Dělá něco Andrej Babiš dobře? Jistě. V poslední době schytává ostrou kritiku za neschopnost bránit zemi před Milošem Zemanem (odmítá jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury), ale v jiných oblastech se snaží. Dokonce mění vlastní postoje. Pokouší se zvýšit českou porodnost ("vyřešit ji"), do Evropské komise znovu posílá Věru Jourovou coby komisařku a přehodnocuje původně odmítavý postoj k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050. V těchto krocích se ukazuje jako "pozitivní Babiš" a je dobré ho ocenit.
Začněme komisařkou Jourovou. V roce 2014 byla vyslána do Komise jako Bruselu neznámá žena. Od Jean-Clauda Junckera vyfasovala spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví. Doma to vyvolalo vlnu posměchu a zklamání. Sama Jourová čekala něco jiného, její portfolio působilo jako jakýsi komisní koš na odpadky, ač se v něm nacházely věci významné. Zvládla to, uspěla. Babiš letos dlouho váhal, ale nakonec tuto dámu budoucí šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové nabídl. Dobře udělal.
S porodností je to o něco složitější. Babiš je rychlík, často působí dojmem, že věci musí "hned vyřešit", jenomže s nízkou ochotou tuzemských žen rodit se to šmahem zařídit nedá. Přesto je dobré, že se Babiš po svém, technokraticky, jak on to dovede, aspoň snaží trend měnit.
Letos na začátku roku varoval, že nebude na důchody a že "potřebujeme zvýšit porodnost, ne 1,7 dítěte na ženu, ale 2,1. Potřebujeme, aby ženy rodily v pětadvaceti, ne ve třiceti, i ze zdravotních důvodů… Potřebujeme děti, abychom systém udrželi…" Tehdy mimo jiné navrhoval, aby staří za víc dětí dostávali vyšší důchod (zatím nic).
V červenci se k tématu vrátil, napsal na Twitteru: "Porodnost dělají hlavně třetí děti v rodinách. Potřebujeme minimálně 2,1 a máme 1,7. Hlavní důvody, proč si lidi nepořizují třetí dítě, jsou ekonomické. Když máte jedno nebo dvě děti, tak to ještě jde. Třetí dítě znamená větší auto a větší bydlení. A to stojí peníze. Já to beru jako investici a ano, budeme o tom jednat s našimi ministry." Aby lidé měli i tři děti, k tomu by je prý motivovalo, kdyby jim stát přispěl na větší auto či byt.
Je dobře, že na rodiny chtějící více dětí myslí. Jistě by příspěvek na byt či auto neodmítly. Ale, jak už to u "rychlíka" Babiše bývá, střílí od boku a dosti nepřesně.
I to s 3. ditem je spis konzervativni prani. 30 % zen ma nema ani 2. Plati to pro 35 % vzdelanejsich - odsouvajich kvuli kariere. 3+ maji casteji z nekvalifikovavych profesi a tam, kde je to hodnotova volba. Takze skolky a sladovani, ne penize na auto. https://t.co/zkObvzt8vM https://t.co/G1QHNTc5x4 pic.twitter.com/iWksAO78D1
— Daniel Prokop (@dan_prokop) July 23, 2019
Uhlíková neutralita ANO
Sociolog Daniel Prokop na Twitteru zveřejnil grafy Sociologického ústavu AV ČR a Medianu. Odpovídají na otázku "Kolik dětí máme a na čem to závisí". Plyne z nich, že "… nedostatek organizované péče o děti v předchozích dvaceti letech přinášel značné komplikace při sladění pracovního a rodinného života u žen, které by rády po narození dítěte pokračovaly v pracovní kariéře. To z velké části mohlo vést k rozhodnutí zůstat u jednoho nebo dvou dětí." Na síti k tomu Daniel Prokop poznamenal: "Třicet procent žen nemá ani druhé dítě. Platí to pro 35 procent vzdělanějších - odsouvajících kvůli kariéře."
Ukazuje se tedy, že problém je spíš jinde, než se premiér domnívá, a že porodnost nelze jen "ekonomizovat", i když samozřejmě finanční situace rodin nějakou roli hraje. Ne však hlavní. Víc než příspěvek na esúvéčko pro pět lidí s kočárkem by zřejmě pomohly kupříkladu školky. Jinými slovy, za nějakých sto tisíc (není jasné, kolik by příspěvek na auťák či byt činil) si vláda třetí děti v rodinách nekoupí.
Svůj postoj premiér změnil či mění k lepšímu u snahy zastavit prudké zhoršování evropského i světového klimatu. V červnu na summitu Evropské unie ještě uhlíkovou neutralitu suverénně označil za nesmysl: "Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise," nechal se slyšet. Zdůvodnil to strachem o české hospodářství a zaměstnanost.
Nyní však z trucování vůči klimatu a unii couvá. V pondělí v Bruselu řekl: "Uhlíková neutralita nás bude stát dost peněz, musíme investovat miliardy a máme nějaké představy, jak bychom mohli získat dodatečné fondy." Na obědě s velvyslanci členských a kandidátských zemí EU podle tiskové zprávy Úřadu vlády prohlásil: "Česká republika se obecně přiklání k ambiciózním klimatickým cílům EU. Přesto je nezbytné postupovat obezřetně. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši ekonomiku a národní průmysl."
Zřejmě byl upozorněn, že Němka Ursula von der Leyenová vidí jako nutnost, aby EU byla v roce 2050 neutrální v oblasti emisí skleníkových plynů. Chce s ní dobře vycházet, buďme mu vděčni, chválí ji, kudy chodí, strávil s ní hodinu a čtvrt a je ochoten měnit své předpotopní názory.
Český premiér není žádný lumen, doma to vidíme bolestně a plasticky, ale zdaleka ne ve všem selhává a rozhodně se snaží pro Česko něco dělat. Představme si, oč jinak by naše situace vyhlížela, kdybychom měli na Hradě Zuzanu Čaputovou místo Miloše Zemana (o tom, jak fajn by bylo nemít stíhaného premiéra s jeho komunistickou minulostí nemluvě). Zeman Babiše tlačí do vysloveně antičeských pozic, škodí jeho vládě. Čaputová by asi takto nejednala.
Za nejcennější považuji fakt, že Andrej Babiš občas nelpí na nesmyslech, jak to nyní předvedl u vypouštění skleníkových plynů. A že přes všechny klacky, jež mu hází Hrad pod nohy, chce, aby Česko zůstalo v Evropské unii a hrálo v ní srozumitelnou, slušnou roli.
