antisemitský otec Jean-Marie senzačně postoupil do druhého kola, v němž ale i proti mimořádně nepopulárnímu Jacquesi Chirakovi dokázal získat jen 18 procent hlasů. To jeho dcera před pěti roky získala v závěrečném duelu už 34 procent hlasů. Nyní má šanci dosáhnout bezmála na polovinu. A pokud Macron udělá nějakou velkou chybu nebo přijde málo jeho voličů, může Le Penová nakonec i těsně vyhrát.

Jak je možné, že se stala tak široce přijatelnou? Profil své tvrdě euroskeptické a protiimigrační strany sice trochu zmírnila, i tak na ni ale neustále padali ze skříně další a další kostlivci. Naposledy třeba ruská agrese proti Ukrajině připomněla, že moc její strana závisí na penězích z Kremlu. Satirický list Charlie Hebdo ji vykreslil jako blonďatý dron, který ovládá Vladimir Putin. A titulek se ptal, jak daleko až doletí.

Přesto se Le Penové podařilo přesvědčit spoustu Francouzů, že nepředstavuje hrozbu, nýbrž naději na lepší budoucnost. Macron totiž svým teatrálním stylem sice už roky ujišťuje spoluobčany, že s každou další krizí je Francie silnější, mnozí z nich jsou ale zjevně přesvědčeni o opaku. Cítí se být chudší a méně spokojení.

Krajní kandidátce navíc zjevně pomohlo i angažmá již zmiňovaného a ještě extrémnějšího Erika Zemmoura, který z ní svým ukřičeným programem udělal zdánlivě ještě vcelku přijatelnou alternativu.

Evropan Macron s.r.o.

Přes velmi dobrou výchozí pozici Le Penové tahá Macron stále za delší konec lana. Důležitá je pro něj především Mélenchonova prosba, aby jeho podporovatelé ani za nic nedali hlas pravému okraji. Blok prezidentových podporovatelů a oponentů Le Penové by tedy měl dohromady nastřádat dostatek hlasů na to, aby se Emmanuel Macron udržel v Elysejském paláci a na rozdíl od svých předchůdců Nicolase Sarkozyho i Francoise Hollanda získal také druhé období.

Pokud se mu to podaří, bude jej ale čekat velmi těžkých pět let. Zloba Francouzů nikam nevyprchá a po prezidentských volbách budou záhy vybírat také poslance do Národního shromáždění. Sotva se letos přitom bude opakovat pohádka z roku 2017, kdy Macronovo zbrusu nové hnutí hned získalo pohodlnou většinu 308 z 577 míst.

V parlamentu na jeho úkor nyní nepochybně posílí Mélenchonova Nepoddajná Francie a na více zástupců jistě dosáhne i Národní sdružení Le Penové. Macron bude nakonec rád, když po prázdninách pro svého premiéra najde funkční zákonodárnou většinu.

Pokud francouzský prezident obhájí svůj úřad, bude se jistě chtít stát lídrem zásadních změn, jež na Evropu po ruské agresi vůči Ukrajině čekají. Docela dobře se mu ale přitom může stát, že na největší odpor narazí ve své vlastní zemi.

Video: Macron se nepřiblížil obyčejným lidem. Výhra Le Penové by byla koncem Evropy, říká Rupnik.

V neděli se ve Francii koná první kolo prezidentských voleb. Kdo z něj postoupí do druhého? Emmanuel Macron a Marine Le Penová. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

20:00 Norsko - Švédsko (Opava), Německo - Anglie (Karviná).

před 46 minutami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policisté zadrželi u Tuchoměřic sedm migrantů z Afghánistánu a Indie, osmý utekl

Policisté v neděli odpoledne v Tuchoměřicích u Prahy zadrželi sedm migrantů, čtyři z Afghánistánu a tři z Indie. Jeden utekl, policie po něm pátrá. Cizinci byli v odstaveném kamionu, řekla v neděli mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

"Na linku 158 jsme přijali hlášení od náhodné svědkyně, která oznámila, že viděla, jak někdo párá plachtu na návěsu odstaveného kamionu, z něj vyskákali lidé a šli směrem na Tuchoměřice," řekla Suchánková. Řidič v autě podle ní nebyl, policisté ho zadrželi později, je z Bulharska. "Jedna osoba se dala na útěk, stále po ni pátráme," doplnila.

Migranti by podle ní mohli mít kožní onemocnění. "Nejprve se musí podrobit vyšetření a pak budou následovat další kroky," řekla Suchánková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy