Rozhodnutí evropských špiček přišlo symbolicky ve stejný den, kdy staronový prezident nechal pořádkovými silami definitivně rozehnat demonstraci, která se již pět dní konala na centrálním Říjnovém náměstí v Minsku.
Již potřetí zvolený Lukašenko si může být poměrně jistý v kramflecích. Přestože se před těmito volbami podařilo do značné míry sjednotit demokratickou opozici, prezidentova podpora i díky cenzuře a neutuchající propagandě reálně přesahuje 50 procent.
Na druhou stranu si neomezený vládce Běloruska ve vztahu k demonstrantům počínal tentokrát poměrně opatrně a strategicky. Pokusil se je vyhladovět a nechat vymrznout blokováním dodávek jídla a oblečení a zasáhl až v době, kdy se jejich počet snížil z původních několika tisíc na několik set. Pravděpodobně si byl dobře vědom toho, že masivní a razantní zásah by mohl situaci spíše zkomplikovat.
I když detaily odvetných opatření vůči Bělorusku bude v nejbližších dnech projednávat Evropská rada na úrovni ministrů zahraničí členských států EU, již dnes z Bruselu zaznívá jednohlasá shoda na uvalení politické blokády na vůdčí představitele Běloruska. V praxi by tak Lukašenko a jeho věrní neměli dostávat vstupní víza do země EU.
Daleko komplikovanější budou zjevně jednání o možných ekonomických sankcích. Problémem může být jednak jejich zacílení, ale také ekonomické zájmy některých zemí, pro něž možná půjde na politické principy na chvíli zapomenout.
Jakkoli se to může zdát překvapivé, Bělorusko do značné míry vyžívá z původního sovětského potenciálu. S pomocnou rukou navíc přichází Rusko, které Minsk dotuje levnými strategickými surovinami, především ropou a zemním plynem. Lukašenkovi se v těchto podmínkách za cenu velkých investic do nových technologií prozatím daří vytvářet z Běloruska v zásadě soběstačnou zemi. Například mediální propagandu tak běžní Bělorusové nesledují v přístrojích slavných západních značek, ale v "konkurenčních" výrobcích domácí, ruské či čínské provenience.
Podle expertů může Lukašenkův režim v podobné ekonomické izolaci ještě několik let nerušeně "vzkvétat". Určitě lze v této souvislosti hovořit minimálně o horizontu příštích prezidentských voleb. Také politickou izolaci vášnivý lyžař Lukašenko jistě ustojí. Lze jen doufat, že v tomto období již žádná alpská velmoc nepodlehne jeho lyžařskému nadšení a neudělí mu vstupní vízum tak, jak to v minulosti učinilo Rakousko. Lukašenko si tak bude muset vystačit s domácími svahy či vyrazit jako dříve s lyžemi do Kazachstánu.#reklama
Největší škody tak izolace jistě napáchá v běloruské společnosti. Omezenou možností kontaktu s okolním světem budou zasaženy především mladší generace, což bude zřejmě komplikovat jakoukoli budoucí transformaci více než zvyk na paternalistická ekonomická pravidla.
Autor je výzkumný pracovník, Ústav mezinárodních vztahů v Praze. Specializuje se na sledování bezpečnostní situace v post-sovětském světě.
