Pomoc státu poskytovaná válečným uprchlíkům z Ukrajiny se od 1. července podstatně a nešťastně změní. Ruská agrese začala loni v únoru, rychle zareagovala Rada Evropské unie, která už 4. března rozhodla, že "nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob a zavádí se jejich dočasná ochrana na celoevropské úrovni". Zareagoval i český stát, neboť k nám utíkalo velké množství Ukrajinců. Mimořádná byla pomoc nevládních organizací i jednotlivých místních občanů. Poskytovali peníze, potraviny, oblečení, Ukrajince prchající před vražděním ubytovávali.
Ministerstvo práce a sociálních věcí otevřelo loni 11. dubna aplikaci, přes niž bylo možno požádat o příspěvek pro ubytovatele, aniž jste museli jít na úřad. Solidární příspěvek činil tři tisíce korun na osobu, jež byla ubytována v daném měsíci déle než 16 po sobě jdoucích dnů. Maximálně bylo možné dostat 12 tisíc pro jednu domácnost. Během neskutečně zdražených energií a potravin to hodně pomohlo.
Od té doby se změnilo leccos, jen ruská agrese nejen neskončila, ale nabrala obludných rozměrů. Trvá už 482 dní, jsme svědky řady zvěrstev, v poslední době k nejhorším patří zničení přehrady Nová Kachovka, jež vedlo k humanitární i ekologické katastrofě. Její důsledky budou obří a dlouhodobé. Na celou Ukrajinu dopadají rakety, bezpečno není nikde, tedy ani v oblastech, kde se přímo nebojuje.
Starosta Melitopolu oznámil 17. června na síti Telegram, že ruští vojáci unášejí další děti: "Okupanti odvážejí téměř 300 dětí z okresu Berďansk do slunného Čuvašska. Ruská média uvedla, že bylo posláno 48 dětí, zbytek bude odvezen na několik směn." Čuvašsko je v Rusku.
Server Echo 24 zase cituje deník The Sunday Times, který popisuje, že Rusy zajatí Ukrajinci jsou nejen mučeni, ale i kastrováni. Existují mnohá svědectví. V těchto hrůzách, o nichž jsme si mysleli, že se už nebudou v historii opakovat, můžeme pokračovat dál a dál, den po dni.
Píšu to tady proto, abychom si stále znovu uvědomovali dvě věci. Za prvé, kdo jsou Rusové, kteří okupují části Ukrajiny, jakou civilizační hrozbu představují. Za druhé, abychom chápali, že Ukrajinci mají velmi pádný důvod ze své země utíkat a hledat u nás ochranu.
Mění se také lex Ukrajina - bohužel jednoznačně k horšímu. Zhruba po roce a čtvrt ochotně podané ruky se stát rozhodl pomoc dost zásadně omezit. Osekává se možnost bezplatného ubytování. Vztahovat se bude pouze na lidi, kteří přijedou do Česka poprvé a získají status dočasné ochrany. Trvat bude 150 dnů ode dne udělení víza. To se nevztahuje na "zranitelné osoby" (děti do 18 let, osoby pečující o děti do šesti let, jedna osoba na jedno dítě, těhotné ženy, lidé nad 65 let, osoby se zdravotním postižením a ti, kteří o ně pečují, zase ale jen jedna osoba, studenti do 26 let). Ostatní budou buď muset nadále platit, nebo se odstěhovat jinam.
Výše humanitární dávky bude záviset na věku uprchlíka, jeho dětí atd. Při vyřizování žádosti podané běžencem budou brány v potaz všechny doložené příjmy, a to jak z Česka, tak z Ukrajiny. Pracovníci úřadu práce budou posuzovat celkový příjem.
Šetřit na lidech prchajících před ruskou agresí je velká chyba
Od července se mění také přístup státu k solidárním domácnostem. Vlastníci přestanou dostávat od státu náhradu. Započitatelné náklady budou vypláceny přímo uprchlíkům, pokud splní dané podmínky: musí uzavřít nájemní smlouvu, aby dostali plnou částku, vlastník musí zapsat svou nemovitost do databáze vedené MPSV. Pokud vlastník nemovitost nezaregistruje a uprchlík v ní bude bydlet, může si zažádat pouze o 80 procent započitatelných nákladů na bydlení.
Důsledek změn odhadla Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada: "Ze systému vypadne mnoho lidí, kteří nebudou schopni zajistit si příjem, aby tady mohli důstojně žít." Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová očekává, že se z mnoha chudých uprchlíků, a těch je zdrcující většina, stanou bezdomovci. Bezdomovci s dětmi, což bude pro Česko situace nová a zlá. Část podle ní od nás odjede, část se dostane do pracovních vztahů, v nichž budou vykořisťováni.
Otázka je, proč se vláda, resp. ministerstvo práce rozhodlo podmínky zpřísnit, zhoršit. Jedním z motivů je jistě snaha snižovat náklady státu. V dubnu u nás pobývalo asi 325 tisíc ukrajinských běženců, vysoké číslo, poměrně vysoké náklady. Rovnou si ale řekněme, že šetřit na lidech prchajících před krutou agresí, chránících své děti, to by měl být ten úplně poslední, více méně zoufalý krok.
Další důvod? Na ukrajinskou situaci jsme si tady, kde se nebojuje, kam nepadají bomby, kde nám neničí přehrady, nevraždí rodiny, neznásilňují ženy, muže, děti, neunášejí potomky, už zvykli. Už nás tolik neděsí, nedojímá. Sílí hlasy namířené proti uprchlíkům a ohánějící se pojmem "naši lidi", pomáhat se má "našim lidem". Ono se jim samozřejmě pomáhá, ale opozice a antisystémové skupiny tvrdí opak a vsugerovávají lež, tedy že "se pomáhá jen Ukrajincům". Přitom bychom si měli uvědomit, že Ukrajina bojuje i za nás a že Ukrajinci jsou naši lidé.
Neziskové organizace, které se starají o uprchlíky, varují před negativními důsledky lex Ukrajina V. Ty se nakonec mohou prodražit víc než pomoc. Zároveň víme, že stát sice na začátku útoku na Ukrajinu hodně pomohl, ale pak ta síla značně ochabla. Pro ukrajinské uprchlíky, často uprchlice, je těžké sehnat práci ve svém oboru. Z vlastní zkušenosti vím, že se to týká i zdravotních sester, kterých je přitom u nás nedostatek. Chybí státní jazykové kurzy češtiny, na které by uprchlice a uprchlíci mohli chodit, když je dobrá čeština v oblastech jako zdravotnictví nutná.
Ukrajinci u nás mnoho let dělají především pomocné profese, v tom se zásadně liší od zde žijících Rusů. Server Statistikaamy.cz uvádí: "Rusové a Ukrajinci u nás dosahují výrazně odlišné úrovně výdělků. Mediánové mzdy ruských zaměstnanců převyšovaly úrovně jak Čechů, tak ostatních velkých cizineckých skupin, a odpovídaly zhruba Slovákům. Ukrajinské mzdy byly naopak nižší nejen než mzdy zaměstnanců s českým občanstvím, ale také než rumunské a bulharské."
Je jasné, že Rusové z Ukrajiny jen tak neodejdou. Je jasné, že mnoho Ukrajinců u nás bude chtít zůstat, což je pro Česko nepochybně dobrá možnost z více pohledů. Ztěžovat jim nyní podmínky pobytu, existence u nás, je chyba, nesmysl. Je to v podstatě krok proti nim… i proti nám. Vláda by ho měla rychle přehodnotit. Je příznačné, že stát nejraději šetří na těch nejslabších, nejzranitelnějších a nejchudších.
