Jan Hřebejk Jan Hřebejk | Komentáře
7. 12. 2005 0:00

O Petrovi a jeho mamince

Před časem na mě v příloze MF Dnes k 17. listopadu 1989 vykoukla tvář mého scénáristy a kamaráda Petra Jarchovského.

Tehdy ještě bezvousá, vlasatá a štíhlá. Vlastně jsem ho poznal až podle jeho tehdejší dívky a současné manželky, která vypadá stále stejně dobře.

Národní třída, jedna z předních řad demonstrace, je těsně před zásahem. Petr se jediný dívá do objektivu, autorem fotky je totiž náš spolužák z FAMU Tomki Němec. Jsem za Petra rád. Důkaz o tom, že byl na správné straně barikády, považuji v jistém smyslu za historickou satisfakci.

Totiž neříkám to poprvé, ale stále je to dobrá historka: Petrovu maminku, která nikdy na žádné bolševické slavnosti nechodila, komunisty ráda neměla a proti vstupu okupačních vojsk protestovala, dohnali nakonec v zaměstnání k jediné účasti na 1.Máje. Byl konec sedmdesátých let, možná ji něčím pohrozili. Později na Letenské pláni maminku s mávátkem minula televizní kamera. Ten záběr pak tvůrci nové znělky Televizních novin použili mezi slavné jedoucí kombajny, pionýry a tovární stroje. Tak nám Petrova maminka po deset let mávala každý večer  z obrazovky před hlavními zprávami.#reklama

Budiž důkaz o Petrově revolucionářství alespoň malým odčiněním mediální křivdy na jeho hodné mamince.

Poučení: snažte se nechodit tam, kde nechcete být viděni. Škoda, že na té fotce s Petrem nejsem také, byl jsem jen kousek vedle.

 

Právě se děje

Další zprávy