Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
12. 5. 2022 12:01

Lena v Buči. Jak se němečtí Zelení mění z pacifistů v jestřáby

Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.
Mám pro vás nový Green deal... Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během návštěvy Ukrajiny.
Mám pro vás nový Green deal... Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během návštěvy Ukrajiny. | Foto: ČTK/AP/Valentyn Ogirenko

Postoj Berlína k ruské agresi vůči Ukrajině se radikálně vyvíjí. Žádná jiná evropská země neudělala takový obrat od důrazu na mírová diplomatická jednání, až k rozhodnutí posílat Kyjevu těžké zbraně a cvičit jeho vojáky. Obrat - Zeitwende, říká tomu spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) - byl dovršen tento týden. To když do Kyjeva, Buči a Irpině dorazila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) a dala tak zapomenout na neuskutečněnou cestu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. A také na tahanice kolem velmi ostrých slov ukrajinského velvyslance v Berlíně, který od počátku ruského útoku šil do německé nerozhodnosti daleko za hranicemi diplomatických zvyklostí.

Baerbocková neskrývala zhnusení nad tím, co ruské hordy na Ukrajině provádějí civilnímu obyvatelstvu: "Všichni tu hrůzu známe z médií, ale vidět to všechno na vlastní oči je přece jen jiné". Jako očitý svědek, který se dotkl hrůz války, se teď německá šéfdiplomatka hodlá podle svých slov chovat rázněji než doposud.

Tak pravil Habermas

Vypadá to, jak napsal v textu Válka a rozhořčení doyen německé filosofie, bezmála třiadevadesátiletý Jürgen Habermas, že "zcela nová válečná realita vytrhla tuto mladší generaci z pacifistických iluzí, jak je patrné na nově stvořené ikoně Annaleně Baerbockové".

Sama ministryně ale odmítá, že by, na rozdíl od většiny Zelených, kdy pacifistkou byla. Podle ní je samozřejmé, že lidé chtějí bránit svou vlast. Dodejme ale, že už mnohem méně samozřejmé je, když jim v tom pomáhají ze zahraničí země, které útočící Rusko považuje ve své oficiální doktríně za nepřátele. To by Zelení jistě ještě v 90. letech nebo na přelomu století nepovažovali za možné. Jakkoliv Joschka Fischer, stranický předchůdce Baerbockové v úřadě, musel své pacifistické, antiamerické (proti politice, nikoli proti zemi) založení také měnit, když Berlín podpořil odvetné kroky Washingtonu po útocích z 11. září 2001.

Baerbocková nyní provádí svůj osobní obrat - a obrat Zelených - pod bezprostředním tlakem ruského státního terorismu, který páchá bezmezné hrůzy najednou tak blízko německých hranic. Podobně sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz na demonstracích svých příznivců, levicových hnutí a odborů teď vysvětluje, že vojenská podpora Ukrajiny není zradou mírového založení jeho strany, nýbrž snahou pomoci napadeným a týraným lidem, aby mohli chránit své životy.

Scholz i Baerbocková se odvolávají na humanitu, v jejímž jménu se teď prostě musí i zbrojit a zabíjet. Jejich postoj "nelze vysvětlit odmítnutím normativních orientací, jimž se takzvaní realisté soustavně vysmívají," komentuje tuto proměnu filosof Habermas. "Spíše vycházejí z příliš optimistického výkladu právě těchto zásad. Neproměnili se v realisty, ale v podstatě překypují idealismem!" píše. Je to jeden z největších paradoxů ruské války: Levicové politiky žene nepřiznaný idealismus lidí, které předtím kritizovali, tedy pravicových realistů, kteří vždy tvrdili, že Rusko (i Čínu) je třeba držet na uzdě zbraněmi.

Nejjasnější barva semaforu

"Není ostatně náhodou, že autory 'přelomu' jsou ti levičáci a liberálové, kteří - tváří v tvář drasticky změněné mezinárodní konstelaci - chtějí vážně jednat v reakci na opožděné poznání," analyzuje velmi přesně německý obrat (Zeitwende) filosof. Tím poznáním je pak skutečnost, že Německo jako její lídr Evropy nemůže získat respekt na mezinárodním poli, pokud nebude disponovat vlastní vojenskou silou, kterou bude také schopno v krizových chvílích využít minimálně k odstrašení.

Olaf Scholz ještě mluví ke generacím, které se bojí třetí světové války, protože se kdysi rodili a vyrůstali na troskách Třetí říše. Nechtějí válku podporovat zbraněmi, protože jsou přesvědčeni, že to k ničemu dobrému nepovede, neboť jadernou mocnost nakonec stejně porazit nelze. Zelení už patří k mladším vrstvám společnosti, které se proti starému světu bouřily a chtěly v tom novém realizovat své sny o spravedlivé společnosti. Měl to být svět beze zbraní. Nebude, zjistila i Annalena Baerbocková v Buči a Irpini. Nejde to, neboť nic není lidstvu tak vlastní jako jeho "nelidskost", které se musí neustále bránit.

Německý vládní červeno-žluto-zelený semafor (SPD, FDP, Zelení) teď nejjasněji září zelenou barvou. Barvou podpory pro vyzbrojení demokratického světa, který se jinak neubrání agresorovi, jemuž jsou pravidla i humanity politicky zcela cizí. Právě toto je jediný "Green Deal", proti němuž se dnes v Evropě nebude stavět skoro nikdo. "Green Deal", který se těší masové podpoře.

Autor je hlavní analytik týdeníku Euro.

Video: "Ne, chlapci, jděte sami beze mě." Ruský žoldák prozradil, proč odmítl bojovat na Ukrajině.

„Ne, chlapci, jděte sami beze mě.“ Ruský žoldák prozradil, proč odmítl bojovat na Ukrajině | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Hlavním problémem v Cermatu byly pracovní dohody se zaměstnanci

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), jehož ředitelku Michaelu Kleňhovou v úterý ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal, se podle kontroly ministerstva financí dopustilo šesti různých prohřešků. Uvádí to Seznam Zprávy, které mají k dispozici protokoly z kontroly. Hlavním problémem se ukázalo uzavírání pracovních dohod na stejnou činnost s kmenovými zaměstnanci. Cermat tak měl podle kontrolorů zcela zbytečně vynaložit 4,7 milionu korun, navíc naprosto selhala kontrola, píše server.

Kontrola v organizaci zajišťující průběh jednotných přijímacích a maturitních zkoušek se konala od loňského listopadu do letošního ledna. Z dokumentů vyplývá, že nešlo o jedno selhání, ale systém, jakým způsobem příspěvková organizace ministerstva školství navyšovala platy svých zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že vedle hlavního pracovního poměru měly sjednanou ještě pracovní dohodu téměř tři čtvrtiny zaměstnanců Cermatu, konkrétně 64 z celkem 89 pracovníků, uvádí server.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Česko v pátek navštíví britská ministryně zahraničí Trussová. Zúčastní se akce k 80. výročí operace Anthropoid, bude jednat s Lipavským

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Sdružení CZ.NIC ve středu přestalo blokovat sedm dezinformačních webů

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokovalo sedm dezinformačních webů, jejichž domény s koncovkou .cz znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby už podle sdružení nepředstavují hrozbu. Osmý web Aeronet.cz zůstal nepřístupný, protože nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli. Oznámil to mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek.

Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo podle Sládka omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby podle něho nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu.

Sdružení by weby dále blokovalo jen v případě, že by k tomu dostalo příkaz soudu, Policie ČR nebo jiného kompetentního orgánu státu. "Protože žádné takové rozhodnutí zmíněných orgánů sdružení CZ.NIC neobdrželo, bylo dnes do zóny vráceno sedm jmen domén dezinformačních webů. Osmé jméno domény, konkrétně Aeronet.cz, nesplňuje pravidla registrace jmen domén, a to v tom smyslu, že nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

U Tuniska ztroskotala loď s migranty. Pohřešuje se 76 lidí

Šestasedmdesát lidí je pohřešováno poté, co ve středu u tuniských břehů ztroskotala přeplněná loď s migranty, píše agentura Reuters s odkazem na představitele Mezinárodní agentury pro migraci (IOM). Zachráněno podle téhož zdroje dosud bylo 24 osob.

Loď podle zástupce IOM vyplula z okolí města Zuára na severozápadě Libye a ztroskotala poblíž Sfaxu, což je druhé největší tuniské město. Libye je častým místem, odkud se čluny s uprchlíky vydávají do Evropy. Míří tam především lidé ze subsaharské Afriky.

Do Itálie se loni z Libye nebo Tuniska dostalo zhruba 121 tisíc běženců, o rok dříve jich bylo asi 95 tisíc. Téměř 2000 uprchlíků v roce 2021 ve Středozemním moři zahynulo, což je více než v roce předchozím, kdy bylo zaznamenáno 1401 úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy