David Klimeš David Klimeš | Komentáře
12. 1. 2021 7:30

Kdo chce na sítích vypnout Trumpa, měl by si nejprve poradit s tím, co jej stvořilo

Svět je vzhůru nohama. Autoritáři bojují za svobodu projevu a údajní liberálové oslavují umlčení amerického prezidenta. K zdravějšímu internetu je ale třeba dojít po jiné cestě, než je ta bez pravidel, zato lemovaná trpkými zákazy.
A teď už jen zmáčknu nukleární tlačítko...
A teď už jen zmáčknu nukleární tlačítko... | Foto: Reuters

Je správné zrušit dosluhující hlavě Spojených států účty na sociálních sítích? Ne. Je tedy správné jí je ponechat? Také ne.

Především je ale třeba říci, že hlavní otázka zní jinak: jak se vůbec nejzpovykanějšímu mezi americkými prezidenty podařilo z Twitteru vytvořit svého druhu nukleární tlačítko? A jak nás na něm tolik let mohl zásobovat tak nebezpečnými hloupostmi?

Pokud se chceme alespoň přiblížit odpovědi, je třeba si připomenout, čemu vděčíme za to, že se kolem virtuálních účtů výrazných osobností srocují davy lidí, z nichž někteří žijí v natolik alternativním světě, až se jim může stát, že se z ničeho nic ocitnou polonazí s rohatou čepicí na hlavě a oštěpem v ruce uprostřed amerického Kongresu.

Pachatelem je algoritmus.

Více pravdy znamená jen silnější bubliny

Problém s Trumpem začal na sociálních sítích během prezidentských voleb. Nikoliv ovšem loni, ale už o čtyři roky dříve.

Časem se ukázalo, podle jak zoufalých a alibistických pravidel mnohé z nich kontrolovaly sdílený obsah. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg například ještě v listopadu 2016 tvrdil, že jde především o svobodu projevu, již je třeba považovat za posvátnou. Až později vyšlo najevo, že v té době už na jeho platformě vidělo přes deset milionů voličů Ruskem tajně vyrobené politické inzeráty. Nakonec se za to o dva roky později Zuckerberg omluvil právě tam, kde nyní úřadují rohatí konspirátoři - tedy v Kongresu. K omluvě pak přidal i slib, že zjedná nápravu.

Od té doby Facebook a další velké sociální platformy mažou a mažou. Najímají spousty lidi na jednu z nejhnusnějších prací současného světa - tedy nacházet na sítích nepřístojnosti a odstraňovat je. Krom toho spolupracují s nejrůznějšími ověřovači, kteří se snaží lži a manipulativní příspěvky uvádět na pravou míru.

Jenže to nestačí. Když věříte konspiracím a najednou vám u konvenující myšlenky vyskočí upozornění, v němž se vás nějaký liberální yuppie z velké redakce v New Yorku pokouší přesvědčit o opaku, jen se zatvrdíte.

Jak je možné, že žádný z regulačních pokusů dosud neuspěl? A že platformy, jichž většina z nás využívá jen k bezproblémovému sdílení fotek z dovolených, mohou znenadání otřást i nejsilnější demokracií světa?

Pachatel má pořád stejné jméno: algoritmus.

Vím dřív než ty, co si přeješ

Vyhledáváním na Googlu nebo Seznamu, surfováním na sociálních sítích, procházením cenových srovnávačů, hledáním v mapách i bezduchým sledováním videí - tím vším dnes lidé vyprodávají své soukromí technologickým gigantům. Pokud je na internetu něco zdarma, počítejte s tím, že platíte pozorností a soukromím.

To je ten zlořečený algoritmus.

Facebook a další sociální platformy podle svých slov bojují s dezinformacemi. Zároveň ale každému personalizují sítě tak, aby se setkával jen s obsahem, který by jej mohl zaujmout. Může to být velmi konvenující, nebo naopak velmi protivné - obojí každopádně nutí uživatele k reakci, takže nakonec stráví na stránce více času. A to je cíl, o nějž jde.

Slavný bonmot mediálního teoretika Marshalla McLuhana praví "The medium is the message". Připomíná, že nejen samotná zpráva, ale už i způsob, jakým se k nám dostane, ovlivňuje to, jak ji nakonec vnímáme. A jak si v tomto ohledu stojí sociální sítě? Bez ohledu na konkrétní obsah si vynucují polarizační, emotivní a radikální vystupování.

Trump je vzhledem k zastávanému úřadu zatím nejděsivějším příkladem podvolení se polarizačnímu algoritmu. Není ovšem příkladem prvním a bohužel jistě nebude ani posledním. Trump skončí, ale algoritmus bude dál ničit veřejnou sféru v mnoha zemích.

Je pozoruhodné, s jakou vervou údajní liberálové v Americe, Česku i jinde oslavují zavření Trumpova účtu. Nejen že to něco říká o hloubce jejich svobodomyslnosti, ale i o neschopnosti pochopit jádro problému.

Zničující boj o lajk

Co s tím? Některé nejhorší praktiky z pionýrských dob už platformy nemohou používat. A brzo se asi dočkáme i regulace přeprodávání dat. Američané na to jdou spíše přes antimonopolní zákonodárství, nás Evropany pak už za pár měsíců čeká v Bruselu velká hádka o něco, čemu se říká "Balíček o digitálních službách".

Na druhou stranu by bylo iluzorní si myslet, že soukromé společnosti dovolí vládám, aby jim vykuchaly jejich unikátní recept - tedy právě algoritmus, který zaručuje efektivitu i masové oslovení potenciálních zákazníků. Kdo volá po monstrózní intervenci států či nadnárodních celků, ať si představí třeba ruského či čínského ministra pro garantování pravdy na Facebooku…

Nějaké limity pro platformy tak jistě přijdou, ale spolu s nimi si mnohé organizace a profese budou muset vytvořit i silné samoregulační kodexy, co lze a co nelze na sítích dělat. Technooptimistická naivní víra z minulé dekády, že sociální média jsou jen neškodnou soukromou zábavou bez větších společenských dopadů, je definitivně pryč. Polarizační algoritmus nutí jejich uživatele k emotivním šaškárnám, protože právě tak se dá ulovit pozornost. A místo soukromé zábavy to pak může mít docela velký veřejný dopad. Chování českých novinářů či politiků na sítích by bohužel vydalo na hezkou případovou studii.

Nelze tedy ukazovat na ošklivého Trumpa, který šíří nebezpečné nesmysly, a zároveň si přitom osedlávat vypjaté emoce a vydávat se s nimi na lov lajků. Právě tak to algoritmus chce a právě tomu je třeba se regulací i samoregulací ubránit, nechceme-li dopustit, aby se veřejná sféra roztrhala na kusy.

K tomu nám dopomáhej tragický odkaz Donalda Trumpa.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy