V úterý začíná škola a policie, zřejmě preventivně, vytáhla opět do války proti marihuaně. Server Novinky.cz přinesl článek „Agresivní útoky a těžké halucinace má na svědomí marihuana z pěstírny“, kde hovoří Jaromír Badin, šéf protidrogové policie v Praze. Tvrdí, že dnes se u nás kouří tráva, která obsahuje běžně 25 procent THC, tedy psychoaktivní účinné látky.
„To, co se kouřilo v 60. letech, mělo tak dvě až tři procenta delta 9 THC a bylo to téměř bez chemie. Když se v Česku v 90. letech objevila tráva se sedmi procenty účinné látky, říkali mi v laboratoři, no jo, to je z Holandska. Dnes je v naší praxi vcelku běžné, když marihuana obsahuje 25 procent delta 9 THC.“ Ta zpráva vypadá drsně.
Badin pokračuje: „To je takový rozdíl, jako kdybyste si dali namísto osmistupňového piva lahev whisky.“ Razance této měkké drogy prý stoupla díky tomu, jak se pěstování přesunulo z venkovních políček a zahrádek do speciálních pěstíren. „Z pěstování uvnitř se stala věda a tvrdý byznys. Ilegální velkopěstitelé kupují v growshopech feminizovaná semínka, aby měli jen samičí rostliny. Mají přesný režim svícení a hlavně, do rostlin cpou strašné dávky chemie. Do rostliny dostanou opravdu hrozné hnusy. Marihuana už prostě není přírodní droga.“
Je to tak? Skutečně se zásadně změnilo to, co kouřili rodiče před dvaceti lety, a to, co „hulí“ jejich děti dnes? Vzpomeňme si, jak bývalý ředitel české protidrogové policie Jiří Komorous na konci 90. let tvrdil, že „dnešní marihuana je silná jako pervitin“. I on tehdy, před více než patnácti lety, začal varovat, že obsah THC (delta-9-tetrahydrocannabinol, kanabinoid, hlavní psychoaktivní látka nacházející se v květenství konopí) v nových odrůdách marjánky prudce stoupá; mluvil tehdy o desítkách procent.
Ale i protidrogový policista Komorous jen kopíroval to, co se odehrávalo už na začátku 60. let minulého století ve Spojených státech, kde se taky rozjela kampaň „tohle není tráva jako za vás, milí rodičové, vaše děti jsou ohroženější, kouří mnohem silnější výpěstky trávy, než jste hulili vy“. Podobně samozřejmě rádi argumentují policajti i v jiných zemích.
Jak to tedy je s těmi 25 procenty THC? Podle českého experta na drogy, epidemiologa a adiktologa Tomáše Zábranského, je skutečně možné v sušině dosáhnout oněch slavných 25 procent tetrahydrocannabinolu, ale pouze velmi vzácně. Nedosahuje se toho chemií (rozuměj hnojením), nýbrž pečlivým šlechtěním a velmi složitým řízením biorytmu konopí. „Povede se to málokdy a taková tráva není vyhledávána, spíše jde o kuriozitu,“ vysvětluje Zábranský.
Alkohol je holt naše droga
Pokud někdo takovou marihuanu kouří, tak jedině míchanou s tabákem a dává si jí asi pětkrát méně než běžné trávy. Je to asi podobné, jako by Badin tvrdil, že se pije absint z půllitrů. Což je nesmysl, absint není pivo. (Pravdou ovšem podle více svědectví je, že v minulosti probíhalo na protidrogové centrále povyšování tak, že policista musel vypít na ex půllitr rumu. - Alkohol je holt „naše droga“, tu my nedáme.)
Jinými slovy u marihuany nejde o to, jak koncentrovanou, jak silnou ji kouříš, ale kolik jí vykouříš a jak často to děláš, nakolik jí podléháš. Podle Zábranského jsou „pro jedince s genetickou predispozicí pro psychózy rizikovější odrůdy, kde je hodně THC a skoro žádné CBD.“ Nejde tedy jen o koncentraci tetrahydrocannabinolu, nýbrž také o ochranný, vyvažující efekt CBD.
CBD je kanabidiol. Vyskytuje se výhradně v rostlinách konopí. Není psychoaktivní a funguje jako inhibitor (zjednodušeně brzdič, zpomalovač, opak aktivátoru) řady účinků THC. Zároveň v sobě skrývá cenné farmakologické účinky, jež byly donedávna neznámé. Chrání nervové buňky proti nedostatku kyslíku a proti různým jedům, včetně otravy alkoholem, zpomaluje buněčné stárnutí atd.
Takže ano, výjimečně se dá vypěstovat rostlina, po jejímž usušení bude obsah THC až 25 procent. Ale spotřebitelé na trhu dnes nejvíce cení odrůdy, ve kterých je ideálně vyvážen THC a CBD. Pokud obsahují málo kanabidiolu (CBD), není o takovou drogu zájem, nemá šanci uspět. Kuřáka „sejme“, uspí ho. U někoho se skutečně mohou objevit úzkostné ataky; podle expertů však stačí jedna tableta oxazepamu a uklidní se.
Konzumenti trávy mají dnes nejradši materiál, který obsahuje zhruba 15 procent THC a 5 až 9 procent CBD. Vysvětlení je jasné: kuřáci touží po tom, aby byli „vysmátí“, komunikativní, aby si vychutnali hudbu. Nestojí o to, aby si navodili úzkostné stavy a temné vize, nebo aby ztuhli a usnuli jak špalek. Podobně pijani nestojí o alkohol, po kterém budou zvracet.
Varování policie před marihuanou je logické a jistě namístě. Měla by však předávat přesné informace, nikoli nafouknuté a zkreslené. Stejně to nefunguje, jako to nefungovalo v 60. letech v USA nebo na konci 90. let u nás.
„Ani psychologové, ani drogoví experti nedokážou odhadnout, jakou reakci a jak silnou dnešní marihuana vyvolá. Stalo se, kdy zvláště u mladých lidí došlo po konzumaci marihuany a například alkoholu nebo jiné drogy k šokujícím reakcím. Začali se najednou svlékat, agresivně útočit i na své blízké nebo prošli silnými halucinogenními stavy, které u nich vyvolaly chuť spáchat sebevraždy,“ popsal Badin zřejmě účinky oné megasilné trávy. (Mimochodem, u legálního chlastu, když piják nezvládá jeho konzumaci, to vypadá podobně.)
Kdyby marihuana skutečně byla masově takto riziková, těžko by se stala po alkoholu a tabáku třetí nejoblíbenější drogou v Česku. Podle Evropské zprávy o drogách z července 2015 je konopí nejčastěji konzumovanou nezákonnou drogou v Evropě. Loni ji užilo necelých dvacet milionů dospělých ve věku 15 až 64 let. V Česku odborníci odhadují počet kuřáků trávy na asi 300 tisíc v podstatě pravidelných konzumentů a asi 600 tisíc konzumentů svátečních.
Čísla jsou však spíš o něco nižší. Marihuana u nás byla podle různých zkoumání na vrcholu okolo roku 2008, pak se nárůst uživatelů zastavil a nyní podle expertů klesá.
Pořád ji ovšem v Česku konzumují statisíce lidí. Policie v jejím potírání vůbec není úspěšná. Její boj se jeví marný. A není divu; mnohem účinnější než represe je prevence. Tvrdit, že je tráva stejná jako pervitin, to se neujme. Mladí i starší mají s trávou zkušenosti. Vědí, že její rizikovost rozhodně není vyšší než riziko české drogy číslo jedna a dvě, tedy alkoholu a tabáku. Proto se ty řeči o 25 procentech THC prostě míjejí účinkem. Smysl by zřejmě mělo položit marihuanu na roveň alkoholu. Do osmnácti nelegální, pak je to na tobě.
Platí: je dobré se neopíjet. Legální alkohol v mírném množství je u nás dokonce doporučován. (Mnoho dětí už třeba v 11 letech ovšem pije, okolo patnácti už mohou být závislé…) Nelegální marihuana je na tom podobně; v malém množství ji mají mnozí mladí i starší rádi, vědí, že je neohrožuje. Strašení policie na tom nic nezmění.
Mimochodem se u nás „hulí“ víc než v Holandsku, tedy v zemi s námi poměrně dobře srovnatelné. Přitom tam je marihuana částečně tolerována. Taky důkaz, že represe nefunguje.
