Pozoruhodný trend razí filantropové: vyhlašují docela přitažlivé ceny tomu, kdo vymyslí něco, co svět potřebuje.
V tom prvním zmíněném případě, za půl miliardy korun (či přesně za 25 milionů dolarů), jde o způsob, jak stáhnout z atmosféry aspoň část skleníkového plynu oxidu uhličitého, který přispívá k oteplování planety. Když na to přijdete, získáte cenu nazvanou Virgin Earth Challenge. Společně ji vyhlásili Richard Branson, šéf impéria Virgin, a Al Gore, bývalý americký viceprezident a ekolog. Asi nepřekvapí, že ten první jmenovaný cenu zaplatí, a ten druhý zase bude sedět v posuzovací komisi.
(Podrobněji se o tom můžete dočíst ZDE.)
Popis genů na počkání
V druhém případě, kdy jde "jen" o necelou čtvrtmiliardu korun (10 milionů dolarů), získá cenu ten, kdo zvládne během deseti dnů sekvenovat (čili vlastně popsat) genetický kód sta lidí.
Dokázat tohle by bylo úžasné. Zatím totiž vědci umějí určit jen malé kousky genetické informace a pohotově s nimi pracovat. Soupis celého genomu jednotlivce je ovšem práce na léta. Pro představu: dva týmy vědců informovaly v roce 2000, že mají "hrubý náčrt", či "pracovní verzi" lidského genomu. Až v roce 2005 však ohlásily, že mají "prakticky úplnou verzi". Ovšem se spoustou děr, které se doplňují dodnes.
Každý z obou týmů utratil stovky milionů dolarů.
Pokud tedy někdo vylepší sekvenování genomů jednotlivých lidí tak, že to bude možné prakticky na počkání a za přijatelné peníze, posune možnosti medicíny. Půjde pak totiž, mimo jiné, s jistotou rozpoznat geneticky podmíněnou chorobu, kterou člověk trpí, i nemoci, které mu s vysokou pravděpodobností teprve hrozí v budoucnu. Lékaři je nezamění s jinými a hned je začnou správně léčit.
Prověřeno ve vesmíru
Cenu za rychlé luštění genomu jednotlivce vyhlásila nadace X Prize. Ano, ta, která jinými deseti miliony dolarů dotovala cenu v soutěži o vyslání soukromého letounu na hranici vesmíru. Získal ji v roce 2004 letoun SpaceShipOne.
A tatáž nadace dnes rovněž připravuje cenu pro konstruktéra automobilu s minimální spotřebou. Míněn je prakticky využitelný vůz, ne jen nějaký koncept.
(Podrobnost se, v angličtině, dají nalézt ZDE.)
Vyhlašují se i další podobné odměny. Súdánský podnikatel Mo Ibrahim dokonce navrhl cenu pro slušně se chovající africké politiky. Avšak tu ponechejme stranou, protože na rozdíl od technických parametrů strojů se slušnost u politika měří hodně těžko.
Vítěz bere aspoň něco
Ceny vypsané za stahování oxidu uhličitého z atmosféry nebo za luštění lidského genetického kódu skutečně povzbuzují výzkum a vedou badatele k tomu, aby se problémem zabývali. A to i za vlastní peníze, či za granty od jiných sponzorů.
Třeba když americký letec Charles Lindbergh přeletěl jako první bez mezipřistání Atlantský oceán v roce 1927, hnala ho mimo jiné snaha získat tehdy vyhlášenou cenu 25 000 dolarů.
Britský časopis Economist uvádí, že týmy, které soutěžily, kdo přeletí Atlantik přeletět jako první, celkem utratily za vývoj letadel 400 000 tehdejších dolarů. Tedy více, než pak získal vítěz.
Podobně desetimilionová odměna X Prize pro letoun, který dosáhl hranic vesmíru, stála všechny soutěžící 100 milionů dolarů, které investovali, vypočítává Economist.
Kupte si los
Je to jako v loterii: všichni sázející dohromady utratí mnohem víc, než pak získá vítěz.
Jde tedy o docela pozoruhodný přístup k filantropii, kdy filantrop (česky dobrodinec) vlastně dosáhne toho, že lidé vydávají vlastní peníze za dobrodincovy cíle...
Nu, ale zabírá to. I když ne pokaždé: Rockefellerova nadace nabízela v devadesátých letech milion dolarů tomu, kdo vymyslí levný a dostupný test pro zjištění pohlavně přenosných nemocí. Cena propadla, aniž by o ni někdo požádal. Možná by se odměna měla výrazněji zvýšit, aby oslnila více badatelů.
Takže: nechcete vy pár set milionů korun? Ale musíte mít nápad. A taky nějaké peníze na jeho vývoj...
