Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
6. 6. 2018 13:00

Mají demonstrace proti Babišovi smysl? Ano. Milionkrát větší než rezignovat

Praha, Václavské náměstí, úterý 5. června. Nepřišlo málo lidí. Mnoho.
Foto: Reuters
Andrej Babiš ani jednou nepřišel na akce Milionu chvilek, ač byl vyzýván. Proč? Zopakoval by tam své "pravdy" a hotovo. Jenže on se bojí přijít.

V úterý lidé v Praze a na mnoha dalších místech opět demonstrovali proti Andreji Babišovi a vládě, již mají držet komunisté. Akce organizoval spolek Milion chvilek pro demokracii, který vedou tři studenti Univerzity Karlovy Mikuláš Minář, Benjamin Roll a Jiří-Jakub Zévl, mladí lidé.

Jejich akce se vyvíjejí, uspořádali několik demonstrací za sebou (kupříkladu němý a pokličkový protest). Hledají způsob, jak lidi vyburcovat (Klaus senior by řekl "mobilizovat"). Nejsou lhostejní, není jim šumák, co se u nás děje.

Úterní demonstrace na Václavském náměstí se lišila od předchozích, Minář a spol. pozvali řečníky (na předchozích akcích chyběli, takže působily rozpačitě). Teď to organizátoři přepískli na druhou stranu, pozvali třicet řečníků, demonstrace se táhla tři hodiny… Nezkušení.

Babiš je normalizační bolševik, svoje podržtašky už jmenoval napříč státní správou, říká poslanec Mikuláš Ferjenčík na protestu Václavkém náměstí.
Babiš je normalizační bolševik, svoje podržtašky už jmenoval napříč státní správou, říká poslanec Mikuláš Ferjenčík na protestu Václavkém náměstí. | Video: DVTV

Více lidí přineslo plakáty s obličeji obětí komunistických justičních vražd. Drželi je tři hodiny nad hlavami. Stálo tam třeba: "Popraven komunisty. Jan Buchal. Nezapomínáme." (Buchal, člen protikomunistického odboje, byl odsouzen k smrti v procesu s Miladou Horákovou.)

Když vidíte obličeje komunistických obětí, tušíte, že akce nepostrádá smysl. Přitom o smyslu demonstrací se hodně debatuje, často v duchu: Stejně jsou k ničemu, Babiš si s komunisty a Okamurovou SPD (teď navíc s ČSSD) udělá, co bude chtít. Taková shromáždění mu vůbec nevadí.

Vadí, každému politikovi vadí, když se proti němu lidé staví. Navíc se na takových akcích připomínají věci, které on velmi nerad slyší (Čapí hnízdo, spolupráce s StB, jeho lži atd.) Sen lidí, jako je Babiš? Stoprocentní podpora, lid jako firma. Stejně to měli nastavené komunisti za minulého režimu.

Mají demonstrace vliv? Z pódia o tom mluvil Martin Jaroš, marketér vstupující do politiky: "Psali mi, Martine, nejezdi na tu demonstraci, nechoď tam. A já jsem se ptal, proč tam nemám chodit? A oni mi říkali, protože budete ztrácet čas. Protože tady budete kolektivně nadávat na to, jak je Babiš špatnej, prezident špatnej a jak se nám hroutěj ty hodnoty, takhle si vždycky zanadáváte, rozněžníte se kolektivně a zbytek republiky to bude ignorovat. A Babiš vás druhej den kompletně smázne jedním článkem v novinách a jedním příspěvkem na Facebooku." (Jako řešení Jaroš nabídl nenadávat na Babiše, ale nabídnout lepší politiky.)

Aktivní desetitisícová bublina

Otázka, jestli mají akce typu Milion chvilek pro demokracii vliv a smysl, se dá vyslovit jinak: Máme rezignovat, když se stát vydává opačným směrem než po listopadu 1989? Nechat to na nich, to je sen lidí jako Babiš a Klaus senior. Volby oni umějí, šikovní marketéři jim s tím helfnou, lid uvláčejí sliby, které pak neplní.

Na demonstraci se sejdou lidé podobného smýšlení, jedna názorová bublina. Nejdou tam skalní babišovci a zemanovci. Zároveň ale moc opravdu skalních není, podpora lidí jako Babiš a Zeman bývá mělká a dočasná (nejsou Havel). Mimo jiné proto, že snadno a rychle mění postoje a příliš slibují.

Navíc platí, že aktivních občanů nikdy není většina, vždycky menšina. Ale má vliv díky zájmu o věci veřejné. Všimněme si, že Babiš ani jednou nepřišel na akce Milionu chvilek, ač byl vyzýván. Proč? Zopakoval by tam ty své "pravdy", jako že dotace na Čapák nebyla podvod a že nespolupracoval s StB a že nespolupracuje s SPD a s KSČM… Už fakt, že se bojí přijít, svědčí mnohé o jeho politice.

V Praze se v úterý sešlo údajně asi deset tisíc lidí. Nemalá síla, když si vezmete, že přichází aktivní, nelhostejná "bublina". Kampaň Milion chvilek pro demokracii nasbírala za sto dní 250 tisíc podpisů. Nikoliv milion, jak studenti chtěli, ale čtvrt milionu a i to je zase velká síla.   

Na "milionové" akci poprvé vystupovali politici, podle Mináře "opoziční". Pozván byl též senátor Jiří Dienstbier za ČSSD. Co je na sociální demokracii, lepící vládu s ANO za podpory komunistů, opozičního, to není jasné. Jasné je, že Dienstbiera vidí jako "disidenta" v ČSSD.

Ovace sklidila Miroslava Němcová z ODS. Modrá strana zaparkovala v opozici, ale byly to ODS a ČSSD, které svým počínáním vynesly Babiše k moci. Němcová, jež kdysi vzhlížela ke Klausovi jako k bohu, pochopila. Mohou pochopit i jiní, kteří stejně vzhlížejí k Babišovi. Na demonstraci ostatně mluvili dva politici, kteří ANO rozčarováni opustili.

Nerezignovat, když celé generace byly za bolševika vychovávány k rezignaci, má smysl. Dokonce má smysl, i když názor veřejně vyjádří třeba jen hrstka statečných, jako 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě před chrámem Vasila Blaženého. Osm žen a mužů tam neslo transparenty s nápisy "Ať žije svobodné a nezávislé Československo!", "Hanba okupantům!", "Ruce pryč od ČSSR!". Část z nich pak byla mučena a odsouzena k vysokým trestům ve vězeních i v pracovních táborech. Dodnes si je ale pamatujeme, protože nerezignovali.

 

Právě se děje

Další zprávy