Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
13. 11. 2020 6:00

Ostrava nechce Zemanův kanál. Šumavská divočina se léčí sama. Můžeme žít čistě

Trčící suchá, šedá těla kmenů jsou na Šumavě dole u země obklopena deroucí se zelení, vidíte tisíce malých, někde už vzrostlejších stromků, úžasný, nadějný pohled.
Lesy v I. bezzásahové zóně na Šumavě se samy regenurují. Vidíte to dobře třeba nad jezerem Laka.
Lesy v I. bezzásahové zóně na Šumavě se samy regenurují. Vidíte to dobře třeba nad jezerem Laka. | Foto: Martin Fendrych

Epidemie koronaviru nabízí cennou zkušenost: jsme schopni tuto nečekanou, ohrožující změnu zvládnout. Už dlouho zažíváme taky nebezpečnou klimatickou proměnu, a i tu musíme zvládnout, není jiné cesty. Objevují se známky toho, že ji chceme zvládnout a že to dokážeme.

Když oteplení srovnám s covidem-19, vytane mi obraz Prahy. V druhé vlně byla nejprve místem největšího výskytu a šíření viru. Ale Pražané situaci pochopili, změnili chování a teď se stal z hlavního města příklad, jak pandemii zvládat. S klimatem to jde v Česku hůř. Změny ještě nejsou tolik vidět, ale i tady je na prvním místě změna myšlení, návyků, životního stylu. A taky politiky.

Jedna potěšující událost - ostravští zastupitelé v úterý jednohlasně (!) odmítli stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Žádají ukončení příprav výstavby megalomanského vododíla. Premiéru Babišovi (ANO) odešlou dopis se svým stanoviskem. V Ostravě vládne koalice ANO, Piráti, ODS a lidovci. Primátor Tomáš Macura (ANO) řekl: "Jedná se o projekt nadbytečný, zastaralý, který svým pojetím patří do 19. století, nikoliv do 21. století." Kanál by vytvořil další bariéru ve městě a stal by se obrovskou zátěží pro životní prostředí. Takže ANO nesouhlasí s ANO. Nebo spíš ANO Ostrava (plus další strany) nesouhlasí s předpotopním projektem prezidenta Zemana.

Přitom na začátku října Babišova vláda schválila přípravu první části koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. První etapa má stát 15 miliard korun. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k hranicím, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. - Šílenství světa.

Že by do takové megaakce "chytré Česko" nemělo jít, potvrzují i experti. Děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, geomorfolog Jan Hradecký řekl: "Zásadně mi vadí to, že opět jdeme cestou dalšího kanalizování naší hydrologické sítě. Že pokračujeme možná ve stejných trendech, jako v nich začali naši dávní předci. A najednou v současné době ať už sucha, nebo povodní, obecně řekněme v období globální klimatické změny, zjišťujeme, že transformace naší říční sítě je tak výrazná, že nám to dělá poměrně významné problémy právě s intenzitou a s dopady negativních procesů v krajině."

Střet ANO Ostrava s ANO Babišem

Vysvětluje, že "jednotlivé části hydrologické sítě jsou vzájemně propojené a ve chvíli, kdy je z té krajiny odpojujeme, o něco zásadního přicházíme". Jako problém vidí jezy a přehrady, které zabraňují přirozenému pohybu sedimentu i živočichů v řece, ale i samotná koryta. "Do koryta nebo do té nivy vkládáme nepropustné materiály, to znamená, že ta voda nemůže infiltrovat. To si každý může představit třeba v korytech, která jsou vybetonovaná nebo vydlážděná prefabrikovanými prvky - v tu chvíli poškozujeme propojení vody přes sedimenty třeba do podzemních vod."

Uvidíme, jak dopadne střet ANO Ostrava s ANO Babišem, kterému možná na projektu D-O-L osobně vůbec nezáleží, ale nechce se dostat do sporu s pomstychtivým prezidentem. Senátor za Nový Jičín Petr Orel (Strana zelených), ornitolog a ekolog, na konci října napsal dopis ministru Karlu Havlíčkovi, kde říká mimo jiné toto: "Je mimořádně zvláštní, že se během jednoho roku vytratila negativní stanoviska ministerstva životního prostředí, mimochodem velmi precizně odborně vypracovaná, ale také negativní stanovisko ministerstva financí." Drsné.

Ostravské odmítnutí Zemanova kanálu není jediné dobré znamení. Jezdil jsem nedávno na kole po Šumavě. Viděl jsem, jak se poničené lesy v první, bezzásahové zóně samy oživují, vzpamatovávají. Důležitá je zde právě ona bezzásahovost, nenarušování procesu, kterým se divočina sama léčí.

Pohyboval jsem se v samotném centru Šumavy, v pásmu mezi obcí Svojše a Hartmanicemi, v oblasti Kvild, Modravy, Srní, Prášil. Všude tam vidíte trčící mrtvé stromy a jejich pahýly, díváte se na smrt v přírodě, kterou způsobil kůrovec a jiné katastrofy. Ale ta trčící suchá, šedá těla kmenů jsou dole obklopena deroucí se zelení, vidíte tisíce malých, někde už vzrostlejších stromků, úžasný, nadějný pohled. Musel jsem při pohledu na tu erupci myslet na čtyřiadevadesátiletého Davida Attenborougha a jeho nádherně otřesný dokument Život na naší planetě.  

Jde to, jen chtít   

Attenborough v něm říká: "Co tedy máme dělat? Je to více než jasné. Celou dobu to bije do očí. K obnovení rovnováhy na naší planetě musíme obnovit její biodiverzitu, o kterou jsme ji připravili. Je to jediná cesta ven z této krize, kterou jsme způsobili. Musíme světu vrátit divočinu." Na Šumavě chápete, že musíme i Česku vrátit divočinu, tu potřebuje, ne nové, vybetonované vodní kanály, ne koridory, které polknou nejen miliardy, ale paradoxně i vodu.

Třetí nadějnou informací je studie poradenské společnosti McKinsey & Company nazvaná Klimaticky neutrální Česko. Ukazuje, že je u nás možné do deseti let snížit emise skleníkových plynů o 55 procent, jak to od unijních států požaduje Evropská komise. Stálo by to během příští dekády 500 miliard korun na dodatečných investicích. Je to moc za ochranu životního prostředí? Částka představuje jedno procento očekávaného HDP v období 2021 až 2030. Je to málo.

Česko je dnes čtvrtou největší výrobnou skleníkových plynů na obyvatele v EU. Muselo by především výrazně snížit výrobu elektřiny a tepla z uhlí (vzpomeňme na dokument Davida Attenborougha). Razantně omezit spalování uhlí, zejména hnědého. Zastavit úbytky lesů (viz Šumava a její samovolná regenerace). Bude nutné "plně elektrifikovat dopravu a průmysl, zvýšit energetickou účinnost budov, přejít k vytápění budov pomocí tepelných čerpadel, přejít k využití biomasy pro výrobu tepla v průmyslu a optimalizovat krmiva pro hospodářská zvířata a složení plodin v zemědělství".

Naše příroda je ovlivněna i tím, co jíme a v čem pití a potraviny skladujeme: "Člověk konzumující hodně masa může k produkci skleníkových plynů přispět dvakrát více než vegan. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) pochází osmnáct procent celosvětových emisí skleníkových plynů z chovu zvířat," stojí v analýze společnosti McKinsey & Company. Musíme omezit spotřebu plastů a vyhazování jídla.

Podstatné ale je, že to jde, že toho můžeme celkem snadno dosáhnout. Stejně jako to jde, když se chce, na Šumavě.

Kanál za stamiliardy? Jen vany s hnijící vodou, hraje se o peníze lidí, tvrdí Seják (video z 6. října 2020)

Zeman nemá ponětí o tom, jak funguje příroda. Kanál Dunaj-Odra-Labe je totálně ztrátová záležitost, kritizuje vědec Josef Seják. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy