Máme dočasně (v naší zemi slovo s nepěknou příchutí, dočasně tu byla ruská vojska déle než dvacet let) dva premiéry. A zároveň je to jen zdání, ve skutečnosti stále dál vládne Andrej Babiš (ANO) a jeho kabinet, zatímco premiér pětikoalice Petr Fiala může jen čekat.
Jmenování v Lánech, nikoli na Pražském hradě, proběhlo symbolicky. Miloš Zeman nakažený covidem byl od Fialy oddělen průhlednou stěnou. Jako by ty dva světy ani nesměly k sobě, jako by nám nákaza říkala: držte je od sebe, nemají nic společného, ten před sklem a ten v prezidentáriu.
Situace, jakou Česko ještě nezažilo. Premiér Babiš by jistě rád vládu položil hned, země se ocitla v neobyčejně zlém, nebezpečném stavu, v nouzi. Premiér Fiala, jako jakýsi obětní beránek, "pomazaný" Zemanem na první neděli adventní, chce převzít moc co nejdříve, i když ví, že je to "mission impossible", jeho vláda přebere zemi rozervanou, nespojitou, nakaženou nesnášenlivostí, nemocnou.
Zkuste si položit otázku, zda byste do toho vy sami šli, zda byste na přelomu listopadu a prosince 2021 chtěli mít na krku zdravotnictví, sociální věci, vnitro, finance, kulturu, cokoli. Vláda, která přichází, je opravdu vládou sebevrahů, už to není jen bonmot, ale realita. Nepřináší to jen nevýhody, svým způsobem to lze vidět i jako jistou výhodu. Jistě, může být hůř a kvůli mutacím covidu nejspíš i hůř ještě bude. Ta vláda je terčem médií i Babiše, ještě ani nenastoupila. Ale Fiala vystupuje nápadně slušně (a jistě, byli i jiní slušní, Petr Nečas, kteří zkrachovali) a v té nenamachrované slušnosti je cítit jistá naděje.
Před prezidentáriem existuje jiný svět než uvnitř izolované, skleněné prezidentské kostky. Venku Babiš Fialovi nabízí, aby už nyní užíval Hrzánský palác (reprezentační prostor spravovaný Úřadem vlády). Chápe, že má jednat vstřícně, dává najevo, že on není tím, kdo by zdržoval (není divu). Před prezidentáriem už skončil kandidát Starostů a nezávislých na ministra Věslav Michalik, nebyl dost průhledný. Je chyba Víta Rakušana, že byl vůbec navržen, ale jeho odstoupení dává naději na jiné moresy vlády.
Uvnitř Zemanovy kostky se nic nemění. Dál má výhrady k jednomu z kandidátů na ministra. Fiala jej však měnit nebude. Znamená to střet (přes onoho nejmenovaného, který se skoro jistě jmenuje Jan Lipavský, "nejede vlak" a prezident ho chce "vetovat"). Za sklem se rozkládá jiný svět, který realitu okolo, napětí, ve kterém žije společnost, potřebu mít konečně regulérní novou vládu, nevnímá, je mu to fuk. Hraje si svoje hry, drží za pačesy svoji chvíli, jednu ze svých posledních velkých prezidentských chvil. Možná je právě tohle motiv, který Zemana drží u moci, který mu brání rezignovat, i když má podlomené zdraví.
Ústava přede mnou, ústava nade mnou
Před skleněnou kostkou stojí premiér Fiala, obětující se politik, který chce jednat slušně, má to v povaze. Jaké má možnosti? A jak se snáší slušnost s rozhodností? Jak si ty dvě spolu rozumějí? Může slušný Fiala zároveň jednat rozhodně a nekompromisně? Když už chce vládu převzít, když přijal ten nesnadný úkol, když už se stal předsedou (zatím neexistujícího) kabinetu, co má dělat?
Ze Senátu, od předsedy Miloše Vystrčila, slyšíme, že není čas na aktivaci článku 66 ústavy, rozuměj na dočasné zbavení prezidenta jeho pravomocí. Hrad se tomu taky usilovně brání, proto nechal vyrobit prezidentárium, proto vzal Zemana z rukou výtečných lékařů a výtečné péče v Ústřední vojenské nemocnici, proto najal soukromou zdravotní službu, aby o nemocnou hlavu státu pečovala v Lánech.
Mimo Hrad se ozývají hlasy, že parlament prošvihl svou šanci, měl článek 66 ústavy aktivovat. Ale my venku taky vidíme, že tohle všecko se zjevně děje právě proto, aby aktivován nebyl, aby bylo jasné, že Zeman funguje. A to, že funguje, si on sám vykládá tak, že "je proti", vetuje, hraje si na prezidentský systém, prosazuje svou vůli.
Odtud je celkem jasné, jaké má novopečený premiér Fiala možnosti. Co když se ukáže, že Zeman neustoupí (a v jeho DNA je neustoupit, zvlášť ne slušnému Fialovi, zvlášť ne slušnosti, nenátlaku)? Že odmítne jmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (či o koho vlastně jde, koho nám to on i Fiala tají)? Že v dohledné době (maximálně dvou týdnů) nejmenuje vládu? Pak bude muset šéf pětikoalice ukázat, že prezident není větší problém než covid-19. Bude muset ve vší slušnosti Zemana odkázat do mezí, kam v parlamentním, neprezidentském systému patří.
Pevně doufám, že mu to dnes při jmenování taky řekl. Aby to slyšel nejen on tam za sklem, ale i kancléř Vratislav Mynář a celá Zemanova parta. Nad Zemanem se tyčí Ústavní soud, nad Zemanem stojí, je-li potřeba, parlament. Nástroje má. Pokud to chce Mynář a spol. na Hradě dotáhnout do března 2023, budou muset spolupracovat. Stát si v dnešní situaci nemůže dovolit žádné "čekání na Godota", na Zemana. Vidíme, jak je Babiš slabý a vyčerpaný, jak nedokázal překročit svůj populistický stín a kam nás to (zčásti je to jeho dílo) dovedlo.
Každé podvolení má svoje meze. O. K., prezident, aby ukázal, že stále ještě prezidentuje, chce debatovat s kandidáty na ministry, ačkoliv už před týdnem jasně řekl, že "vetuje" (ústava u premiérových kandidátů na ministry nic takového nezná) jen jednoho. Ostatní (tedy i ty podle něj neschopné úřad vést) toleruje. O. K., tolerujme jeho absurdní, nelogické vyjádření. O. K., dejme mu ty úplně zbytečné, promarněné dva týdny. Ale pak dost. Věřím, že Fiala Zemanovi velmi slušně oznámil, že za ním stojí ústava a parlament, že prezident není žádné božstvo, jemuž může být osud těch dole lhostejný. Nikoli Fiala, Zeman ve své skleněné kostce má dva týdny a konec.
