Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
9. 6. 2021 7:00

Klimaplán Prahy skýtá naději. Metropole visí mezi pokrokem a minulostí

V hlavním městě by se za čas mohlo žít mnohem lépe, příjemněji, moderněji, lidštěji. Jenomže česká vášeň pro auta reprezentovaná nejen odeeskou ukazuje, že to nebude jednoduché.
Zácpy Prahu sužovaly už v roce 1969, od té doby aut neubylo, přesně naopak. Dusí metropoli.
Zácpy Prahu sužovaly už v roce 1969, od té doby aut neubylo, přesně naopak. Dusí metropoli. | Foto: ČTK

Mění se Praha? Změní se do roku 2030 natolik, aby snížila svoji uhlíkovou stopu o 45 procent (počítáno od léta Páně 2010)? Během devíti let by metropole měla investovat 230 miliard korun do kroků snižujících emise oxidu uhličitého. Změny se mají financovat převážně z evropských dotací, dále z peněz hlavního města, ale také z prostředků ušetřených nachystanými změnami. Praha připravila klimatickou strategii, jež obsahuje celkem 69 opatření, zároveň v "klimaplánu" stanovila deset prioritních projektů, protože by kvůli covidu nemusela sehnat dost peněz na všechny chystané kroky. Plán byl schválen letos na konci května.

Když se na metropoli díváte z pohledu obyvatele, jisté změny můžete již delší dobu pozorovat. Zároveň se však mnohé nemění vůbec, nebo dokonce k horšímu. Přibylo cyklopruhů, posun, který zatím vítají spíš lidé, kteří jezdí do práce a do města na kolech. Pravdou taky je, že na tuto změnu nadávají mnozí (ne všichni) řidiči. Během pandemie covidu přibylo cyklistů, lidé se báli jezdit hromadnou dopravou, někteří sedli na kolo, někteří chodili více pěšky.

Změna zdánlivě nepodstatná, zanedbatelná v tak obrovském soukolí, jako je hlavní město. Nepodstatná však není, má hlubší smysl v tom, že pěší a cyklisté mnohem víc vnímají, kde žijí. Jak se město mění, kolik přibylo nebo ubylo stromů, kde se staví, kde ubývá prostoru i zeleně. Vnímání okolí obyvateli je pro rozvoj města důležité.

Během covidu v Praze ubylo aut, byla to úleva. Mnoho Pražanů pracovalo z domova, méně se dojíždělo, ulice se na čas značně vyprázdnily, což ocenili právě pěší a cyklisté. Jakmile však pandemie začala ustupovat, autoprovoz se zhustil a vypadá to - pocitově -, že aut spíše přibylo. Což je nepochybně špatně, městu smrdící šňůry vozů škodí.

Evropská města se připravují na jeden z velmi kritických projevů klimatické změny - na vysoké letní teploty a sucho. My jsme letos zažili neobvykle studené jaro, ale začátek června ukazuje, že se nám vedra zcela jistě nevyhnou. Při tropických teplotách se město mění v rozžhavenou pec, kde ani psi neudrží tlapky na asfaltu.

Tvůrci klimatického plánu Prahy mysleli i na sucho, na to, aby se ve městě dalo existovat také ve vedrech. Počítají s tím, že na území hlavního města bude do roku 2030 vysazeno 1,5 milionu stromů. Množství zeleně má zásadní vliv na pocit člověka, který jde po ulici či po náměstí. Může se ponořit do stínu, lépe se mu dýchá, žije. Stromy město ochlazují. Přibývat mají nejvíc tam, kde je najdete už dnes.

V Letenských sadech buduje metropole rybník, voda sem bude čerpána z Vltavy.
V Letenských sadech buduje metropole rybník, voda sem bude čerpána z Vltavy. | Foto: Martin Fendrych

Stromy versus kabely

V centru města či na sídlištích se výsadba komplikuje, dostává se do kolize s inženýrskými sítěmi. Ty mají zatím přednost. Moderní úvaha vypadá tak, že by "modrozelená infrastruktura" (jde v ní o zeleň a hospodaření s vodou) měla být rovnocenná významu inženýrských sítí pod chodníky a ulicemi. Plánuje se vymezit kabelové vedení do pevně daných koridorů, kanálů. Dnes je pro majitele sítí jednodušší nevystavovat povolení k jejich přesouvání kvůli stromům. Dodejme, že cena výsadby stromu někde v parku vyjde na 20 až 30 tisíc, ale v centru, pokud má přežít, přijde na 100 tisíc i více. Živý stín je drahý.

Mezi nachystané změny patří snaha, aby se méně zalévalo pitnou vodou. V co nejvyšší míře ji má nahradit zachycená dešťová voda, ale patří sem taky zelené střechy, travnaté pásy v ulicích (už nyní mnohem méně sečené než dříve), prvky na zachytávání vody nebo jezírka.

Jedno se už začalo budovat v Letenských sadech, leží nedaleko Hanavského pavilonu, bude mít plochu asi 7000 metrů čtverečních, hloubku dva metry a objem zhruba 13,5 tisíce metrů krychlových. Přijde na deset milionů korun. Vodu mu zajistí potrubí z Vltavy, jež povede jednou z šachet Rudolfovy štoly (pochází ze 16. století). Nahoru vodu požene čerpadlo. Bude se s ní také v sadech zalévat.

To jsou změny, které můžeme vidět už dnes. Viditelně se ale mění i uvažování vedení města. Potíž ovšem zůstává s auty. V pondělí pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tweetoval: "Mýto v Praze? Do budoucna se Praha mýtu nevyhne. Bez této veřejně známé podmínky totiž nejde zkolaudovat okruh. To v ODS samozřejmě dobře vědí a s mýtem za daných podmínek souhlasili i dva dřívější primátoři ODS." Na přiloženém obrázku zmiňuje exprimátora Pavla Béma (citace z roku 2007) a Bohuslava Svobodu (2015), oba za ODS. Vedle stojí věta současné ODS "mýto v Praze nechceme, chceme okruh". Typické, autolobby je silná, neústupná, rigidní.

Nohy a kola místo aut

Smysl by mělo nejen mýto, ale taky značné omezení vjezdu aut do širšího centra metropole. Rušení parkovišť v centru. Dnešní stav je neúnosný, zastaralý. Bydlím 20 minut tramvají od centra, moje okolí slouží jako jedno velké parkoviště. Praze stále chybí velká záchytná parkoviště na okraji.

Vraťme se k budoucnosti hlavního města, ke klimaplánu. Po vzoru jiných evropských měst (úžasné je Oslo, město v myšlení a konání daleko před námi) chce měnit nakládání s odpady, plýtvat méně než dnes, což vyžaduje - podobně jako omezení aut jedoucích do města - změnu myšlení obyvatel i dojíždějících. Klíčovým projektem je výstavba bioplynové stanice. Z bioodpadu vyprodukovaného v Praze má vyrábět bioplyn, ten bude dodáván do sítě jako čistá náhrada zemního plynu. Zároveň ho bude možné využít pro provoz nízkoemisních vozidel veřejné dopravy vybavených CNG pohonem. 

Další moderní krok: přestavět pražskou čistírnu odpadních vod tak, aby se z kanalizace dalo zachytávat odpadní teplo a dodávat je do teplárenské sítě. Jde o to, že velkou část pražských emisí produkuje uhelná teplárna v Mělníce, odkud se části metropole dodává teplo. Závislost na této teplárně by se měla snížit, což by Pražanům opět ulevilo.

Jiný zelený plán: mezi deset priorit patří výstavba linky metra D a také automatizace linky metra C, což by mělo zajistit více spojů pod zemí. Hlavní město chce také kupovat elektrobusy, bateriové trolejbusy pro městskou hromadnou dopravu a bezemisní popelářské vozy pro svoz odpadu.

Klimaplán Prahy, pokud bude naplněn, vypadá nadějně, modrozeleně. V metropoli by se za čas mohlo žít mnohem lépe, příjemněji, moderněji, lidštěji. Jenomže kupříkladu česká vášeň pro auta reprezentovaná nejenom odeeskou ukazuje, že to nebude tak jednoduché. Visíme někde mezi couváním do minulosti a pokrokem (já vím, slovo pokrok je dnes pro mnohé vysloveně sprosté, omlouvám se).

V Praze jsou netušené světy, na Žižkově prales, divočina je i v centru, říká Haluzík (video z 25. dubna 2017)

Podívali jsme na město z pohledu periferie, chybí výzkum míst mezi místy. Město dříve rostlo obrovskými přískoky, lány nikoho se teď mění na parcely. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy