David Klimeš David Klimeš | Komentáře
1. 9. 2022 7:00

Německý kancléř v Praze odkryl karty. Teď jde jen o to, se s nimi smířit

Není už dál možné žádat, aby se Evropa rozhodovala pružně - a zároveň akceschopnost blokovat. Není už dál možné chtít po unii solidaritu - a žádnou neprojevovat. A není možné neustále okopávat Západ, chceme-li se stát jeho součástí.
Mí Pražané mi rozumějí. Nebo ne? | Video: Reuters

Když v roce 2012 německá kancléřka Angela Merkelová na půdě pražské právnické fakulty zakončila svou řeč, ozval se potlesk a její úvahy pak chvíli poletovaly po českých médiích. To bylo ale tak vše, protože nic zásadního neřekla.

Což o pondělním pražském projevu jejího nástupce tvrdit nelze. Olaf Scholz v Karolinu narýsoval dosti konkrétní změny, jimiž by podle jeho přesvědčení měl v blízké budoucnosti projít prostor, který spolu sdílíme - tedy Evropská unie. Není tak divu, že jeho slov si tentokrát všimla i zahraniční média.

Jakkoliv se spolkovému kancléři dostalo na univerzitní půdě uznání, mnohé z toho, co řekl, zvyšuje českým politikům krevní tlak. Především pak představa, že by jednotlivé členské země měly přijít o právo veta či disponovat skromnějším počtem europoslanců.

Jak by ovšem řekl univerzální český expert Jára Cimrman, můžeme o takových návrzích "vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat".

Co vše mění Putin

Scholzova argumentace, s níž volá po reformách, které by klub učinily akceschopnějším, je velmi prostá. Nevychází z idealistických snů německých sociálních demokratů. Nevypočítává ani pragmatické ekonomické důvody. Staví v zásadě na jednom jediném slově: Putin.

"Kdy, když ne teď - v době, kdy se Rusko snaží posouvat hranice mezi svobodou a autokracií - bychom měli položit základní kameny rozšířené unie svobody, bezpečnosti a demokracie?" tázal se v Praze řečnicky německý kancléř. A připomněl, že pokud by se byla na jaře Evropa nedokázala rychle shodnout na jednotné reakci, měl by ji teď Kreml přesně tam, kde ji mít touží: na lopatkách, z nichž by škemrala o levný plyn.

To se nakonec naštěstí nestalo, ale je čím dál zřejmější, že tváří v tvář stále agresivnějšímu Rusku přestal být současný unijní model vyhovující. Aktuálně je to dobře patrné třeba na energetice, která byla žárlivě střeženým hájemstvím jednotlivých států, takže Moskva je mohla svým surovinovým bohatstvím po libosti buď uplácet, nebo trestat.

Kromě volání po těsnějším evropském propojení se v Praze Německo Scholzovými ústy přihlásilo i k příznivcům razantního rozšíření klubu. "Ano, Ukrajina, Moldavsko, výhledově také Gruzie a samozřejmě také šest států západního Balkánu - ti všichni jsou součástí naší svobodné, demokratické Evropy. Jejich vstup je v našem zájmu." Při 36 členech však už není možné, aby unie (ne)fungovala stejně jako nyní.

Je až neuvěřitelné, čeho všeho Putin za pouhých šest měsíců dosáhl. Nejen že se zařadil mezi masové vrahy, ale dokázal i sjednotit evropské země nad otázkami, které bezvýsledně probíraly posledních 20 let. Rozšiřování unie a posilování jejích vazeb má už nyní uvnitř klubu jen minimum relevantních protivníků.

Veto vetu

Scholz je mistrem kompromisu, neopomněl tedy zdůraznit, jak je mu jasné, že ne všechno se může změnit hned. Přihlásil se k myšlence francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož snem je vytvořit Evropské politické společenství, aby mohli s členy unie spolupracovat jak ti, kteří do ní chtějí vstoupit (východ Evropy), tak ti, kteří ji opustili (Británie).

Aby se spolek stal funkčnějším, navrhuje Olaf Scholz zrušit právo všech členů na veto v klíčových hlasováních. "Musíme si totiž uvědomit, že trvání na jednomyslném rozhodování může fungovat pouze v době, která nevyžaduje rozhodování rychlé. To však nejpozději od ruského útoku na Ukrajinu neplatí!" Minulostí by se tak stala nečekaná a nepochopitelná veta či výhružky jimi, v kterých si nyní tak libují Maďaři - a připravují tím ostatní státy o drahocenný čas.

Jeho další plány už nejsou tak radikální, ale stále dost významné na to, aby měly sílu vyvolat svár. Podle německých představ by už do budoucna neměl mít Evropský parlament více než 751 poslanců, což by při nabírání nových zemí znamenalo, že se ty stávající musí nějakých křesel vzdát. A pokračovat by už nemělo ani absurdní vymýšlení dalších a dalších ředitelství, jen aby v nich každý stát mohl mít svou komisařskou stoličku.

Výzva pro střední Evropu

Německý kancléř sice opakovaně zdůrazňoval, že je připraven o všech svých představách diskutovat, nezdá se ale, že by tím měl na mysli nekonečné debaty se Středoevropany. Jak je zřejmé už z jeho požadavku, aby se první oblastí, v níž padne právo veta, staly záležitosti, které se týkají sankcí a lidských práv - což je opatření otevřeně zacílené na Maďarsko, které ostatně Scholz při kritice konceptu "iliberální demokracie" i jmenovitě zmínil.

Ne, současnému německému kancléři rozhodně není vlastní sentiment, jaký k postkomunistické středovýchodní Evropě chovala jeho předchůdkyně. Nemá žádné pochopení pro neproduktivní národovectví. Nerozumí tomu, proč vůdčí polské, české i maďarské strany nejsou členy tradičních evropských politických frakcí a raději hrají pro domácí publikum nacionalistické tirády, ač jinak tuze rády využívají výhod jednotného trhu a především peněz z eurofondů.

Scholzova agenda je tedy nyní jasná. Unikátního evropského sepětí, které vyvolala Putinova válečná agrese, chce využít k větší federalizaci unie. A Česko na to bude muset rychle reagovat. Přístup chytré horákyně, v jehož rámci politici kvůli domácí popularitě živí euroskepticismus na maximum, aby pak v krizích vždy hledali spásu v unijní pomoci, je už nejen nedůstojný, ale začíná být i vysloveně nebezpečný.

Video: "Je čas začít opravdovou válku," vyzývali Rusové na pohřbu Duginové

„Je čas začít opravdovou válku.“ Rusové na pohřbu Duginové vyzývali k nekompromisní odplatě. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Peru rozpustil parlament, který měl hlasovat o jeho odvolání

Peruánský prezident Pedro Castillo ve středu ohlásil, že rozpouští parlament a vyhlašuje předčasné volby. Zemi povede krizový kabinet, oznámil prezident. Před parlamentem se měl Castillo zpovídat z několika obvinění a poslanci měli posoudit, zda je schopný dále zastávat úřad. Castillo také nechal zavést zákaz nočního vycházení, napsala agentura AFP. Tisk, který má blízko k opozici, mluví o státním převratu.

V projevu Castillo oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". Ten má podle prezidenta vypracovat do devíti měsíců od svého ustanovení novou ústavu. V mezidobí bude zemi řídit krizový kabinet, který bude vládnout výnosy. Parlament měl ve stejný den rozhodovat, zda prezident může dále zastávat svůj úřad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy