Taková "drobnůstka": obchody budou muset úřadům nově předávat informace o tom, jaké konkrétní zboží zákazník nakoupil. Posílat je budou Českému statistickému úřadu (ČSÚ), který poté hodlá přesněji určit inflaci. Píší o tom Hospodářské noviny.
Podobně jako u elektronické evidence tržeb (EET) má být nová obchodní povinnost zaváděna ve vlnách. První se bude týkat potravin v hypermarketech a supermarketech (za jídlo a pití utratíme po bydlení nejvíc). ČSÚ nyní určuje, které obchody spadnou do první vlny, parametrem bude velikost, výše tržeb a regionální pokrytí.
V dalších vlnách kupříkladu půjde o prodejny oděvů a nábytku a o hobbymarkety. Dnes se data sbírají namátkově, pracovníci ČSÚ navštíví měsíčně asi 8500 prodejen v zemi a údaje o prodaném zboží sbírají do dotazníků.
Nová povinnost prý obchodníky nezatíží tolik jako EET, nebudou muset kupovat nový software. Údaje odešlou jednou až dvakrát měsíčně. Nepochybně však půjde o další práci, o další státem vyžadovanou povinnost. Navíc bude úřad sbírat detailní informace o každém nákupu. Velký bratr Andrej má čím dál větší hlad a vyžaduje další a další krmení.
Státní kontroly, státní touhy po datech přibývá, její efektivnost je však značně pochybná. Server Neovlivní.cz čerstvě upozorňuje na velmi sporné výsledky kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), opatření, jež byla zavedena předloni a loni na jaře a nutí obchody a hospody atd., aby hlásily každou účtenku on-line.
Ministerstvo financí (MF) odhaduje roční přínos EET na 18 miliard. "Zdůrazňujeme, že tento přínos představuje zvýšení inkasa po náběhu všech fází elektronické evidence tržeb," píše MF. Proběhly dvě vlny EET, třetí a čtvrtou fázi odložil nález Ústavního soudu. MF: "Je tedy pochopitelné, že bez náběhu zbývajících dvou fází nemůže inkaso dosahovat 18 miliard korun." Resort však nepochybuje, "po kompletním náběhu systému bude plánovaného efektu bez jakýchkoliv pochybností dosaženo".
Opačný názor prezentuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a uvádí je ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017. Dočteme se tam, že se dokonce ani sami úředníci ministerstva financí nedokážou shodnout na tom, jaké výsledky dosud přineslo kontrolní hlášení a EET.
Místo efektivity roste "buzerivita"
Ke kontrolnímu hlášení NKÚ píše: "Podle Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství bylo inkaso DPH v minulém roce ovlivněno zavedením kontrolního hlášení (od roku 2016) a postupným zaváděním elektronické evidence tržeb (od prosince roku 2016). V návrhu Státního závěrečného účtu je uvedeno, že kontrolní hlášení v roce 2017 způsobilo nárůst výběru DPH ve výši 4,2 miliardy korun, ačkoliv podle Státního rozpočtu 2017 v kostce byl předpokládán výběr vyšší o 8,2 miliardy. Naopak Konvergenční program ČR 2017 uvádí přínos kontrolního hlášení v roce 2017 pouhé 2 miliardy."
A toto uvádí k EET: "Podobné odlišnosti ve výši nárůstu výběru se vyskytují také u elektronické evidence tržeb. Podle Státního závěrečného účtu měl být nárůst výběru DPH díky EET ve výši 3 miliard, podle Konvergenčního programu ČR přineslo EET 4,5 miliardy a podle důvodové zprávy k zákonu o EET mělo přinést v minulém roce 5,5 miliardy korun."
K těmto rozporům nutno podle Neovlivní.cz připočítat další fakta, výsledky za rok 2017 nemá NKÚ s čím porovnat, takže i ona rozporná čísla mohou být značně zkreslená. "Vyčíslené nárůsty DPH tak mohou být pouze odhadem skutečného nárůstu jak v oblasti samotných tržeb, tak i v oblasti nárůstu výběru daně. Je otázkou, do jaké míry je takový odhad kvalifikovaný a odpovídá realitě."
Zavedení a provoz EET stálo a stojí stát velké peníze (víc, než se původně tvrdilo), vyžádalo si navíc 400 úředníků a, což je rovněž velmi důležité, značně zatížil obchody, restaurace a další povinná místa. Zná to snad každý, kdo chodí do nějaké místní hospody či hospůdky (pokud přežila), jen málokterý majitel na EET nenadává, nestěžuje si.
Andrej Babiš slibuje "efektivní stát", nedaří se to ani náhodou. Pokud si ovšem pod "efektivitou" nepředstavuje další a další úkoly, čerstvě onu povinnost obchodu hlásit jednou až dvakrát měsíčně, jaké zboží zákazník nakoupil.
Podobně zatěžováni či rovnou buzerováni, jsou občané. Příklad? Na hypotéku si v Praze koupíte neskutečně předražený byt, jakmile se stanete vlastníky, musíte vyplnit daňové přiznání, které snad jen s výjimkou informací z kupní smlouvy, obsahuje prakticky výhradně data, která má ministerstvo financí a katastrální úřad k dispozici. Přesto vás nutí znovu mu je vypisovat a zasílat. Absurdní. O nějaké efektivitě nelze mluvit. Leda o stále výkonnější "buzerivitě".
