V pondělí padl jeden z nejdůležitějších soudních rozsudků za poslední léta. Na ten verdikt se čekalo tři roky, ode dne ekologické katastrofy na řece Bečvě, od 20. září 2020. Soudkyně okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku obžaloby z otrávení Bečvy.
Potud je to podle lidí, kteří pečlivě sledovali celé vyšetřování i souzení, v pořádku. Potud se zdá, že česká justice a tuzemské instituce ochrany životního prostředí a české vyšetřovací orgány neselhaly. Jenomže soudkyně Energoaquu nevyvinila, vlastně naopak, obžalobě dala za pravdu, společnost zprostila pouze pro nedostatek přesvědčivých důkazů a případ ohodnotila jako přestupek, který má dořešit Česká inspekce životního prostředí.
Co si z toho má člověk vybrat? Důkazy nestačily na trestný čin, ale na přestupek ano? Vždyť policie, která sbírala důkazní materiál, nezjistila v Energoaquě před katastrofou žádnou havárii. Pro laika i experta je nepochopitelné, proč kyanidy, které zabily přes 40 tun ryb, přes 80 tisíc kusů ryb, ve vodě nezabíjely 3,5 kilometru, které musely členitým řečištěm od Energoaquy urazit, ale až potom.
Žaloba se opírala, a tady to smrdí na sto honů, o rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které vedl ministr za ANO Richard Brabec, místopředseda Babišova hnutí. Rozhodnutí na ministerstvu vypracoval Radek Pallós, kterého do funkce jmenoval právě Brabec. Pallósem řízený odbor zrušil Deze, chemičce z holdingu Agrofert, pokutu za havárii na kaustifikační jednotce, jež se odehrála právě 20. září 2020, tedy ve stejný den jako ekologická havárie, a již chemička vydávala za pouhou "provozní událost".
Pokutu Deze udělila Česká inspekce životního prostředí. Jak napsal Deník Referendum, "Pallós přitom byl v době havárie ředitelem oblastního pracoviště České inspekce životního prostředí v Olomouci a společně s ministrem Brabcem vystupoval na tiskové konferenci 1. října 2020, na které společně mystifikovali veřejnost o průběhu vyšetřování havárie". Evidentním cílem zrušení pokuty i následující tiskové konference Brabce a Pallóse bylo sejmout podezření z Dezy, z holdingu Agrofert, který je, jak známo, ve svěřenském fondu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
Každý, kdo případ mordu tisíců ryb v Bečvě sledoval, nemohl nevidět, že policie zjevně vědomě nebrala v potaz klíčová, autentická svědectví rybářů, že při odběru vzorků v řece selhávala jedna instituce za druhou, že Česká inspekce životního prostředí fungovala jaksi naopak a že na celé čáře selhal i soudní znalec Jiří Klicpera. Všechno jako by bylo sledovalo jediný cíl: dělat, že se v Deze 20. září 2020 žádná havárie nestala.
Případu se věnovali novináři, rybáři, ochránci životního prostředí, málokterá kauza byla tak detailně sledována, investigována, ale také doložena. Doloženo bylo, že Energoaqua prostě nemohla ryby otrávit, protože nemohla zařídit, aby kyanidy 3,5 km dlouhou trasu nezabíjely.
Nebylo prošetřeno, kdo a jak selhal, jede se dál
Začal jsem tím, že jde o jeden z nejdůležitějších soudních rozsudků za poslední léta. Proč? Týká se zájmů tehdejší státní moci, ukazuje, jak byly jednotlivé složky státu, jednotlivé zapojené instituce neschopné, neochotné, slepé, ne-li rovnou pracující na tom, aby Dezu vůbec nezapojily do vyšetřování.
V září 2021 vydala k případu naprosto zdrcující závěrečnou zprávu Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Shrnula všecka možná pochybení od počátku vyšetřování i před ním. Kdo zprávu četl, měl jasno: stát zde nefungoval. Vládl chaos, neschopnost či neochota jednat, nekompetentnost, neskutečný nepořádek. Popsána byla zásadní pochybení. Viděli jsme lhostejnost Babišovy vlády k ekologii.
Klíčové bylo zajištění (či spíše nezajištění) vzorků, k tomu vyšetřující poslanci sdělili: "Ze zjištěných informací vyplývá, že v den havárie, tedy 20. 9. 2020, byl odebrán pouze jeden vzorek (HZS v 17:20) v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb (tedy proti proudu řeky). Následujícího dne byly odebrány čtyři vzorky, další den žádný." Šlendrián? Úmysl? S vysokou pravděpodobností úmysl.
Současný ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí tweetoval: "Samotný rozsudek ve věci Bečvy jakožto politik komentovat nebudu. Ale okolnosti, které vyšetřování (nebo nevyšetřování?) otravy téhle řeky provázely, nasvědčují tomu, že jsme si nechali na pár let ukrást stát se všemi jeho institucemi. A to už se nesmí nikdy opakovat." OK, ale krádež je snad trestný čin, natožpak krádež státu…
Na to mu jeden diskutující opáčí: "Vy nejste dva roky ve vládě?" A Rakušan odvětí, že "pokud odpovědné instituce z nějakého důvodu nekonaly správně ihned po havárii, tak později těžko zajistíte důkladné prošetření". To všechno je asi pravda, ale přece mělo být prošetřeno, kdo, kdy a jak selhal. Veřejnost měla být informována o důsledcích selhání, jež znemožnila či komplikovala vyšetření.
Jen taková drobnost, jež se ovšem zrovna ministerstva řízeného Vítem Rakušanem netýká: Radek Pallós je dle serveru ministerstva životního prostředí dále vrchním ministerským radou, dočasně pověřeným řízením oddělení Olomouc…
Dobré je si připomenout a uvědomit, že se rybí tragédie na Bečvě odehrála rok před sněmovními volbami. Zájem Babiše, ANO i Agrofertu, aby nebyla vyšetřována Deza, byl nepochybně zcela mimořádný. A hle, ona taky nakonec vyšetřována nebyla, havárie nehavárie. Tři roky "po" už je pozdě, povedlo se to. Stát selhal, ale Agrofert zřejmě neselhal.
Co si asi o soudu myslí lidé žijící u Bečvy či rybáři, kteří o průběhu katastrofy svědčili? Co si myslíme my, kteří jsme kauzu sledovali? Cítíme hluboké zklamání. Soud vypadal nadějně, objevila se tam řada velmi přesvědčivých svědectví, museli vystupovat zaměstnanci Dezy, kteří by jinak nikde veřejně nemluvili. Výsledek je však jaksi opačný, prý to byl přestupek společnosti, která dokázala zázrak, totiž udržet kyanidy ve vodě 3,5 kilometru nečinné, neaktivní. Ne, tenhle soud, tenhle verdikt soudkyně Gerlové nepřesvědčil. Zklamal, spravedlnost zůstala za dveřmi, spravedlnost prohrála.
