Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
27. 7. 2018 8:00

"Porno" na Vltavě: Stanice ČRo čelí útoku kvůli penisu, orgie prudérnosti

Co by si asi u nás dnes počali dejme tomu na Univerzitě Karlově s profesorkou ekonomie, která by nahá protestovala proti nedostatku feminismu?
Je slovo penis pornografie? Dosti neuvěřitelná otázka. (Vitruviánský muž, kresba Leonarda da Vinci.)
Je slovo penis pornografie? Dosti neuvěřitelná otázka. (Vitruviánský muž, kresba Leonarda da Vinci.) | Foto: Shutterstock / Hal_P

Český veřejnoprávní svět má nový "skandál", nebo přesněji, pár lidí si našlo metlu na hlouběji mířící médium, které jim nesedí a kterému nerozumí. "Malér" má Český rozhlas Vltava kvůli pořadu reprízovanému ve víkendových dopoledních hodinách, na který si nějací posluchači stěžovali a radní ČRo jej označili za tvrdou pornografii.

Nejprve o pořadu: pojednával primárně o vodě a o koupání (nazván byl "Ahoj! Aneb na počátku byla voda"), poprvé byl odvysílán loni v červnu (nic se nedělo, měl úspěch), autor této hudebně-literární koláže, překladatel Tomáš Dimter, v něm mluvil také o prudérnosti a dvojí morálce britské společnosti za vlády Margaret Thatcherové. Použil ukázku z knihy Alana Hollinghursta The Line of Beauty, spisovatele mimořádně uznávaného a ceněného, který za tento román získal v roce 2004 Man Bookerovu cenu.

Jaká věta či větička se stává tím bičem proti Vltavě (a zřejmě i jejímu šéfredaktorovi Petru Fischerovi)? "…provokující penis, který mu zrovna teď trčel nad koulemi drze jako vykřičník."

Reakce na penis? "My jsme si to dneska pouštěli. Je to drsné maso," pravil místopředseda rady Jiří Vejvoda. A předsedkyně rady Hana Dohnálková sdělila: Nebylo to nic pěkného. Požádáme proto šéfredaktora stanice Vltava Fischera o vysvětlení. - Nesmí chybět vyjádření člena rady, exministra kultury (…) Vítězslava Jandáka: "Stanic je moc. Já nechápu, proč některé vůbec existují. Na některé jsem zrovna slyšel porno. To pro mě bylo šokující. Ale zřejmě je to umění, nevím."

Radní Jandák se s tím nepáře, rovnou jde na věc, "stanic je moc", tohle, jak to tak vypadá, bude smysl celé té trapnosti okolo citátu z románu Linie krásy.

Pojďme k té větičce; je "penis" pornografické slovo, "drsné maso"? Pokud by bylo, pornografie by neexistovala, penis je lékařský výraz pro přirození, těžko najít slušnější slovo pro tuto obvykle skrývanou mužskou část těla. A "koule"? Slovo, které milují čeští politici, o něco silnější než "varlata", ale opět: porno? Ani omylem.

V době, kdy jde mainstream proti korektnosti

Onen pořad na téma voda trvá dvě hodiny, z nich byla vypreparována ta jedna větička. Radní Vejvoda reagoval na facebookový příspěvek jisté Ivy Dubuissez, jež píše: "Spolu s dětmi jsme si poslechli část příběhu o Nickovi a jeho kamarádovi, jehož 'mohutný penis trčel nad koulemi'. Jste veřejnoprávní stanice, placená z daní, jak proboha můžete vysílat takovou s..čku v deset dopoledne??? A ne, nejsem nikterak vulgární, protože jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá."

Těžko si dovedu představit, jak by dítě poslouchalo komplikovaný pořad o vodě a prudérnosti. Navíc, skutečně ty "děti" vědí, co znamená slovo penis? (Tušíme jen, že pokud existují, z domova asi znají slovo s..čka.) Skutečně těžko věřit, že by byla česká společnost tak prudérní, že by radní ČRo byli tak prudérní a nevzdělaní. Ne, skutečně to mnohem spíš vypadá jako další z mnoha útoků na nepohodlné, nekonzumní veřejnoprávní médium.

Podivuhodné, v době, kdy jde mainstream až skoro zuřivě proti korektnosti, kdy být korektní znamená být zpátečník, kazisvět, sluníčkář, je, když se to hodí, náhle vytasena prudérnost, zjevně proto, aby "nebylo stanic moc". Dodejme, že se to děje v době, kdy prezident země Zeman mluví jak dlaždič a je mu to nejen tolerováno, mnozí to dokonce vítají.

Co by si asi u nás dnes počali dejme tomu na Univerzitě Karlově s profesorkou, která by nahá protestovala proti nedostatku feminismu? To před týdnem učinila profesorka ekonomie z Cambridge Victoria Batemanová, přičemž prsa a klín jí zakrývaly jen britské bankovky. Takovou ženu by u nás radní z rádia zřejmě navrhli upálit.

Kdybychom i vzali vážně, že nejde o tah proti Vltavě, ale že se jedná o skutečné, upřímné pohoršení (nevěřím tomu mimo jiné proto, že ta dáma ihned použila sama sprosté slovo), pak by svědčilo jen a jen o nekulturnosti a nevzdělanosti. Mimochodem, profesorka Batemanová svůj neotřelý způsob protestu vysvětlila takto: "Pevně věřím v sílu umění, což vysvětluje, proč jsem se takhle oblékla."

Pevně věří v sílu umění i Alan Hollinghurst a se vší pravděpodobností také šéfredaktor Vltavy Petr Fischer. Snad se přidá i větší část Rady ČRo. Pokud ne, byla by to mimořádná trapnost. S napětím budeme očekávat, jak se tentokrát zachová generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, jestli zas udělá nějaký obrat o 180 stupňů jako v případě investigativního novináře Janka Kroupy, nebo jestli stanici Vltava podrží (i když ta stanice obskurní Krameriovu cenu, v níž byl Zavoral porotcem, jistě nezíská).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy