Pavel Strnad | Komentáře
24. 5. 2006 0:01

Osm filmových omylů Václava Klause

Názor - Producent Pavel Strnad vyvrací argumenty Václava Klause při vetování zákona o Státním fondu kinematografie.
Pavel Strnad, předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi
Pavel Strnad, předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi | Foto: Česká televize

Myslím, že nemá smysl polemizovat s názory laika, který nemá ponětí o ekonomice filmové výroby, ale pokusím se alespoň upozornit na faktické chyby a omyly v jeho textu:

1. Nesouhlasím s tím, že je podnikání ve filmovém průmyslu, který je standardním obchodním odvětvím, veřejným statkem, který má být financován z veřejných zdrojů. (Václav Klaus)

Václav Klaus si bohužel plete filmový průmysl a filmovou tvorbu. Filmový průmysl je opravdu standardní obchodní odvětví - na provoz filmových laboratoří, zvukových studií nebo půjčoven kamerové techniky se opravdu může dívat pouze ekonomickým pohledem.

Filmová tvorba ale představuje především stránku uměleckou, české filmy vyprávějí naše příběhy, používají jazyk, kterým mluvíme, a zobrazují prostředí, v němž žijeme. Jsou součástí naší národní identity.  Při vzniku jednoho českého filmu je potřeba investice v průměru okolo 30 miliónů korun, která je vzhledem k omezenému jazykovému trhu ve většině případů nenávratná. Státní podpora, která kryje jen část rozpočtu filmu, tak sníží potřebnou investici a umožní realizaci filmu.

Ve všech evropských zemích je podpora filmové tvorby zajišťována prostřednictvím samostatných fondů financovaných státem nebo z jiných zdrojů. To zaručuje nezávislost filmové tvorby na politických rozhodnutích a dlouhodobou kontinuitu této podpory.

2. Není obhajitelné, že chce stát touto formou podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. (Václav Klaus)

Stát podporuje i jiné druhy umění. Ze státního rozpočtu dotuje například Národní divadlo (418 mil. korun v roce 2005), Národní galerii (208 mil. Kč), Státní operu (118 mil. Kč) nebo Českou filharmonii (69 mil. Kč), z rozpočtu krajů a měst pak další kulturní instituce. Tvorba v ostatních uměleckých oborech je dále dotována v rámci grantových programů ze státních a obecních rozpočtů.
Český sport získává z výtěžku loterijní činnosti provozované akciovou společností Sazka ročně přes 1 miliardu korun. Jen pro srovnání - loni přišlo na české filmy do kin celkem 2,3 milionu diváků, to je například dvakrát více než na všechny zápasy první fotbalové ligy

3. Pokud je záměrem parlamentu použít institut mimorozpočtového státního fondu, pak je třeba velmi zodpovědně přemýšlet jak o jeho zdrojích, tak o objemu finančních prostředků, které bude mít k dispozici, tak o co nejkorektnějším způsobu rozdělování finančních prostředků. Tento zákon se nad žádnou z těchto věcí nezamýšlí vůbec, natož zodpovědně. (Václav Klaus)

Zdroji Fondu jsou vedle příspěvku ze státního rozpočtu a výnosů z prodeje filmů  z let 1965-91 nově odvody ze vstupného do kin, prodeje videonosičů a příjmu vysílatelů z televizní reklamy. Na financování Fondu, a tím pádem podpoře vzniku nových filmů se tak podílejí všichni, kteří zde bez jakýchkoliv omezení obchodují s filmy. Distributoři, stejně jako TV stanice, kupříkladu dovážejí na český trh zahraniční filmy bez jakýchkoliv cel nebo omezení.

Celkový objem takto získaných finančních prostředků by se měl blížit 300 miliónům korun ročně. Státy se srovnatelným počtem obyvatel přitom na podporu filmové tvorby věnují ročně několikanásobky této částky. Proto považuji za nezbytné, aby stát do Fondu každoročně přispíval ze státního rozpočtu (což mu zákon umožňuje) stejnou částkou, kterou vybere od poplatníků.

4. Nepřijatelné je, že má Fond prostředky získávat od velmi nahodile vybraných soukromých subjektů. Stát uhýbá z odpovědnosti zdůvodnit každou korunu vynakládanou z peněz daňových poplatníků a s finančními prostředky privilegovaným subjektům zachází s pocitem, že to zaplatí někdo jiný. Nahodile vybrané soukromé subjekty navíc platí - na základě tohoto zákona - třikrát: svými normálními daněmi, v rámci běžné komerční transakce při případném užití kinematografického díla a prostřednictvím tímto zákonem stanovené další dodatečné daně. Tento povinný příspěvek mají platit i subjekty, které žádná kinematografická díla nikdy neužívají. (Václav Klaus)

Jak je už výše uvedeno, do Fondu kinematografie by měly plynout odvody ze vstupného do kin, z prodeje videonosičů a z televizního vysílání. To jsou v současné době tři základní a nejdůležitější způsoby šíření filmů. Nejde tedy o "nahodile vybrané subjekty", ale o subjekty, které obchodují na českém trhu s filmy.

5. Neadekvátně velký je sám objem finančních prostředků, které chce stát tímto zákonem získat a rozdělovat. Fond, jehož příjmy v roce 2003 činily cca 53 milionů Kč, v roce 2004 cca 66 milionů Kč a v roce 2005 cca 83 milionů Kč, má tímto zákonem získat každoroční příjem ve výši kolem 280 milionů Kč. Takřka čtyřnásobné navýšení příjmů Fondu považuji za neodůvodněné. (Václav Klaus)

Uvedená čísla svědčí podle mého názoru spíše opaku a dokazují, že Fond kinematografie má za současné situace k dispozici minimum finančních prostředků. Příjmy Fondu se v minulém roce ani nepřiblížily výše uvedeným dotacím pro Národní divadlo, Národní galerii nebo Státní operu. Srovnání se zahraničím je ještě tristnější - Česká republika je na jednom z posledních míst v Evropě. Naši sousedé vynakládají na podporu filmu nesrovnatelně vyšší prostředky, v minulém roce nás předstihlo i Slovensko.

6. Navzdory skokově zvýšenému objemu financí, o kterém se má rozhodovat, se pravidla pro rozhodování rozvolňují. Nejenže se na rozhodování Rady Fondu o přidělování finančních prostředků z Fondu nevztahuje správní řád a nejenže proti rozhodnutí Fondu neexistuje žádný řádný opravný prostředek, zákon umožňuje, aby Rada Fondu přidělovala finanční prostředky na rozvoj kinematografie i svým vlastním členům. (Václav Klaus)

V tomto jediném bodě lze s prezidentem souhlasit. Zákon v §3, odst. 4 a 5 nařizuje, aby byl z jednání Rady vyloučen člen, který je jakýmkoliv způsobem spojený s projektem žádajícím o podporu. Místo toho by měl být takový projekt rovnou odmítnut. Snížil by se tím možná počet odborníků ochotných zasednout v Radě, ale předešlo by se podezření z ovlivňování Rady.

7. Nepochopitelné je - ze zákona určené - zvýhodnění děl, která, slovy zákona, "podporují evropskou identitu". Ty mají být tímto zákonem vyjmuty ze standardního posuzování a má o nich být rozhodováno přednostně. Zákon tím preferuje vybraný politický názor na úkor ostatních. (Václav Klaus)

Václav Klaus zřejmě novelu zákona nečetl pozorně - v textu se výraz "evropská identita" vyskytuje pouze dvakrát v souvislosti s Evropskou úmluvou o koprodukci: poprvé v §4a, odst. 2, ve kterém je zakotvena definice finanční koprodukce, podruhé v příloze zákona, kde se stanovují podmínky pro získání koprodukčního statutu. Získání koprodukčního statutu je nezbytné pro filmová díla, která se vyrábějí v mezinárodní koprodukci a chtějí například žádat o peníze z evropského fondu Eurimages. Produkční statut není žádným způsobem svázaný s rozhodováním Rady Fondu, nemůže tedy dojít k nějakému vyjmutí a upřednostňování, kterými straší pan prezident.#reklama

8. Jsem si jist, že tímto zákonem není sledována podpora umění, ale podpora vybraných podnikatelských zájmů a určitých zájmových skupin. Skutečné tvůrčí a svobodné umění je tímto zákonem spíše ohrožováno. Proto jsem přesvědčen - i vzhledem k tomu, že zákon nevzal v úvahu ani hlasy odborné veřejnosti, ani stanovisko Senátu - že je třeba, aby se poslanci nad jeho zněním zamysleli ještě jednou." (Václav Klaus)

Těžko polemizovat s prezidentovým přesvědčením o smyslu tohoto zákona, ale můžeme si připomenout, že tuto novelu připravovalo ministerstvo kultury od roku 1998. Její první verzi poslanci v roce 2001 odmítli. Přepracovanou novelu vláda schválila v prosinci roku 2004 a Poslanecká sněmovna se jí zabývala po celý minulý rok - zpravodajkyně zákona Kateřina Dostálová (ODS) uspořádala dokonce dvě otevřená zasedání Podvýboru pro kulturu, na kterém o zákonu poslanci diskutovali s odbornou veřejností. Na základě těchto jednání vznikla na podzim 2005 upravená verze zákona, kterou poslanci v únoru 2006 schválili. Takže celé ještě jednou pro Václava Klause?

Autor je předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Zeman jmenuje Balaše ministrem školství ve středu, v úterý se s ním sejde, řekl Fiala

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje ministrem školství poslance hnutí STAN a ústavního právníka Vladimíra Balaše. V úterý se s ním sejde. Po pondělní schůzce s prezidentem na zámku v Lánech to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Místo ministra školství se uvolní na konci června, kdy hodlá rezignovat dosavadní šéf resortu Petr Gazdík (STAN). Podle Fialy už Gazdík demisi k 30. červnu podal. Ministr slíbil odstoupit kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. Balaše do čela ministerstva navrhlo hnutí STAN, premiér se s kandidátem sešel dnes odpoledne.

Fiala Balaše označil za zkušeného právníka, který se zabývá otázkami mezinárodního práva s ekonomickými aspekty. Má podle něj předpoklady k výkonu funkce ministra školství. Za jeden z jeho hlavních úkolů označil změnu rámcových vzdělávacích programů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie obvinila řidiče kamionu kvůli srážce s vlakem na přejezdu ve Šluknově

Řidiče kamionu, který minulý týden zůstal stát ve Šluknově na železničním přejezdu a střetl se na něm s osobním vlakem, policie obvinila z obecného ohrožení z nedbalosti. Při nehodě utrpělo pět lidí zranění, dva lidé byli s lehkým zraněním ošetřeni v nemocnici. V případě prokázání viny hrozí 23letému cizinci až pětileté vězení. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla policejní mluvčí Eliška Kubíčková.

Vlak se s nákladním autem střetl ve čtvrtek, ve vlaku cestovalo deset lidí. "Mladý řidič kamionu vjel na železniční přejezd, patrně nezvládl nákladní vozidlo vytočit do ulice Sukova a návěsem kamionu zůstal stát na železničním přejezdu, na kterém se spustila zvuková a světelná signalizace zabezpečovacího zařízení. Následně se střetl návěs nákladního vozidla s osobním motorovým vlakem, jedoucím ze směru z Dolní Poustevny do Rumburku," uvedla Kubíčková. Tragédii zřejmě zabránil strojvedoucí, který stačil zabrzdit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy