Daniel Prokop Daniel Prokop | Komentáře
Aktualizováno 8. 10. 2014 22:03

Otázky a odpovědi: Jak správně využít svůj hlas? Panašovat?

Sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN pro Aktuálně.cz píše o tom, jak se vyznat v komplikovaném systému komunálních voleb. Volič má totiž na výběr hned z několika strategií hlasování.
Foto: Jan Langer

Jaká jsou úskalí odlišného volebního systému?

Volební systém obecních voleb je nejsložitější, který se v Česku používá. Volič může hlasovat třemi způsoby: a) zaškrtnout stranu, b) zaškrtnout stranu a kandidáty z jiných kandidátek, c) neoznačit stranu a rozprostřít hlasy napříč kandidátkami. Maximálně přitom může využít počet hlasů, který odpovídá počtu volených zastupitelů. To otevírá řadu otázek.

Kritici volebního systému upozorňují na to, že řada voličů žije v mylném domnění, že panašování (tj. hlasování pro jednotlivé kandidáty z různých kandidátních listin) výrazně otevírá volební systém a umožňuje jakési vlastní sestavování zastupitelstva. To však v řadě případů nemusí platit. Pokud má zastupitelstvo 20 členů, volič označí stranu A a k tomu pět kandidátů strany B, dává ¾ svých hlasů straně A a ¼ straně B. Takto rozpočtené hlasy se používají pro kalkulaci zisku křesel v zastupitelstvu. V primární rovině tak panašováním podporuje stranu označených kandidátů. V druhé rovině se sice oněch pět hlasů pro kandidáty strany B počítá jako preferenční v souboji o to, kdo obsadí přidělená křesla. V nich však musí kandidát pro postup do čela překonávat jisté limity, a výsledek tak ovlivňuje i pořadí na kandidátce. Teoreticky tak může volič podporou důvěryhodných osob na zadních místech kandidátky zvýšit šanci, že se do zastupitelstva dostanou nedůvěryhodní lidé v jejím čele.

Dalším úskalím systému je, že výsledek obecních voleb není snadné regulérně popsat v celostátním měřítku. Kvůli rozdílné velikosti zastupitelstev mají obyvatelé obcí jiný počet hlasů (Pražan 65, obyvatel malé obce jednotky). Počítání koláčů podpory stran z celkových hlasů tak nemá příliš smysl, protože zvyšuje váhu voličů velkých měst. Počítání podpory z celostátně získaných zastupitelů vede k opaku – výsledky z malých obcí se nadhodnotí, protože zde na jednoho občana připadá více zastupitelů. Ani jeden z běžně publikovaných údajů tak není zcela vypovídající. Teoreticky lze při celorepublikových výpočtech počty hlasů normovat tím, kolik se v daných obcích volilo zastupitelů, ale i zde je díky dalším úskalím výpočet spíše přibližný.

Komu pomáhá panašování?

Odlišný volební systém může mít různé důsledky v malých obcích a velkých městech. V obci, kde má zastupitelstvo například devět členů, má panašování velký význam. I přidělením tří hlasů kandidátům mimo svou kandidátku výrazně ovlivňuji výsledky, protože tím alokuji třetinu svých hlasů. Je jednodušší hlasovat napříč stranami a zvolit přitom zcela odlišnou volební strategii – například hlasovat podle profesí kandidátů.

Naopak ve velkých městech role panašování klesá. „Rozpanašování“ jednotek hlasů kandidátům mimo volenou stranu má v situaci, kdy se volí 55 či 65 členů zastupitelstva, omezený význam.  Podle výzkumů MEDIANu pro ČT je přitom právě tato strategie častá, pokud respondent panašuje. I volba napříč kandidátkami má omezení, protože je těžké využít většinu z oněch 55 či 65 hlasů, a pokud volič označí jen pár kandidátů, celkový vliv voliče na výsledky klesá.  

U malých obcí se politologové většinou shodují, že volební systém pomáhá konsensuálním kandidátům, na kterých se shodnou (a tedy je panašují) různí voliči. Jaký je ale vliv ve velkých městech? Český statistický úřad nezveřejňuje data, z nichž by se dalo vyčíst, kolik voličů ve volbách volilo jakým způsobem. Ve velkých městech to lze však hrubě modelovat z rozdělení hlasů pro jednotlivé kandidáty. Na příkladu Brna či Ostravy z let 2010 lze odhadovat, že panašování výsledky oproti stavu, kdy by se započítaly jen hlasy pro strany, vychýlilo v řádu desetin procent. A to směrem k menším a přijatelným stranám se silným personálním obsazením, které však mají nízkou identifikaci voličů. Voliči zkrátka častěji označili tradiční stranu a panašovali mimo ni než naopak.

Jinou otázkou ale je, jak jsou výsledky ve velkých městech odlišné oproti hypotetickému stavu, kdy by panašovat vůbec nešlo. Tím by se totiž změnily i voličské motivace. Voliči by například nemohli vytvářet kompromisní strategii, kdy „na jistotu“ zaškrtnou velkou stranu a kromě toho vybrané kandidáty z menší/nové. Pokud by se jich v takové situaci část přiklonila k celkové volbě oné menší/nové strany, mohlo by to pro tyto strany mít větší užitek než zisk panašovaných hlasů, které v obrovském celkovém počtu hlasů mohou zanikat.

 

Právě se děje

Další zprávy