Rozměry protestů by mohly svádět k přesvědčení, že vlastně o nic tak zásadního nešlo. Ale demonstrace z pondělí 12. června jen potvrdily roli Alexeje Navalného jako nesporného lídra ruské opozice. A nevědomky k tomu přispěla i oficiální moc, i když se snažila demonstrace zdiskreditovat a narušovat, jak jen to bylo možné.
Protesty jako vždy doprovázela neskutečná "smůla" organizátorů. Když sháněli aparaturu k zapůjčení, jako náhodou oslovené firmy zrovna žádnou volnou neměly. Kanceláře Fondu boje proti korupci prohledávala policie, v petrohradské pobočce někdo přestřihl přívod internetu. Informační kanály, kterými se šířily výzvy k účasti na demonstraci, byly uzavírány. Úřední přemístění mítinku z Tverské ulice na Sacharovův prospekt bylo samozřejmě nepříjemné, ale stále se jedná o širší moskevské centrum. Ale Navalnyj, nejspíš proto, že chtěl shromáždění radikalizovat, nakonec vrátil mítink ze Sacharovova prospektu na Tverskou. Bezprostředně před demonstrací třída vypadala, jako by bezpečnostní síly očekávaly invazi.
Mítinky probíhaly pod standardními hesly boje proti korupci. Tady se ukázala jedna chyba ruského režimu z května 2017, kdy byl Navalného film Pro vás to není žádný Dimon zakázán. Tím film znovu získal na popularitě a podívali se na něj i ti, kdo o něj do té doby nejevili zájem. Což bylo vidět i na transparentech protestujících. Paradoxně ani žalující, tedy ruský miliardář a člověk, který poskytoval různým nadacím spřáteleným s Dmitrijem Medveděvem obrovské dary, zákaz celého filmu nepožadoval. Soudkyně se ukázala být přičinlivější, než se od ní požadovalo.
Moskevská policie odhadla počet účastníků na pět tisíc, zatímco nezávislí pozorovatelé mluví o dvojnásobku. Daleko více kreativity ale projevil ruský První kanál, který v reportáži ukazoval záběry nikoli z Tverské ulice, kde se demonstrace ve skutečnosti odehrávala, ale ze Sacharovova prospektu. Moderátorka to s patřičně vítězoslavným výrazem ve tváři doprovodila slovy, že namísto ohlášených patnácti tisíc přišlo pouze 1500. Vedle toho šly pro kontrast záběry z oslav Dne Ruska, kterých se podle televize zúčastnily miliony lidí.
Výjimečný byl tentokrát počet zatčených. Sám Navalnyj byl zadržen, ještě než akce začala, za navádění k neschválenému mítinku. Celkově bylo zatčeno přibližně 850 lidí v Moskvě, ještě o něco více v Petrohradě. Kdo nesl plakát či transparent nebo vykřikoval hesla, čelil vysoké pravděpodobnosti, že skončí v rukou policie. Důvodem podle mluvčího moskevské policie bylo, že šlo o "provokatéry", kteří ohrožovali bezpečnost lidí radostně oslavujících státní svátek. Formálně tak bylo vše v pořádku - policie se za zásah pochválila.
Protesty nicméně potvrdily i pro oficiální Kreml nepříjemná fakta. Prvním je vysoký podíl mladých mezi protestujícími. To ukazuje, že i přes snahu budovat prokremelská sdružení jako Junarmija či Naši stále existuje mládež, která se nenechala ideologicky zpracovat. A za druhé, opět přibylo měst, ve kterých se demonstrovalo. Zatímco se pozornost soustředila na Moskvu a Petrohrad, lidé vyšli do ulic asi ve stovce dalších míst. I když nešlo vždycky o davy, situace je tím pro Vladimira Putina a jeho okolí nepříjemná. Jak uvádí politolog Ivan Preobraženskij, Navalnyj ukázal, že zdaleka není známý jen v centru Moskvy.
O co přitom Alexeji Navalnému jde? Současná ruská společnost je víceméně apatická, co se týče možnosti změn. Příliš v ně nevěří. Státní televize a média vůbec šíří katastrofické obrazy, které by nastaly, kdyby se k moci dostal někdo jiný než Vladimir Putin. Více než vítaným příkladem je přitom situace v zemích, kde proběhla revoluce proti místním vládcům, především na Ukrajině. Ve stejně černých barvách se ukazuje i Evropská unie, která je podle ruských televizí místem problémů a katastrof. Není pak divu, že si Rusové stěžují a chtěli by něco lepšího, ale zároveň mají obavy, že něco jiného než současný režim nemusí být lepší.
Navalnyj se snaží probudit k protestu i tyto lidi. Korupce je přitom jedním z nejpopulárnějších a nejúčinnějších nástrojů.
Je zjevné, že si ruská oficiální moc prozatím neví s Navalným rady. Demonstrace sice nepřerostly v ruský Majdan, kterým s oblibou straší média, ale jméno opozičního předáka je stále známější. Samozřejmě že desetitisícové protesty v zemi se 140 miliony obyvatel stěží bezprostředně svrhnou oficiální moc, ale postupně ji naleptávají. A ruské vedení je nervóznější, což je vidět i z počtů zatčených.
Alexej Navalnyj potvrzuje, že s ním bude nutné počítat. I když podle všeho ve volbách kandidovat nemůže (byl odsouzen v případu Kirovles za údajně způsobenou újmu ve výši 16 milionů rublů), do prezidentské kampaně promluví. Současné protesty, jak si všímají i ruští pozorovatelé, totiž ukázaly, že se Navalnyj změnil z pouhého bojovníka proti korupci v politika. To na něj ale klade další nároky. Musí se představit jako alternativa současného vedení, což je o krok dál, než "jen" upozorňovat na případy korupce. Ukáže se, jak si vlastně budoucnost Ruska představuje.
