Oba totiž hráli s plným nasazením pomyslnou novinářskou extraligu náramně dlouho: Jaroslav pětačtyřicet "sezón" v deníku Mladá fronta (1954-99) a Zdeněk třiadvacet let v týdeníku Mladý svět (1968-91). A mimochodem před týdnem oslavili ve zdraví pětasedmdesátiny

Absolventi gymnázia v Libni mířili po maturitě na Vysokou umělecko-průmyslovou školu. Nebyli však dělnického původu, a tak i když talentové zkoušky udělali, nepřijali je. Zklamaní bratři se začali živit jako kresliči v projekci. Do novin se jako první dostal Jaroslav, když jeho místo bylo v podniku zrušeno. Tehdy se vydal se Zdeňkem do ulic hledat práci, až oba došli do Panské k redakci MF, kde četli: přijme se korektor. Putování od podniku k podniku si jednovaječná dvojčata tenkrát opravdu k nerozeznání zpestřovala střídáním při návštěvách osobních oddělení. Tady byl na radě Zdeněk. Když mu osobářka řekla ano, odpověděl, že nemá u sebe občanku, ale hned ji přinese. "Brácho, seš přijatej, jdi nahoru vyplnit dotazník!" řekl Jardovi před domem. 

Tak začala kariéra Jaroslava Šálka, později zpravodaje MF na řadě šampionátů ve fotbale, ale  i na olympijských hrách, zejména však hlavního fotbalového referenta respektovaného, byť svazáckého, deníku. A on časem sehnal ve vydavatelském domě Mladé fronty místo i pro Zdeňka. Tady je na místě dodat, že oba bratři odolávali atakům lanařů z KSČ, do jejíchž řad nikdy nevstoupili. Kdo onu dobu zažil, dobře ví, že prospěcháři nad vstupem do Velké strany neváhali.

Oba byli pracovití, psali zasvěceně, čtivě i vtipně. Proto jejich texty četli hráči, trenéři a zejména fanoušci. Kdo se zajímal o fotbal, Šálky znal, ale také si je pletl. Měli a mají stejnou postavu, účes a skoro i tvář; pouze v té je pár nepatrně rozlišujících znaků. Typická historka, kterou zažíval Zdeněk: "Ahoj, Jardo!" "Promiňte, ale já vás neznám."   "No jasně, to jsou ty tvoje fóry, hahaha!"

Jaroslav stačil ještě vedle svých novinářských povinností vymyslet a organizovat celostátní soutěže pro mládež Osmkrát z abecedy fotbalu. Zdeněk měl léta na starosti pořádání slavných turnajů v ženském fotbale O srdce Mladého světa, kromě toho u nás založil sálovou kopanou a dlouho byl jejím předsedou. Zdeněk, který je o tři hodiny starší, ukončil novinářskou kariéru v deníku Sport před čtyřmi lety, Jaroslav přestoupil před sedmi lety z MF Dnes do týdeníku Gól a stále je členem redakčního týmu. Oba již dávno obnovili své někdejší členství u skautů, týdně docházejí na sezení několika stolních společností a věrně navštěvují zápasy své Slavie. Před čtyřmi lety napsali společně knihu Slavné nohy pokračují, neboli kapesní dějiny československého a českého fotbalu. Těším se, až za nějaký čas napíší její pokračování.