V Kyjevě nebyl zavražděn ruský investigativní novinář Arkadij Babčenko. Ve středu jsem spolkl jógra a napsal text Zavražděný Babčenko: Rusko je země teroristů, hrdlořezů, stalinofilů, zlodějů, tmářů; později jsme slovo zavražděný vložili do uvozovek, neboť se ukázalo, že Babčenko chválabohu žije a my se stali obětí zpravodajské hry ukrajinské tajné služby (SBU).
Být za blbce, když Babčenko žije, není zlé, jenže o to se nehraje. O co se hraje - v posledních letech extrémně silně -, je důvěryhodnost, komu a čemu ještě můžeme věřit. Žijeme v době fake news, kdy se vytrácí realita, kdy vám kdekterý kamarád řekne "Jak to víš?", "Jak to můžeš tvrdit?" pomalu i o ideální délce metru (jež byla odvozena od jedné desetimiliontiny délky poledníku od pólu k rovníku, nově pak jde o délku, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s).
Mimochodem, představte si, že by dnes Ukrajinci světu oznámili: Babčenko byl zavražděn, tentokrát doopravdy. Kolik lidí by tomu asi tak věřilo a kolik by se smálo? (A kolik lidí začne pochybovat, jak to bylo s vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky na Slovensku? Skutečně ho zabili? A pokud ano, zemřel proto, že investigoval…? Atd.)
Babčenko je živ a zdráv v péči ukrajinských zpravodajců. SBU se údajně dozvěděla, že má být úkladně zavražděn a že si operaci objednaly ruské tajné služby. Chytila prý prostředníka a spolupracovala s najatým vrahem. Zřejmě aby věc dotáhla, nechala naoko Babčenka krvavě zamordovat. Toto bylo ohlášeno světu a nyní se máme radovat, že SBU slaví obří úspěch a doběhla ruské tajné služby.
Pokud ukrajinské úřady nelžou (a jsme doma: pokud nelžou!), budeme čekat, jak dopadne soud s prostředníkem Rusů, a Kreml stejně nikdy, za žádnou cenu (leda že by se tam změnil režim) nepotvrdí, že si vraždu objednal, natožpak že chtěl v Kyjevě a jinde oddělat dalších třicet lidí a hodit to na Islámský stát či co. Nachlup stejně se přece chová při vyšetřování vraždy 298 lidí z letu MH17, zatlouká, zatlouká, zatlouká.
Ukrajinští zpravodajci nehráli hru jen s Rusy, ale také s veřejným míněním, dokonce se světovým veřejným míněním. Znevěrohodnili média, novináři v jiných zemích (ale asi i na Ukrajině) neměli jak si ověřit, že ono oficiální, státní prohlášení o vraždě není pravda.
Není to zas fake?
Kdykoli bude napříště zavražděn či zraněn nějaký novinář nebo bude tvrdit, že mu je vyhrožováno, ihned se vynoří nepříjemná otázka: Není to zase nějaký fake, není to další zpravodajská operace? Je opravdu mrtvý? Nebudeme za blbce, když ho budeme litovat, když to vezmeme vážně? Nevykoukne na nás za pár hodin na tiskovce s pusou od ucha k uchu a s omluvou manželce?
Možná šlo o šikovnou hru ukrajinské tajné služby, možná Rusy doopravdy doběhla (jako ve filmu Podraz, The Sting, doběhli dva podvodníci, které hráli Redford a Newman, gangstera Lonnegana). SBU je služba státu, který s Rusy válčí, a služby pod tlakem (jako třeba izraelský Mosad) bývají kvalitní. Ale i kdyby SBU Rusy přechytračila, zároveň napomohla všeobecné nedůvěře, nevíře v cokoli, napomohla mimořádně úspěšně ruské hybridní válce a podstatě fake news, tedy dojmu, že "nic není, jak to vypadá", a "nic už není pravda".
Nevíme, jestli jsme svědky excelentní práce ukrajinských špionů, nebo jestli mají tentokrát, výjimečně, pravdu Rusové, kteří tvrdí, že smyslem operace je poškodit Kreml a že to celé je fake, Rusové si vraždu neobjednali. Na akci SBU zaráží tvrzení o skladu zbraní a údajném plánu odrovnat třicet lidí. To by znamenalo, že Rusové chtějí eskalovat válku na Ukrajině, pokračovat dál, ne jen udržovat status quo, držet Krym a pomáhat povstalcům na Donbasu.
Výsledek ukrajinského podrazu? Místo aby akce Rusům uškodila, jejich taktice všeobecného znevěrohodnění všeho naopak pomáhá. Navíc byla zesměšněna, oblbnuta seriózní média, která Babčenka oplakávala. Sám ruský investigativec ztratil obrovský díl svého kreditu, kdo by mu dál věřil, že je NEZÁVISLÝ žurnalista? Po akci Babčenko už nezávislá žurnalistika jako by snad neexistovala.
Babčenkově odvaze se dosud dalo upřímně a s obdivem fandit, odteď však nevíte, jestli to, co napíše, nenadiktovala nějaká rozvědka. SBU Babčenka jako novináře těžce poškodila.
Znovu však musím připomenout: na ukrajinský podraz se díváme pohledem lidí, kteří si v klidu žijí v zemi, kde se nebojuje, jejíž část neobsadili proruští povstalci a jejíž Krym neukradla jaderná velmoc. Ukrajina je ve válce a používá válečné metody. Mimochodem ani nevíme, jestli měl Babčenko na vybranou, jestli mohl odmítnout hrát chvíli rozstřílenou mrtvolu. Možná neměl. Na katastrofálním dopadu hry SBU to ovšem bohužel nic nemění.
