Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
24. 5. 2021 7:30

Nová kontrola tajných služeb se mění ve frašku. Hlídat mají lidé od Zemana a Hamáčka

Původním, prapůvodním záměrem novely zákona byla vyšší úroveň kontroly tajných služeb. Ta se zjevně změnila ve snahu „narvat tam svoje lidi, dokud jsme u moci“.
Dnešní ředitel BIS Michal Koudelka si naši důvěru zaslouží. Ale Babiš ne, Zeman ne, Hamáček ne. A právě oni navrhují členy kontrolního orgánu tajných služeb.
Dnešní ředitel BIS Michal Koudelka si naši důvěru zaslouží. Ale Babiš ne, Zeman ne, Hamáček ne. A právě oni navrhují členy kontrolního orgánu tajných služeb. | Foto: ČTK

Na ulicích se demonstruje za odstoupení ministryně spravedlnosti Marie Benešové, jež tlačila na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana tak dlouho, až se rozhodl skončit. A do toho chce vláda a Hrad ještě honem honem dosadit členy nového pětičlenného orgánu, který má hlídat práci tajných služeb a nahlížet do jejich živých operací. Po pět let budou tito lidé neodvolatelní.

Aktuálně.cz a Respekt zjistily, že se na seznamu, který navrhuje vláda, objevil i exministr zahraničí Cyril Svoboda, který slavil výročí propagandistické televize s Vladimirem Putinem. Mezi nominandy se vyskytuje Václav Pelikán, šéf legislativy Miloše Zemana, vrchního českého nepřítele Bezpečnostní informační služby. I další nominace vyvolávají obavy, pochybnosti, navozují dojem, že se vládnoucí garnitura snaží co nejrychleji obsadit klíčové bezpečnostní posty, urvat, co jim veřejnost dovolí. Babiš a Zeman si během koronavirové pandemie, kdy se nesmělo demonstrovat, navykli, že si dělají takřka absolutně, co chtějí.

Obsazení onoho nového, bezpečnostní služby kontrolujícího neodvolatelného orgánu, vyvolává otázky. Oč jim jde? Je to jen hloupost? Víme, že o to nejde, sledujeme neukojitelnou touhu mocných po nejtajnějších informacích státu.

Podívejme se na celou věc podrobněji. Výběr těch lidí je vlastně šokující a antiobčanský, nebo, řečeno s Babišem, "firemní". Všichni nominovaní jsou spojeni s výkonnou mocí (nejméně ze všech ústavní právník Jan Kudrna, který je pouze členem Legislativní rady vlády a působí nejdůvěryhodněji). Vypadá to, jako by vláda řekla: o nezávislou kontrolu nám jde ze všeho nejméně, žádné nezávislé osobnosti tam nepustíme.

Připomeňme si, že původním záměrem (prapůvodním) měla být vyšší úroveň kontroly tajných služeb. Až dosud do živých akcí nikdo nesmí nahlížet, a to včetně kontrolního orgánu sněmovny. Odtud mnoho let plyne, že si tajná služba může dělat, co jí libo, ověřit, zda a jak konala, se dá "až po", tedy po skončení živé operace. Takže nezbývalo a nezbývá stále dál tajným službám působícím uvnitř země "prostě věřit", ač mohou vstupovat a vstupují do našeho soukromí.

V lednu 2018 začala platit novela zákona o zpravodajských službách, jež měla tuto "slepou skvrnu" odstranit. Jenomže ona v podstatě žádnou občanskou kontrolu neumožňuje, nepředpokládá. Je to dáno podmínkami, které musí splnit každý člen kontrolního orgánu: věk minimálně 40 let, vysokoškolské vzdělání v oboru právo (v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice nebo studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v ČR uznáváno…), je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň přísně tajné.

Občanským hlídačům vstup zakázán

Zároveň členem kontroly "nemůže být ten, kdo byl v posledních třech letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky". Členem orgánu se nesmí stát prezident, člen vlády, náměstek ministra, poslanec, senátor, poslanec EP, soudce, člen orgánu územního samosprávného celku nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru České republiky, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil České republiky. Členové jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu pět let.

Když to domyslíte, kdo vlastně zbývá? Kdo tak hustým sítem projde? Proč nestačilo, proč nebylo podmínkou, aby na živé akce služeb dohlížela veřejně, všeobecně uznávaná osobnost, jež by se pod tvrdou sankcí zavázala k mlčenlivosti?

Představme si, dejme tomu, Tomáše Halíka: ani tento držitel Templetonovy ceny nepadá v úvahu. Stejně jako třeba Benjamin Roll, předseda Milionu chvilek pro demokracii, Mikuláš Minář, ačkoliv se oba zasazují za lidská práva a dodržování zákonů i ústavy. Lidé jako Magda Faltová, Věra Roubalová, Petr Pithart, Helena Třeštíková, Martin Rozumek, Hana Marvanová, nebo, abych dal příklad za "druhou stranu", v úvahu nepadá ani třeba Václav Klaus senior, exprezident. Kdyby žil, nevešel by se ani Otakar Motejl. Nepadají v úvahu Jan Ruml, Šimon Pánek, Miroslava Němcová, Stanislav Devátý, Eliška Wagnerová, Rut Kolínská, Tomáš Němeček, Zuzana Candigliota a další a další …

Kdo se do kontrolního orgánu vejde? Lidé, kteří pracují pro vládu či Hrad a mají prověrku na přísně tajné. A je tu ještě podmínka volby sněmovnou, kupříkladu ta dnešní dolní komora tam nikoho, kdo je obecně považován za důvěryhodného, nepustí. Stačí se podívat na volby Rady pro Českou televizi. Přesně tomu odpovídá i vládní výběr.

Odsávat informace

V politice se vždy jedná o to, v jakém se nalézáme okamžiku. Okamžik, kdy vláda navrhuje sněmovně ony špičkové kontrolory, je u nás mimořádně napjatý. O Marii Benešové už jsem psal. Vláda však bude brzy čelit kritickému hlasování o důvěře. Prezident republiky Zeman nahrává Putinovi ve vrbětické kauze. Odvolán byl prozápadní ministr zahraničí Petříček, odvolán byl ministr zdravotnictví Blatný, který nechtěl vakcínu Sputnik bez souhlasu Evropské lékové agentury. Zůstává vicepremiér Hamáček, který lhal o své cestě do Moskvy, již plánoval, ačkoliv věděl o roli GRU na vrbětických vraždách a výbuších. Máme těsně před volbami, vládním stranám padají preference, za pět měsíců se mohou na vládu dívat z opozičních lavic. Tak vypadá "náš okamžik".

Najednou vidíme zájem hlavních vládních hráčů jasně: narvat všude svoje lidi, přes ně si držet vliv, kdyby to jen trochu šlo, odsávat nejtajnější informace. Lze namítnout, že "členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce", a tato povinnost trvá i po ukončení členství. Ale kdo to zkontroluje, když se nejedná o osobnosti, v něž má veřejnost důvěru? A skutečně tito lidé, většina z nich, skýtá záruku, že budou bojovat za naše práva? Kdy to prokázali?

Máme za sebou odhalení faktů o výbuších ve Vrběticích, žijeme ve velmi citlivém období. Prezident, jehož podřízeného vláda navrhuje jako jednoho z kontrolorů, napadá BIS ("čučkaři", snaha odvolat ředitele Koudelku, odmítá jej jmenovat generálem) a zpochybňuje závěry, jež veřejnosti o Vrběticích oznámil premiér. Poradce Zemana Martin Nejedlý je bez pochyb napojen na Rusy, sám prezident u nás prosazuje zájmy Kremlu.

Dnes lidé BIS věří, ale to se může snadno změnit

Zeman v nejvyšší ústavní funkci setrvá až do března 2023, dá-li mu Bůh zdraví a parlament pokoj. Za Hrad je navrhován vedoucí odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky. Spadá pod další obskurní osobu, kancléře Mynáře, jemuž mimo jiné policie sdělila obvinění z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie. To je totální absurdita, Babišův politický kšeft.

Proč má vůbec mít v kontrolním orgánu svého "zástupce" člověk, který je abonentem tajných zpráv BIS i Vojenského zpravodajství? On přece může kontrolovat rovnou. Myslí vláda vážně, že v této situaci klidně navrhuje do kontrolního orgánu tajných služeb Zemanova člověka?

Velká část veřejnosti dnes BIS věří. Je to výjimečné. Ale časy se mohou změnit, do čela BIS se může dostat Zemanův člověk nebo někdo jinak nevhodný. A přece je veřejnost z kontroly novelou zákona i výběrem vlády vyšachována.

Jedním z navrhovaných je ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra, tedy rezortu, který vede Jan Hamáček - politik bez důvěry (míním důvěru v bezpečnostní struktury státu). Je absurdní, že navrhuje svého člověka.

Ostatně totéž lze říct i o premiérovi, který má na krku trestní stíhání, byť jeho postoj k BIS není nepřátelský. Ani on by neměl "za sebe" nikoho navrhovat. Tato vláda by si prostě měla dát pohov a pětičlenný orgán nenavrhovat (neboť ti lidé tam pak zůstanou pět let a budou neodvolatelní).

Vládou předvedený výběr členů kontrolního orgánu obnažuje hrubé chyby novely zákona o zpravodajských službách. Není to kontrola naše ani pro nás, je to kontrola "jejich" a "pro ně", kontrola, že na nich BIS či VZ nedělá, jinak se to skoro nedá chápat. Tak to ještě jednou zopakujme: tato nedůvěryhodná vláda, jež se topí ve skandálech, nemá členy kontrolního orgánu navrhovat.

Prezident Miloš Zeman a Rusko

  • Miloš Zeman se pravidelně setkával s někdejší vlivnou spojkou na "Putinův vnitřní kruh" - bývalým šéfem ruských státních železnic a exdůstojníkem KGB Vladimirem Jakuninem. Blízkého Putinova důvěrníka americká vláda v roce 2014 zařadila na sankční seznam kvůli ruské anexi Krymu. Jakunin organizoval každoroční konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Zeman za sankcionovaným Jakuninem jezdil v roli prominentního řečníka. Nejprve ještě jako důchodce z Vysočiny a později v roce 2014 či 2016 již v pozici českého prezidenta.
  • V říjnu 2017 na Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil Zeman anexi Krymu za "fait accompli" čili hotovou věc. Ukrajina by si prý měla s Moskvou vyjednat finanční kompenzace. Zeman tím vyvolal mezinárodní diplomatický incident.
  • V roce 2018 prezident Zeman prohlásil, že se v Česku vyráběla nervově paralytická látka novičok. Ruská propaganda to obratem využila k tomu, aby zpochybnila, že Moskva stojí za otravou dvojitého agent Sergeje Skripala ve Velké Británii. BIS Zemanovy informace vyvrátila. Tím vznikl otevřený spor prezidenta s kontrarozvědkou vlastního státu, kterou později označil za "čučkaře". Stanovisko BIS ale potvrdil premiér Andrej Babiš.
  • Zeman dlouhodobě lobbuje za to, aby strategickou dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany minimálně za 200 miliard korun prováděl ruský Rosatom. Navzdory tajným službám, které proti tomu varují a označují to za závažné bezpečnostní riziko.
  • Zemanovým poradcem je Martin Nejedlý. Radí mu na dobré slovo, beze smlouvy. Nejedlý v Rusku žil deset let. Co přesně tam dělal, dosud není jasné. S Ruskem je spjato Nejedlého dřívější soukromé podnikání v Česku. Do jeho zadlužené firmy dle zprávy o likvidaci poslal ruský gigant Lukoil kolem 180 milionů korun.
  • Krátce potom, co premiér Andrej Babiš překvapivě loni na konci roku prohlásil, že chce jaderný tendr odsunout, Nejedlý odcestoval jednat do Ruska s blízkým poradcem Vladimíra Putina. Tvrdil ale, že jádra se cesta netýkala.
  • V roce 2021 Zeman nahrál ruské propagandě opět. Zatímco vládní činitelé vystoupili s oznámením, že ve Vrběticích odpálili muniční sklad agenti ruské rozvědky GRU, Zeman případ zamlžil. Po týdnu mlčení v nedělním projevu mimo jiné uvedl, že neexistují důkazy, podle nichž by ruští agenti byli ve vrbětickém muničním skladu. Podle Zemana jsou dvě vyšetřovací verze a je třeba prověřit i variantu, podle níž výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. Ministr vnitra Jan Hamáček sdělení prezidenta o dvou vyšetřovacích verzích dementoval. Převzala ho ale ruská propaganda.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy