Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
24. 4. 2013 9:00

Pokácej strom, postav bazén. Nebo je to planý poplach?

Blíží se volby. Zubožená ODS nahání hlasy, kde to jde. Naposledy u majitelů zahrad
V jedné věci je Tomáš Chalupa skutečně osvícený politik: ví, jak své zbídačené ODS nahnat hlasy voličů.
V jedné věci je Tomáš Chalupa skutečně osvícený politik: ví, jak své zbídačené ODS nahnat hlasy voličů. | Foto: Ludvík Hradilek

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí za ODS, přichází s návrhem, který potěší majitele zahrad. Každý si na svém kusu země obehnaném plotem bude moci kácet stromy podle libosti. Navrhuje to novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Přístup k veřejným alejím je opačný, tam ministerstvo přitvrzuje.

Argumentace ministra Tomáše Chalupy zní takto: „Bojujeme o veřejnou zeleň. Zpřísňujeme podmínky pro kácení alejí. Na druhou stranu respektujeme nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Kdo si strom zasadil, může si ho pokácet. Rozhodně nejsme zemí, kde si lidé chtějí své zahrady vybetonovat. Stát by neměl mít ambici diktovat lidem, co si na svém pozemku mohou vysázet a co pokácet. Majetek na soukromém pozemku je nedotknutelný a nikdo jiný než majitel o něm nesmí rozhodovat. Jedinou výjimkou budou památné stromy, těch se povolení bude týkat i nadále." - Krásná ukázka odhodlané pravicové rétoriky.

Strom chápe čistě jako majetek

Předseda Strany zelených Ondřej Liška novelu odmítá: „Straně zelených vadí, že při tvorbě vyhlášky byly obejity odborné složky ministerstva životního prostředí. Ministr Tomáš Chalupa prostě stromy chápe čistě jako majetek, což je pro nás nepřijatelné. To, že vyhláška zároveň počítá například se zvýšenou ochranou alejí, je sice pozitivní, Strana zelených to ale chápe jen jako alibi pro umožnění svévolného kácení na soukromých zahradách."

Pěkný střet dvou úplně odlišných, a přitom obhajitelných názorů. Na jedné straně klausovsko-chalupovské vnímání světa: do soukromého majetku nám nikdo kecat nebude. Na druhé straně pocit, že stromy nejsou „čistě majetek".

Pro jedny jsou stromy jen věci, kus dřeva, materiál, dokonce dost obtížný materiál. Pro druhé představují veřejný zájem.
Pro jedny jsou stromy jen věci, kus dřeva, materiál, dokonce dost obtížný materiál. Pro druhé představují veřejný zájem. | Foto: Tomáš Netočný

Ještě ostřeji to vnímá členka vedení Strany zelených, místostarostka Prahy 12 Eva Tylová: „Vyhláška jednoznačně nadřazuje zájmy soukromé nad zájmy veřejné. Stromy mají pro životní prostředí v městech velký význam, ať již estetický, či pozitivní vliv na mikroklima a kvalitu ovzduší. Jejich zachování je ve veřejném zájmu," tvrdí. Strom na zahradě ve městě chápe jako veřejný zájem. Pak tedy majitel musí při kácení brát ohled na druhé a zahradu nevymýtit.

ODS věří: Nejsme betonáři

Chalupa jako správný pravicový politik věří v lidi, v jejich zdravý rozum, věří, že si lidé „zahrady nevybetonují". Jinými slovy on ten veřejný zájem nechává na rozhodnutí jednotlivce, majitele zahrady. Dost možná tu ovšem ódeeska ve skutečnosti nenápadně nahání hlasy voličů.

Věc má ještě jeden rozměr - úřad. Byrokratům se má ulevit. Znalci odhadují, že počet „kácecích" správních řízení klesne o třetinu až polovinu. Mnohem víc se ovšem uleví „kácečům". Na některých úřadech byla žádost o poražení stromu hotové martyrium. Sám jsem tu erupci alibismu a buzerace před dvěma roky zažil. Chtěl jsem pokácet nemocnou břízu, která rostla na mé zahradě u chodníku a ohrožovala kolemjdoucí. Dohadování nebralo konce, úřad nechtěl dát povolení, ač jsem poslal fotografie dokumentující nemoc stromu atd. Nakonec mi úřednice poradila, ať asi to „pokácím na své triko", ona se pak přijde podívat. Nepřišla.

Každý, kdo má zahradu, přivítá, že nemusí jednat o kácení s úřadem. To je jisté.

Ondřej Liška, předseda zelených, bojuje za stromy. Větší ochranu alejí chápe jako alibi pro plundrování v zahradách.
Ondřej Liška, předseda zelených, bojuje za stromy. Větší ochranu alejí chápe jako alibi pro plundrování v zahradách. | Foto: Vojtěch Marek

Jenže se stromy je to trochu jako se zvířaty. Strom není věc, není to cihla, zeď. Mám na zahradě modřín, který rostl víc než devadesát let. Stojí u domu, zanáší mi okapy jehličím, dvakrát ročně je musím čistit. Porazit ten obří strom by byla úleva. Ale nejde to. Bylo by to jako zabít člověka. Cítí většina, že stromy nejsou věci? Nevím. Když se dívám po zahradách ve městech, stromů nijak moc nevidím. Spíš přibývá bazénů. Ty jsou více v módě.

Byrokratovi je bříza nebo modřín šum a fuk

Chalupova vyhláška vyvolává obavy, že bude zneužívána. Že lidé bez brzdy úřadu budou kácet jak vzteklí. Že budou uměle vyrábět „zahrady", aby mohli pokácet i jiné stromy. Nevěříme Chalupovi, že to myslí dobře, nevěříme jeden druhému, že ctíme životní prostředí.

V českých městech roste málo stromů. Ale dobře víme, že úřady to nezmění. Kdo chtěl, ten si strom pokácel, vyhláška nevyhláška. Když položím na misky vah mnohdy nekompetentní buzeraci na úřadu a riziko, že někdo zbytečně pokácí strom, odstranil bych přednostně tu buzeraci. Kontrolu, jak jsem se přesvědčil v Praze, provádějí zčásti lidé, kterým jsou břízy a modříny šum a fuk.

Takže nakonec ano, snad ta vyhláška neuškodí. Rozumným lidem se zahradami se uleví. A těm druhým byla stejně volná a káceli si, jak chtěli.

Názory Aktuálně.cz
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:


 

Právě se děje

Další zprávy