Lidé se stále více začínají bát, že Putin nařídí použití jaderných zbraní na Ukrajině. Ta obava je přítomná už od začátku bezdůvodné ruské agrese vůči sousední zemi. Zrodila se poté, co zkraje března vydal ruský prezident příkaz, aby byly jaderné síly uvedeny do bojové pohotovosti. I když není jasné, co to vlastně znamená, neboť takový výraz údajně nelze najít v manuálech k použití jaderných hlavic. Každopádně právě jimi Putin světu hrozí. A své pohrůžky stále stupňuje.
Od března, kdy i vojenští analytici počítali s tím, že Moskva dobude Kyjev, se situace zásadně změnila. Ruská armáda je bita, předvedla se jako mimořádně neschopná, špatně vedená a demoralizovaná. Není divu, bojovat v nesmyslné, doslova šílené válce "morál" příliš neposílí. Naopak ukrajinská armáda předvádí pro změkčilou západní mysl až neuvěřitelné odhodlání a vůli nenechat se porazit. Ti, kdo prohrávají, jsou nyní Rusové.
Postup Ukrajinců a jejich úspěchy však Putina čím dál víc zahánějí do kouta doma i ve světě. Na Ukrajině nasadil vše, co má k dispozici. Kromě jaderných zbraní. Sáhl k částečné mobilizaci, jež se mu však podle dostupných zpráv také nedaří. Sáhl k "referendům" v obsazených ukrajinských oblastech, jejichž výsledek však prakticky žádná země neuznává. Putin předvádí zoufalý obraz vůdce, který se přepočítal a není schopen couvnout.
Názory expertů na to, jestli sáhne po jaderných zbraních, tedy po tom nejhorším, co má k dispozici, se liší. Část tvrdí, že nikoli, případně že mu armádní špičky a tajné služby nedovolí to udělat. Část má naopak za to, že zahnán do kouta využije atomovou pumu ve snaze zabránit prohře - a že mu v tom okolí nebude schopno zabránit. Každopádně však použití taktické jaderné zbraně, dejme tomu o síle bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki, nelze s jistotou vyloučit.
A to krom jiného i proto, že do ruského systému a do Putinova bezprostředního okolí není vidět. Neví se přesně, nakolik je informován, kdo na něj má jaký vliv, dokonce se zřejmě ani neví, v jakém se nachází stavu. Víme jen to, že jde o nevyzpytatelného, pro svět teď už nesmírně nebezpečného vládce. Každý, kdo podporuje Rusko, by si měl tyto okolnosti uvědomit.
Putin a jeho lidé se sami zahnali do značně zoufalé situace, ze které v podstatě není východiska. Z ruského vůdce je válečný zločinec, svět sbírá důkazy o ruském teroru na Ukrajině, Putin se stal naprosto nepřijatelným, toxickým politikem. Podařilo se mu Rusko izolovat, oddělit od světa. Když navíc on a exprezident Medveděv vyhrožují jaderným útokem, děsí i své poslední vágní spojence.
Co by získal? Nic
Zásadní je vědět, co by Putin jaderným úderem vlastně získal. Jestli by mu pomohl buď válku otočit a dobýt celou Ukrajinu, jak o tom snil v únoru, nebo alespoň udržet Krym plus Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které teď poněkud bláhově prohlásil za součást Ruska.
Podle vojenských analytiků by úder jedné taktické zbraně na dva tisíce kilometrů dlouhé frontě vojensky nezměnil nic. Ukrajince by nezastrašil, naopak, vedl by je k ještě většímu odhodlání šílence zastavit. Experti tvrdí, že by Putin musel použít podstatně víc jaderných úderů, aby ukrajinské síly zdecimoval. Případně by musel jaderným arzenálem zničit město jako Kyjev.
Jenomže kdyby začal používat atomové zbraně ve velkém - nebo prostě více než jednu - Západ by nemohl zůstat u pouhého posílání vojenské techniky na Ukrajinu. Musel by do bojů vstoupit přímo. Pokud by demokratické země zůstaly netečné, daly by Putinovi signál, že v ničení světa může pokračovat. A to si zjevně dobře uvědomují.
Co by použití jaderných zbraní vyvolalo, popsal bývalý ředitel CIA, americký generál ve výslužbě David Petraeus. V televizi ABC minulou neděli uvedl, že pokud by je Putin nasadil, mohla by zasáhnout Severoatlantická aliance a zničit všechny ruské jednotky a jejich vybavení na Ukrajině i na Krymu: "Čistě hypoteticky, mohli bychom odpovědět kolektivním úsilím pod vedením NATO, při němž by se odstranily všechny ruské konvenční síly, které vidíme a identifikujeme na bojišti na Ukrajině a také na Krymu, a každá loď v Černém moři."
Petraeus předpokládá, že by Spojené státy zasáhly, i kdyby nešlo o přímý útok na členskou zemi NATO, který by spustil článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně, neboť Ukrajina není součástí NATO. "Bylo by to tak strašné, že musí přijít odpověď - to nemůže zůstat bez odpovědi," vysvětlil a dodal: "Nechcete se opět dostat do jaderné eskalace. Ale musíte ukázat, že to není v žádném případě akceptovatelné."
Vyjádření Davida Petraeuse viditelně nespadlo z nebe, není to žádná náhoda. Putin a Medveděv pravidelně vyhrožují nejen atomovými zbraněmi Ukrajině, vyhrožují taky Západu. Slova generála ve výslužbě sice nepředstavují oficiální americké stanovisko - to by mohlo situaci eskalovat, ale zároveň je prakticky stoprocentně jisté, že Petraeus nejednal sám od sebe, nýbrž že načrtl, jaká reakce by od USA a NATO s vysokou pravděpodobností následovala. Můžeme to chápat jako vzkaz Západu Putinovi a jeho lidem. A taky jako důležitý vzkaz prezidentu Zelenskému a jeho vojákům. Na to nezapomínejme.
Liz Trussové se ruka nezachvěje
Rusové tedy dostali zprávu, co by je v případě použití taktické jaderné zbraně čekalo. Velmi přímočaře zareagovala i nová britská premiérka Liz Trussová. Prohlásila veřejně, že se její ruka nezachvěje a že atomové tlačítko v případě odpovědi stiskne. A Putin svou zoufalou vyhrožovací taktikou dosáhl ještě jednoho nechtěného efektu - Ukrajina požádala o urychlené členství v NATO, o kterém bude jednat a rozhodne všech 30 členských zemí. Jestli Rusko něco nechce, jestli se něčeho obává - a dnes, když vidí svoje vojáky na Ukrajině, obává se ještě víc - je to Ukrajina v NATO.
Použití jaderné zbraně by se krátce řečeno Putinovi nevyplatilo. Nevíme, jestli to ví, každopádně však nejde pouze o něj. Pokud by se rozhodl Rusko obětovat, vtáhnout do ještě hlubší zkázy, těžko by mu to mohlo dovolit jeho okolí, vojenské složky a tajné služby. U těch hraje velkou roli zkušenost, jakou udělali s vlastní armádou. Vidí, jak je slabá, mizerně organizovaná, demoralizovaná a jen velmi málo schopná. Jedna věc je dostat Rusko do izolace, druhá vtáhnout ho do velké války, kterou by muselo prohrát.
Ještě jeden moment se jeví jako důležitý. Vladimir Putin nakonec padne, nemůže nepadnout, protože co provedl Rusku, je naprosto děsivé. Kdo však přijde po něm? Lze slyšet obavy, aby to nebyl někdo ještě horší. Je to však podobně lichá úvaha jako ta s jadernými zbraněmi. Pokud by byl Putin svržen, pak proto, že vtáhl Rusko do války, kterou už dnes prohrál. Těžko tedy bude nahrazen někým, kdo by v tom chtěl pokračovat. Putin bude mnohem spíše vystřídán člověkem, který ví, že Rusko na válku s Ukrajinou, natožpak se Západem prostě nemá. Člověkem, který ví, že izolace je pro jeho zemi smrtící.
Už jsem o tom psal v březnu, hrozba jadernými zbraněmi má nás, západní svět, vyděsit, má nás oslabit, máme sklopit hlavy a zavřít oči před zvěrstvy, která ruská armáda na Ukrajině páchá. Jenomže strach nám nepomůže, strach by nás jen zotročil a zabil. Vyhrožování se nesmí ustupovat, jinak se vyhrožující cítí posílen. Odtud plyne: nebát se, Ukrajinu maximálně podporovat, nepolevit, a uprchlým Ukrajincům dál co nejvíce pomáhat. Putin skončí.
