reklama
 

Pospíšil na Hrad? Chybí mu drajv. Nasadil vyčkávací taktiku

14. 2. 13:05

Europoslanec Pospíšil by byl bez pochyb demokratickým, prozápadním, proevropským a "naťáckým" kandidátem. O moc víc v téhle volbě nejde.

Asi by na Hrad rád, ale europoslanec Jiří Pospíšil se ještě nerozhodl. Váhá. Vyčkává, zda bude mít šanci. Asi by na Hrad rád, ale europoslanec Jiří Pospíšil se ještě nerozhodl. Váhá. Vyčkává, zda bude mít šanci. | Foto: Ludvík Hradilek

V lednu 2018 zvolíme prezidenta přímou volbou. Na sérii čtrnácti debat s občany v krajích Česka se vydá europoslanec Jiří Pospíšil (nezávislý za TOP 09 a STAN). Debaty začnou v březnu a skončí v květnu. Akci organizuje Kroměřížská výzva, občanské uskupení, které se snaží před-tipovat vhodného kandidáta na Hrad.

Nenechme se však mýlit, Pospíšil ještě neoznámil, že se chce stát hlavou státu. "Zvažuji, že budu kandidovat, a během jara se ukáže, zda i některé jiné osobnosti, které to zvažují, se rozhodnou. Najdu-li tam někoho, koho bych rád podpořil, tak ho podpořím, když ho nenajdu, tak budu kandidovat. Také bude zajímavé, jestli ti lidé získají nějakou větší podporu politických stran, protože už to samo je určitá hodnota," řekl v pondělí serveru iDnes.cz.

Pospíšil je ochoten absolvovat čtrnáct jízd do krajů, aniž by se napevno rozhodl jít do souboje. Nasadil vyčkávací, opatrnou taktiku, vyhlíží, jestli se na scéně neobjeví nějaký nadějnější bourák, proti kterému by nemělo smysl jít. Stále není s to bez vytáček říct: Chci prezidentovat. Takže to moc nechce, úřad bere spíš jako možný džob, ne jako svoje poslání. Nechce se mu riskovat.

Kdo proti Zemanovi? Antizeman? Nesmysl. Hledáme někoho pro nás, pro Česko, pro svobodu

Kdo proti Zemanovi? Antizeman? Nesmysl. Hledáme někoho pro nás, pro Česko, pro svobodu

Schopných demokratů máme dost. Pokud chceme změnu. Pokud ji nechceme, budeme dál zemanováni, až se uzemanujeme.

číst dále

Novinářům se svěřil, že ho zklamal textař Michal Horáček, který svoji prezidentskou kampaň odstartoval již na začátku loňského listopadu. Důvod? "Já jsem na pana Horáčka koukal s určitými sympatiemi, ale ve chvíli, kdy řekl, že je úplně odlišný kandidát než Karel Schwarzenberg a hodnotově jinak orientovaný, tak mě jako člověka, který ve druhém kole volil Karla Schwarzenberga, zklamal."

Horáček, jak každý ví, není ze stejného těsta jako kníže Schwarzenberg. Bývalý valchař může být těžko "hodnotově stejně orientovaný". Za druhé spojení Schwarzenberga s Miroslavem Kalouskem v TOP 09 taky svědčí o hodnotách a jejich pojímání. A za třetí: Horáček chce vyhrát, zatímco kníže s Milošem Zemanem prohrál. I to zřejmě Horáček zakalkuloval.

Být na seznamu výzvy je "pohlazení na duši"

Jedna věc je však zásadní. Pospíšil váhá, neví, čeká, jestli bude mít šanci, nebo ne. Horáček je v tomhle jiný frajer; jde do toho po hlavě, jasně říká: Já se chci stát prezidentem. Svlékl se donaha, víme vše o jeho penězích i chorobách. Bojovník. Horáček sice nevyznává schwarzenbersko-kalouskovské hodnoty, ale je to rváč a naběhl v trenkách do ringu. Dělá to sám za sebe, ne za topku či jinou partaj. Přímou volbu chápe jako "já se vám nabízím, já se vám dávám všanc".

Pospíšilovo váhání sympatické sice není, sledujeme typicky české lavírování, sympatie však budí odvahou přihlásit se k zavrhované a nejen Hradem nenáviděné Kroměřížské výzvě, tedy obrazně řečeno "ke všem českým a moravským kavárnám".

Lidi, pojďte si hrát! Karel Janeček nabízí hru Prezident 21, snesitelnou lehkost bytí

Lidi, pojďte si hrát! Karel Janeček nabízí hru Prezident 21, snesitelnou lehkost bytí

Víc hlasů pro voliče znesnadňuje výhru extrému, protože extrém je pevnost, z níž se nevylézá, extrémní volič má vždy jen jednoho favorita-boha.

číst dále

Už začátkem loňského září se Pospíšil objevil na tiskovce Kroměřížské výzvy; vytipovali ho jako jednoho z potenciálních kandidátů na Hrad. Tehdy pravil: "Je to pohlazení na duši, že jsem na seznamu možných pětadvaceti kandidátů." Vypíchl také, že se mu líbí "primárky občanské společnosti", tak výzvu a její aktivitu chápe.

Pospíšil býval jedním z nejoblíbenějších českých politiků. Parkoval v ODS, odkud byl vyštípán, když coby ministr spravedlnosti prosazoval hlubší nezávislost státních zástupců. (Dnes by ho zase hnali sviňským krokem, možná ještě víc než tehdy. A hnala by ho i topka...) Působil vždy nekonfliktně a jako zdatný odborník. Zřejmě i proto vedl Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni po megaskandálu s podezřelým udělováním rychlotitulů.

Ve volbách do europarlamentu získal ze všech kandidátů nejvíc hlasů. Do soutěže šel za TOP 09 a STAN, ani do Kalouskovy strany, ani do Gazdíkova hnutí však nevstoupil.

Jiřímu Pospíšilovi by jako kandidátovi nechyběly šance. Jeho hříchy jsou zapomenuty (za jeho prvního ministrování se odehrála "čunkiáda", tah tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, díky němuž lidovec Jiří Čunek nestanul před soudem a nerozpadla se Topolánkova vláda). Jeho obliba se dá chápat jako dar z nebe, má v sobě jakousi přitažlivost.

Výhoda pro nás: Pospíšil by byl bez pochyb demokratickým, prozápadním, proevropským a "pronaťáckým" kandidátem. O moc víc přitom v téhle volbě dnes nejde. K tomu má za sebou poměrně dlouhou politickou kariéru, řemeslo tedy zná.

Ale váhavost a opatrnost, neochota jasně říct "jdu do toho" mu ubírají šance. V přímé volbě musí přesvědčit, předvést tah, drajv, který postrádá. Boj o Hrad není hra na jistotu, ale risk a plno práce. Tohle zatím z "nezemanovských" kandidátů perfektně pochopil jedině exsázkař Horáček.

autor: Martin Fendrych

reklama
reklama
reklama