Pavel Strnad | Komentáře
24. 5. 2006 0:01

Osm filmových omylů Václava Klause

Názor - Producent Pavel Strnad vyvrací argumenty Václava Klause při vetování zákona o Státním fondu kinematografie.
Pavel Strnad, předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi
Pavel Strnad, předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi | Foto: Česká televize

Myslím, že nemá smysl polemizovat s názory laika, který nemá ponětí o ekonomice filmové výroby, ale pokusím se alespoň upozornit na faktické chyby a omyly v jeho textu:

1. Nesouhlasím s tím, že je podnikání ve filmovém průmyslu, který je standardním obchodním odvětvím, veřejným statkem, který má být financován z veřejných zdrojů. (Václav Klaus)

Václav Klaus si bohužel plete filmový průmysl a filmovou tvorbu. Filmový průmysl je opravdu standardní obchodní odvětví - na provoz filmových laboratoří, zvukových studií nebo půjčoven kamerové techniky se opravdu může dívat pouze ekonomickým pohledem.

Filmová tvorba ale představuje především stránku uměleckou, české filmy vyprávějí naše příběhy, používají jazyk, kterým mluvíme, a zobrazují prostředí, v němž žijeme. Jsou součástí naší národní identity.  Při vzniku jednoho českého filmu je potřeba investice v průměru okolo 30 miliónů korun, která je vzhledem k omezenému jazykovému trhu ve většině případů nenávratná. Státní podpora, která kryje jen část rozpočtu filmu, tak sníží potřebnou investici a umožní realizaci filmu.

Ve všech evropských zemích je podpora filmové tvorby zajišťována prostřednictvím samostatných fondů financovaných státem nebo z jiných zdrojů. To zaručuje nezávislost filmové tvorby na politických rozhodnutích a dlouhodobou kontinuitu této podpory.

2. Není obhajitelné, že chce stát touto formou podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. (Václav Klaus)

Stát podporuje i jiné druhy umění. Ze státního rozpočtu dotuje například Národní divadlo (418 mil. korun v roce 2005), Národní galerii (208 mil. Kč), Státní operu (118 mil. Kč) nebo Českou filharmonii (69 mil. Kč), z rozpočtu krajů a měst pak další kulturní instituce. Tvorba v ostatních uměleckých oborech je dále dotována v rámci grantových programů ze státních a obecních rozpočtů.
Český sport získává z výtěžku loterijní činnosti provozované akciovou společností Sazka ročně přes 1 miliardu korun. Jen pro srovnání - loni přišlo na české filmy do kin celkem 2,3 milionu diváků, to je například dvakrát více než na všechny zápasy první fotbalové ligy

3. Pokud je záměrem parlamentu použít institut mimorozpočtového státního fondu, pak je třeba velmi zodpovědně přemýšlet jak o jeho zdrojích, tak o objemu finančních prostředků, které bude mít k dispozici, tak o co nejkorektnějším způsobu rozdělování finančních prostředků. Tento zákon se nad žádnou z těchto věcí nezamýšlí vůbec, natož zodpovědně. (Václav Klaus)

Zdroji Fondu jsou vedle příspěvku ze státního rozpočtu a výnosů z prodeje filmů  z let 1965-91 nově odvody ze vstupného do kin, prodeje videonosičů a příjmu vysílatelů z televizní reklamy. Na financování Fondu, a tím pádem podpoře vzniku nových filmů se tak podílejí všichni, kteří zde bez jakýchkoliv omezení obchodují s filmy. Distributoři, stejně jako TV stanice, kupříkladu dovážejí na český trh zahraniční filmy bez jakýchkoliv cel nebo omezení.

Celkový objem takto získaných finančních prostředků by se měl blížit 300 miliónům korun ročně. Státy se srovnatelným počtem obyvatel přitom na podporu filmové tvorby věnují ročně několikanásobky této částky. Proto považuji za nezbytné, aby stát do Fondu každoročně přispíval ze státního rozpočtu (což mu zákon umožňuje) stejnou částkou, kterou vybere od poplatníků.

4. Nepřijatelné je, že má Fond prostředky získávat od velmi nahodile vybraných soukromých subjektů. Stát uhýbá z odpovědnosti zdůvodnit každou korunu vynakládanou z peněz daňových poplatníků a s finančními prostředky privilegovaným subjektům zachází s pocitem, že to zaplatí někdo jiný. Nahodile vybrané soukromé subjekty navíc platí - na základě tohoto zákona - třikrát: svými normálními daněmi, v rámci běžné komerční transakce při případném užití kinematografického díla a prostřednictvím tímto zákonem stanovené další dodatečné daně. Tento povinný příspěvek mají platit i subjekty, které žádná kinematografická díla nikdy neužívají. (Václav Klaus)

Jak je už výše uvedeno, do Fondu kinematografie by měly plynout odvody ze vstupného do kin, z prodeje videonosičů a z televizního vysílání. To jsou v současné době tři základní a nejdůležitější způsoby šíření filmů. Nejde tedy o "nahodile vybrané subjekty", ale o subjekty, které obchodují na českém trhu s filmy.

5. Neadekvátně velký je sám objem finančních prostředků, které chce stát tímto zákonem získat a rozdělovat. Fond, jehož příjmy v roce 2003 činily cca 53 milionů Kč, v roce 2004 cca 66 milionů Kč a v roce 2005 cca 83 milionů Kč, má tímto zákonem získat každoroční příjem ve výši kolem 280 milionů Kč. Takřka čtyřnásobné navýšení příjmů Fondu považuji za neodůvodněné. (Václav Klaus)

Uvedená čísla svědčí podle mého názoru spíše opaku a dokazují, že Fond kinematografie má za současné situace k dispozici minimum finančních prostředků. Příjmy Fondu se v minulém roce ani nepřiblížily výše uvedeným dotacím pro Národní divadlo, Národní galerii nebo Státní operu. Srovnání se zahraničím je ještě tristnější - Česká republika je na jednom z posledních míst v Evropě. Naši sousedé vynakládají na podporu filmu nesrovnatelně vyšší prostředky, v minulém roce nás předstihlo i Slovensko.

6. Navzdory skokově zvýšenému objemu financí, o kterém se má rozhodovat, se pravidla pro rozhodování rozvolňují. Nejenže se na rozhodování Rady Fondu o přidělování finančních prostředků z Fondu nevztahuje správní řád a nejenže proti rozhodnutí Fondu neexistuje žádný řádný opravný prostředek, zákon umožňuje, aby Rada Fondu přidělovala finanční prostředky na rozvoj kinematografie i svým vlastním členům. (Václav Klaus)

V tomto jediném bodě lze s prezidentem souhlasit. Zákon v §3, odst. 4 a 5 nařizuje, aby byl z jednání Rady vyloučen člen, který je jakýmkoliv způsobem spojený s projektem žádajícím o podporu. Místo toho by měl být takový projekt rovnou odmítnut. Snížil by se tím možná počet odborníků ochotných zasednout v Radě, ale předešlo by se podezření z ovlivňování Rady.

7. Nepochopitelné je - ze zákona určené - zvýhodnění děl, která, slovy zákona, "podporují evropskou identitu". Ty mají být tímto zákonem vyjmuty ze standardního posuzování a má o nich být rozhodováno přednostně. Zákon tím preferuje vybraný politický názor na úkor ostatních. (Václav Klaus)

Václav Klaus zřejmě novelu zákona nečetl pozorně - v textu se výraz "evropská identita" vyskytuje pouze dvakrát v souvislosti s Evropskou úmluvou o koprodukci: poprvé v §4a, odst. 2, ve kterém je zakotvena definice finanční koprodukce, podruhé v příloze zákona, kde se stanovují podmínky pro získání koprodukčního statutu. Získání koprodukčního statutu je nezbytné pro filmová díla, která se vyrábějí v mezinárodní koprodukci a chtějí například žádat o peníze z evropského fondu Eurimages. Produkční statut není žádným způsobem svázaný s rozhodováním Rady Fondu, nemůže tedy dojít k nějakému vyjmutí a upřednostňování, kterými straší pan prezident.#reklama

8. Jsem si jist, že tímto zákonem není sledována podpora umění, ale podpora vybraných podnikatelských zájmů a určitých zájmových skupin. Skutečné tvůrčí a svobodné umění je tímto zákonem spíše ohrožováno. Proto jsem přesvědčen - i vzhledem k tomu, že zákon nevzal v úvahu ani hlasy odborné veřejnosti, ani stanovisko Senátu - že je třeba, aby se poslanci nad jeho zněním zamysleli ještě jednou." (Václav Klaus)

Těžko polemizovat s prezidentovým přesvědčením o smyslu tohoto zákona, ale můžeme si připomenout, že tuto novelu připravovalo ministerstvo kultury od roku 1998. Její první verzi poslanci v roce 2001 odmítli. Přepracovanou novelu vláda schválila v prosinci roku 2004 a Poslanecká sněmovna se jí zabývala po celý minulý rok - zpravodajkyně zákona Kateřina Dostálová (ODS) uspořádala dokonce dvě otevřená zasedání Podvýboru pro kulturu, na kterém o zákonu poslanci diskutovali s odbornou veřejností. Na základě těchto jednání vznikla na podzim 2005 upravená verze zákona, kterou poslanci v únoru 2006 schválili. Takže celé ještě jednou pro Václava Klause?

Autor je předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi

 

Právě se děje

před 3 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy