David Klimeš David Klimeš | Komentáře
9. 1. 2023 10:42

Pokud není vinen Babiš, kdo tedy? Ti, kteří rozdělovali dotace

Předseda ANO se konečně dočkal v první instanci verdiktu ve věci celkem primitivního dotačního podvodu. Proč to však trvalo tak dlouho? A je to opravdu tečka za celou věcí?
Tak, a teď mohou k soudu jiní.
Tak, a teď mohou k soudu jiní. | Foto: Aktuálně.cz, Profimedia

Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší dotační expertka, nyní také stranická souputnice Jana Nagyová, byli v první instanci osvobozeni od obvinění, že zneužili padesát milionů korun z evropských fondů při stavbě kongresového areálu Čapí hnízdo.

Nejprve krátká mimosoudní poznámka, protože máme pár dnů do prezidentských voleb, v nichž Babiš kandiduje. Na jeho šanci proklouznout do druhého kola to pravděpodobně nebude mít vůbec žádný vliv. Ti, kteří nemají předsedu ANO rádi, kvůli verdiktu svůj postoj nepřehodnotí. Ten své jasně ohraničené skupině příznivců zase jen zopakuje starou písničku "jde po mně polistopadový kartel". Aniž by ovšem dodal, že sám byl dlouho jeho součástí. A právě proto dokázal, co jiní ne - za přihlížení mocných získávat pozoruhodné dotace.

Je dobře, že spravedlnosti bylo učiněno nakonec zadost. A spravedlnost přitom rozhodně nespočívá v tom, jak přesně zní verdikt soudce Jana Šotta. Ale ve skutečnosti, že velmi průkazné podezření z podvodu se dostalo tam, kde už dávno mělo být - před soud. A že ten mohl rozhodnout.

Tím však dobré zprávy v této kauze končí.

Co všechno odnesl čas

Jednu z těch nejhorších představuje doba, jakou všechno trvalo. Připomeňme si, jak čas běžel. Eurodotace připlula do Babišova "nejlepšího projektu, co kdy vymyslel" v roce 2008. Ale až v roce 2015 policie začala vyšetřovat rozsáhlou skupinu lidí podezřelých z podvodu. Teprve v roce 2017 pak poslanci Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) vydali k trestnímu stíhání. A trvalo další dva roky, než je státní zástupce Jaroslav Šaroch v roce 2019 zastavil. Jen zásahem jeho tehdejšího nadřízeného Pavla Zemana se pak vše vrátilo k šetření, a nakonec tedy i před soud. A až nyní, na začátku roku 2023, tedy konečně padlo prvoinstanční rozhodnutí. Celé to trvalo více než pět let od doby, kdy sněmovna Babiše vydala. A více než čtrnáct let od spáchání údajného podvodu. To je nepřijatelná prodleva.

Na verdiktu se neuvěřitelně dlouhé čekání nepochybně podepsalo. Pokud by český stát dlouho jen bohorovně nepřihlížel rozkrádání regionálních eurodotací - a Babiš by se zpovídal soudu už před deseti lety -, možná by soudní líčení vypadalo trochu jinak. 

Vždyť jen porovnejme Babišovu kauzu s jinými dotačními rozkrádačkami. Vzpomeňme například na někdejšího poslance ČSSD Petra Wolfa, jenž se proslavil jako přeběhlík, který pomáhal vládě Mirka Topolánka (ODS). A jenž byl odsouzen na šest let za zneužití dotace ve výši 11 milionů korun. V případu Čapí hnízdo velkopodnikatel vyfoukl malým a středním podnikům 50 milionů.

Cesta doktora Šarocha ode zdi ke zdi

Velmi problematická je i práce, již odvedl státní zástupce Jaroslav Šaroch. Způsob, jakým případ vedl, byl tristní, protože se v posuzování kauzy postupně přikláněl od jednoho extrému k druhému.

Až do samotného soudu nastal v celé věci nejvýznamnější okamžik v říjnu 2019, kdy Šaroch Babišovo trestní stíhání zastavil. Nebyl by to sám o sobě problém, pokud by státní zástupce dokázal své rozhodnutí řádně odůvodnit. Devadesátistránkové usnesení, které k tomu vydal, ale představovalo pozoruhodnou přehlídku formalismu a schopnosti si protiřečit.

Nejprve v dokumentu pečlivě skládal důkazy o tom, že skutečně k podvodu došlo - o Čapím hnízdě doslova napsal, že bylo na holdingu Agrofert "v podstatě závislé". Nemůže být přitom pochyb, že vše zosnoval osobně právě Andrej Babiš. Vždyť to i sám přiznal ve své řeči před poslanci v roce 2016: "Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný." Že tedy šlo o akci Agrofertu, bylo zcela zřejmé.

A přesto Jaroslav Šaroch dovodil, že stíhaný nic neprovedl. Ač důkazy - a také unijní protikorupční šetření - vyjevovaly pravý opak. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman proto nepochopitelné rozhodnutí doktora Šarocha zrušil a věc tak nakonec přece jen doputovala k soudu. Pachuť z celého postupu tu ale už zůstala.

Smutná tečka za ROP

A teď ta nejdůležitější věc. Je mimo vší pochybnost, že velkopodnikatel odsál 50 milionů evropských dotací určených jen pro malé a střední podniky. Pokud ale dle soudu nelze dokázat vinu Babišovi, kdo ji tedy nese?

Nejde přitom o otázku, která by se dotýkala jen Čapího hnízda. Podobných případů je v Česku možné najít spoustu. Jen jejich aktéři neudělali stejnou chybu jako Babiš, který si anonymizovaný "Čapák" po úspěšném načerpání peněz zas stáhl zpět pod křídla svého velkopodniku.

Za krajských vlád sociálních a občanských demokratů se mezi roky 2007 a 2013 rozdělovaly miliardy z regionálních operačních programů jak na běžícím pásu. A spousta z nich byla problematická. Podle analýzy spolku Good Governence tehdy získala v součtu miliardy korun více než stovka anonymních žadatelů. U nich tedy sotva bylo možné zjistit, zda šlo o malé a střední podniky a zda splňují další dotační podmínky.

Už v roce 2019 jsme v této rubrice napsali "Z Čapího hnízda nelze uletět. K soudu patří buď Babiš, nebo tehdejší politici". Soudce Šott nám nyní vysvětlil, že Babiš to není. Pak to tedy musí být ti druzí.

Video: "Trestný čin se nestal." Soudce Šott odůvodnil, proč zprostil obžaloby Babiše a Nagyovou (9. 1. 2023)

"Trestný čin se nestal." Soudce Šott odůvodnil, proč zprostil obžaloby Babiše a Nagyovou. | Video: ČTK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy