Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
10. 3. 2021 7:30

Papež v Iráku ukázal i nám, co je být svobodný. Připomíná, že jsme všichni bratři

František dráždí svět. Každou chvíli překročí nějakou hranici, nejen tu iráckou, muslimskou. Provokuje a mnoho lidí popuzuje. Čím? Svou svobodou, vírou, jež se mu stala cestou ke svobodě.
Papež se setkal s šíitským duchovním Alím Sistáním. Františkovi je 84 let, Sistánímu 90 let.
Papež se setkal s šíitským duchovním Alím Sistáním. Františkovi je 84 let, Sistánímu 90 let. | Foto: Reuters

Od pátku do pondělí trvala návštěva papeže FrantiškaIráku, tedy v zemi, kde má své kořeny judaismus, křesťanství i islám. Byla to zcela mimořádná cesta hlavy katolické církve. Riskantní, odvážná, vedená jasným cílem: "Přicházím k vám jako poutník míru, abych zopakoval, že jste všichni bratři," sdělil papež ve videovzkazu Iráčanům těsně před svým příletem. "Přicházím jako poutník mírů hledající bratrství a hnán touhou společně se modlit a kráčet také s bratry a sestrami z jiných náboženství."

Křesťané byli v Iráku krutě decimováni. V roce 2003 tam byl jejich počet odhadován na 1,4 milionu, nyní se hovoří už jen o jedné čtvrtině milionu, zbylo jich tam jen pět- až šestkrát méně. Papežovi šlo mimo jiné o to, aby křesťané z dnešního Iráku neodcházeli, aby tento prostor neopouštěli. V současné době tvoří zhruba jedno procento iráckého obyvatelstva, v nedávných letech byli vystaveni teroru příslušníků takzvaného Islámského státu.

Druhý den své irácké poutě se papež v Nadžafu setkal s šíitským duchovním Alím Sistáním. Františkovi je 84 let, Sistánímu 90. Už to je pozoruhodné, setkali se dva pozitivní, o svět pečující starci. Sistání v roce 2014 vyzval irácké muslimy k boji proti teroristické organizaci Islámský stát a v roce 2019 svými aktivitami přispěl k pádu irácké vlády. Papež mu poděkoval za to, že "zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných". Dva muži ze dvou odlišných náboženství si velmi dobře porozuměli. Vzácné.

Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit i náboženští lídři. Setkání s hlavou iráckých šíitů tisk v (šíitském) Íránu popsal jako "nejvýznamnější událost historie dialogu mezi náboženstvími".

Hledání porozumění a schopnost čelit zlu, bránit se mu, i když převládá, má hluboký smysl. Žijeme ve světě, který na první pohled po hledání společného neprahne. Setkání Františka a Sistáního bylo symbolické. Sistání ukazuje, že nelze šmahem zavrhovat islám, klást rovnítko mezi muslimy a teroristy. U nás, kde jsme islamistickým terorem netrpěli, je to přitom běžné. Hněv proti muslimům byl a je uměle živen, nehledá se františkovské porozumění, nýbrž jeho opak. Týká se to i mnoha významných českých katolíků (ne všech), evangelíků a dalších denominací. Odmítání a nenávist jsou nakažlivé.

Trojmocný Abraham z Ur Kaldejských

Pro čtenáře Bible byla zajímavá papežova návštěva "Ur Kaldejských", starověkého města Ur, odkud podle Bible pochází Abraham. V 15. kapitole knihy Genesis čteme (v kralickém překladu), co pověděl Bůh Abrahamovi: "Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vladařství."

Abraham, který má své nezastupitelné místo v židovství, islámu i křesťanství, byl "vyveden z Ur Kaldejských", papež tam naopak přijel a na pláni u města řekl: "Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství." Násilí a extremismus papež považuje za zradu na víře. Vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, především v Sýrii. Řekl také, a to je vzkaz i pro Čechy a mnohé české politiky, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání. Na pláni u Ur se sešli šíité, sunnité, sabejci i jezídové, menšina, která byla vyvražďována a mučena teroristy z Islámského státu.

František cestu koncipoval v duchu citace z Matoušova evangelia "všichni jste bratři". Iráčanům vzkázal, že svou společnost mohou začít znovu úspěšně budovat, jen když se nebudou zaměřovat na to, co je rozděluje, ale budou se všichni považovat za členy jednoho lidského společenství.

Papež je podivuhodná osobnost, "opravuje" katolickou církev, ale dokáže oslovit i jiné věřící, dokonce i lidi bez náboženské víry. Kněz Tomáš Halík o něm mluvil v neděli 7. března tak, že František "zaslechl… Hospodinovo slovo: Jdi a oprav můj dům". Halík pokračoval: "Svým napětím vůči klerikalismu, tedy onomu duchu farizeů v církvi, navazuje na ježíšovský a františkovský obrat k evangeliu od náboženství zákoníků a farizeů. Právě proto ho tak nenávidí nástupci Kaifášova náboženského papalášství a také dnešní farizeové a zákoníci, zastánci toho legalistického náboženství."

Halík připomněl, že František budí mezi katolickými špičkami silný odpor: "Vzpomeňme na dokument napomínající papeže Františka, to bratrské napomenutí. To je typický projev takového postoje farizeů. Farizeové byli jistě velmi zbožní, spravedliví lidé, ale jejich náboženství nemělo v sobě tu boží jiskru a porozumění pro to, že víra je cesta ke svobodě…"

Narážel na to, že devatenáct kněží a akademiků zveřejnilo na internetové stránce LifeSiteNews dokument, který Františka obviňuje z hereze a vyzývá jej k odstoupení. Vyčítá mu liberální postoj k homosexuálům, rozvedeným lidem a luteránům. Autoři výzvy se obracejí na Františka s tím, aby se kál, jinak prý nemůže být dál papežem.

František dráždí od chvíle, kdy byl (zázračně) zvolen papežem. Každou chvíli překročí nějakou hranici, nejen tu iráckou, muslimskou, provokuje a mnoho lidí popuzuje. Čím? Svou svobodou, vírou, jež se mu stala cestou ke svobodě. Svou nezákonickostí, nefarizejstvím, svým nepapalášstvím, svou odvahou, jakou nemají mnozí mladí. Dobrý vzor. Skutečná elita. Je velká úleva, že někdo tak proslulý, takové celebrita, může být zároveň tak normální (pokud být svobodný je ještě normální).

Migranti jsou v prvé řadě lidské bytosti, řekl papež František během mše za migranty (video Reuters z 8. července 2019)

Migranti jsou v prvé řadě lidské bytosti, řekl papež František během mše za migranty | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 minutami

Babiš bude informovat evropské představitele o Vrběticích na sobotním summitu

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude na neformálním summitu lídrů Evropské unie informovat o vrbětické kauze, písemné závěry k tématu ale zaujme až příští summit koncem května. Novinářům to Babiš v pátek řekl před odletem na jednání, které se koná do soboty v portugalském Portu. Předseda Evropské rady Charles Michel podle Babiše slíbil téma zmínit i na tiskové konferenci.

Summit se bude týkat například společného přístupu k sociálním tématům, jako jsou minimální mzda či rovné pracovní podmínky mužů a žen. Babiš řekl, že u večeře kolegy seznámí s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice. "Co se týče Ruska jako takového, téma bude speciálně na programu příští Evropské rady za tři týdny," uvedl. V projevu bude žádat o solidaritu, které se podle něj už Česku dostává od dalších zemí EU i spojenců mimo unii.

Nynější neformální summit nebude mít písemné závěry, k Rusku by se však měl vyjádřit summit svolaný na 25. května. "Kauza se dostane do písemných závěrů na té normální Evropské radě," řekl. Kolem případu podle Babiše není nic nového, spojenců se nijak nedotkne vnitropolitická debata v ČR. Podle serveru Seznam Zprávy chtěl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na své zrušené cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích mimo jiné za dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá a chce se bránit soudně.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.

"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy