Od chvíle, kdy Joe Biden před dvěma týdny představil dva klíčové lidi svého týmu - budoucího ministra zahraničí Antonyho Blinkena a svého příštího poradce pro národní bezpečnost Jaka Sullivana -, se napjatě čekalo, koho si vybere na post šéfa Pentagonu. A bude to, jak americká média prozradila v úterý a sám Biden potvrdil ve středu, čtyřhvězdičkový armádní generál ve výslužbě, šestasedmdesátiletý Lloyd Austin.
Stane se historicky prvním černochem v křesle ministra obrany Spojených států, což americká média vyzdvihla a komentátoři pochválili. Ale zástupci bezpečnostní komunity a také někteří politici, včetně Bidenových demokratů, tuto nominaci zároveň přijali kriticky až zcela odmítavě.
Argumenty mají v zásadě dva. Zaprvé, jmenování generála, který jen před čtyřmi roky opustil aktivní službu, jde proti tradici, že ministerstvo obrany nemá vést voják, ale civilista. Tato tradice je od roku 1947 podepřena i zákonem, podle kterého by měl být bývalý příslušník vojenských sil USA nejméně sedm let mimo službu, aby se mohl stát ministrem.
Mattis byl pojistkou proti narcistovi
Biden si teď přidělal starosti, protože Kongres bude muset pro Austina schválit výjimku. A je zřejmé, že vedle republikánů, kteří si nenechají ujít příležitost, aby nového prezidenta potrápili, budou proti i někteří demokraté. Biden bude muset během hlasování a schvalování Austina v Kongresu přinejmenším vydržet několik dní negativního zpravodajství v médiích.
Throughout his lifetime of dedicated service, General Austin has demonstrated exemplary leadership, character, and command. Tune in as I introduce my nominee for Secretary of Defense. https://t.co/cyy5nhtp3b
— Joe Biden (@JoeBiden) December 9, 2020
Novináři budou navíc probírat i druhou výtku mířící proti Austinovi. Sice se osvědčil jako vojenský velitel v Afghánistánu, v Iráku a ve své poslední funkci před odchodem z armády, kdy vedl Centrální velení (CENTCOM) amerických sil na Blízkém východě. Ale podle kritiků generál postrádá širší strategický rozhled, nebyl by prý vhodným ministrem pro nejnaléhavější bezpečnostní hrozby, mezi kterými komentátoři a experti na prvním místě uvádějí vojenský, silový vzestup Číny.
Například známý bezpečnostní analytik Eliot Cohen v časopise The Atlantic připomněl, že Kongres udělil zatím pouze dvakrát výjimku ze zmíněného zákona. V roce 1950 ji dostal generál George C. Marshall. To když začala Korejská válka a prezident Harry Truman potřeboval přesvědčit veřejnost, že americké vojsko je v rukou zkušeného člověka, který mu už předtím pomohl jako náčelník generálního štábu vyhrát 2. světovou válku.
Druhou výjimku pak dostal v roce 2017 generál John Mattis, kterého si vybral za ministra obrany Donald Trump. Eliot Cohen s tím tehdy souhlasil, obhajoval to i během expertního slyšení v Senátu. Mattise viděl jako pojistku proti nebezpečí, které podle něho představoval prezident, "zhoubný narcista, ignorující vše, co je nutné pro rozumný výkon bezpečnostní politiky". "Nyní ale žádná taková krize není," vysvětluje teď Cohen, proč Austinovu nominaci na ministra obrany považuje za zbytečné "porušení demokratických norem".
100 milionů očkovacích dávek
Joe Biden se rozhodl odpovědět na tyto výtky přímo a osobně, na webu časopisu The Atlantic vyšel v týdnu jeho text Proč jsem se vybral Lloyda Austina za ministra obrany.
Biden nejdříve píše, že jako viceprezident v Obamově Bílém domě v letech 2010 a 2011 zblízka sledoval, jak generál Austin v roli vrchního velitele zvládl odchod Američanů z Iráku. Během patnácti měsíců se bezpečně, bez ztrát, stáhlo i s technikou 150 tisíc vojáků.
"Austin měl na starosti největší logistickou operaci, kterou armáda podnikla za posledních šedesát let," píše Biden. A pak vysvětluje, co od něj očekává nyní. "Příští ministr obrany bude muset okamžitě zaštítit obrovskou logistickou operaci, pomoc s celoplošnou a spravedlivou distribucí vakcíny proti nemoci covid-19." Nic méně, nic více - jestliže odchod z Iráku byl největším americkým vojenským přesunem za poslední desítky let, očkování proti covidu-19 bude vůbec největší mírovou operací v historii USA.
Ve stejný den, kdy média zveřejnila jméno Bidenova kandidáta na ministra obrany, představil příští prezident svůj zdravotnický tým a plán na potlačení pandemie. "Během prvních sto dní nejméně sto milionů očkování proti covidu do amerických paží" popsal "nejefektivnější program masového očkování americké historie". Vyzval Američany, aby prvních 100 dní od jeho nástupu do úřadu nosili roušky a slíbil, že vrátí děti do škol.
Biden ví, že nemůže selhat. Voliči mu v kampani uvěřili, že ve srovnání s Trumpem bude proti pandemii jednat zodpovědněji, srozumitelně a efektivněji. Byl to jeden z důvodů, proč vyhrál volby. Stojí s tím i padá jeho kredit, jeho prezidentství, šance jeho demokratů v kongresových volbách 2022.
Biden přitom ví, že to bude přetěžký úkol. Evidentně se rozhodl, že má-li ho zvládnout, chce ministra obrany, který neřeší zahraniční politiku, ale detailně zná logistické schopnosti a možnosti armády. "On je tím člověkem, kterého v této chvíli potřebujeme," zdůrazňuje.
Chvíle pro domácí politiku
Bidenův text pro The Atlantic ovšem není jen obranou Austina. Prozrazuje také, že obecně v prvé řadě potřebuje "klid na práci". Na práci doma. Na zahraniční politiku si k sobě vzal v úvodu zmíněné muže, Blinkena a Sullivana. Oba mají zkušenost a erudici v zahraničně-bezpečnostních otázkách, ve vrcholné diplomacii, například v jednáních s Pekingem či Moskvou. Ovšem i Blinken a Sullivan ve svých nedávných textech a vyjádřeních naznačili, co teď potvrzuje sám Biden.
We’re facing the worst economic crisis since the Great Depression — and Americans need immediate relief. Tune in for a discussion with workers and small business owners on how we move forward. https://t.co/mq5uLaJnAB
— Joe Biden (@JoeBiden) December 2, 2020
Totiž, že momentálně není "chvíle" mezinárodních dohod a zámořských angažmá, protože Ameriku devastuje pandemie, která si v ní každý den vybírá na 3000 obětí. A sužuje ji také poškozená ekonomika s miliony nově nezaměstnaných. Příští prezident se tedy ihned po inauguraci bude muset začít v první řadě prát s Kongresem o další nutnou finanční pomoc podnikatelům a občanům.
Mezinárodní spojenci se sice mohou těšit na novou americkou zahraniční politiku a plánovat například společný postupu vůči Číně. Ale budou muset mít trpělivost. Nějaký čas - s výjimkou možných akutních bezpečnostních krizí - nebude pro Bidenův Bílý dům zahraniční agenda prioritou. Než si první mezi Američany znovu opravdu sedne, jak avizuje, do "čela spojeneckého stolu", bude si muset uklidit doma ten vlastní, americký.
Biden tak nepotřebuje ministra obrany, který by se zaměstnával strategickými výzvami Číny a dlouhodobou výstavbou a rozvojem vojenských sil USA. Chce velitele, který jedním telefonem zvedne na nohy brigádu texaské národní gardy, nebo třeba záložáky v Kalifornii, aby postavili stany pro zdravotníky a začalo se očkovat.
