Macron argumentuje, že bez reformy nebude mít francouzský rozpočet z čeho platit odhadovaných osmnáct milionů penzistů v roce 2030. Když ztratil většinu v dolní komoře parlamentu, instruoval francouzský prezident vládu, aby použila speciální zákon, který umožňuje přijímat nové normy bez hlasování poslanců.
Takzvaný článek 49.3, který zná dnes ve Francii každý, byl předmětem přezkumu Ústavní radou. Devítičlenný sbor pod vedením expremiéra Laurenta Fabiuse řekl, že jeho použití bylo zcela v souladu s ústavou. Sama rada ale zdůraznila, že nehodnotila, zda byla zvolená metoda také politicky a sociálně správná.
V parlamentu omezila prostor opozici a debatu celkově limitovala pěti týdny. Z kritiky návrhu se proto na demonstracích postupně stala kritika Macronova stylu vládnutí - on navrhuje, on rozhoduje.
Zmíněný článek 49.3 se používá běžně, za posledních dvacet let to ale bylo v průměru jednou až dvakrát do roka. Jenže Macronova vláda k němu sáhla za poslední rok už jedenáctkrát.
"Kam zmizela francouzská demokracie?!" pokřikovali na Macrona uprostřed týdne protestující až v Nizozemsku, kam přijel na státní návštěvu.
Emmanuel Macron byl loni podruhé zvolený do čela státu a před sebou má ještě čtyři roky. Vstupuje do nich politicky izolovaný a odkázaný na sílu, pokud bude chtít něco prosadit. Na první pohled mu to může být jedno, protože o třetí mandát se už nemůže ucházet.
Aby ale nejen tato změna měla kýžený efekt, Macron bude potřebovat spolupráci francouzských firem, odborů, společnosti. Ta mu ale nyní vypověděla poslušnost.
Protesty mají pokračovat, opozice vyzvala podniky k bojkotu normy, a kdyby se dnes konaly volby, vyhrála by je podle průzkumů s přehledem krajní pravice. Pro druhou největší ekonomiku Evropy to není dobrá zpráva.
Video: Emmanuel Macron na návštěvě Číny (12. 4. 2023)
