Michal Kolmaš Michal Kolmaš | Komentáře
8. 7. 2022 13:56

Premiér, který vzhlížel k armádě, zemřel rukou jejího bývalého příslušníka

Jakkoli patří Japonsko k vůbec nejbezpečnějším státům světa, politický terorismus tam má svou tradici.
Šinzó Abe.
Šinzó Abe. | Foto: Reuters

V zemi s prakticky nulovou kriminalitou zabil atentátník nejvýraznějšího poválečného politika. Ta zpráva působí jako úder blesku z čistého nebe. Pravda ale je, že expremiér Šinzó Abe si svou agendou vybudoval řadu rozhodných odpůrců.

Byl velmi úspěšným politikem. Svou Liberálně demokratickou stranu scelil a v poslední dekádě dovedl k řadě velkých vítězství. Běžně ve volbách dokázal získávat bezmála polovinu hlasů a v koalici s uskupením Kómeitó držel v parlamentu stabilní, pohodlnou většinu. Zemi tak mohl naordinovat důležité reformy, jež jí v mnohém pomohly.

Navázal užší vztahy nejen se Spojenými státy, ale díky klíčovým politickým i ekonomickým dohodám přiblížil Japonsko také Evropské unii. A připsal si i mnohé symbolické zisky - kupříkladu právo pořádat v Tokiu loňskou letní olympiádu.

Byť v očích vysokých úředníků platil za politika, pro kterého rádi pracovali, byl i kontroverzní postavou.

Nejvíce nevole vyvolával svou neskrývanou snahou restaurovat japonskou vojenskou moc a začlenit jejím prostřednictvím zemi vycházejícího slunce mezi důležité světové hráče. Zasadil se o přijetí série zákonů, které rozšířily působnost Sil sebeobrany (SDF), a obnovil také ministerstvo obrany, jež bylo zrušeno po druhé světové válce. Opakovaně se rovněž pokoušel změnit japonskou ústavu - zejména článek 9, který garantoval poválečný pacifismus. Podporoval skupiny, jež prosazovaly (někdy až extrémně) nacionalistickou politiku, a dával najevo, že nastal čas podívat se na roli Japonců ve světové válce novýma očima.

Touto agendou si vytvořil řadu nepřátel. Opoziční - zejména levicové - strany proti němu dlouhodobě protestovaly. Kritizovali jej zástupci nevládních organizací i menšin, které jeho konzervativní rétorika vytlačovala stále více na okraj. A nesouhlasilo s ním v tomto ohledu také mnoho z těch, kteří jinak jeho Liberálně demokratické straně odevzdávali své voličské hlasy.

Opozice se ale nikdy nedokázala sjednotit natolik, aby mu byla schopna oponovat účinně a smysluplně. Abe tak vítězil v jedněch volbách za druhými, dokud jej nedonutila odstoupit dlouhodobá nemoc.

Po Fukušimě

Přes všechno Abeho úsilí povznést zemi k její někdejší velikosti se nyní Japoncům nežije nejlépe. Od 90. let je trápí vleklá ekonomická stagnace, z níž Japonsko stále není schopno plně vybřednout. Analytici tak mluví o celých ztracených dekádách.

Od liberalizačních reforem, které po roce 2000 zavedl premiér Džuničiró Koizumi, nepřestávají v kdysi středostavovské společnosti růst rozdíly mezi chudými a bohatými. Dávnou minulostí jsou časy, kdy před sebou Japonci měli perspektivu celoživotního zaměstnání v prosperujících domácích firmách. Zemětřesení, tsunami a havárie ve fukušimské jaderné elektrárně z roku 2011 tuto společenskou skepsi jen prohloubily a koronavirová krize ji pak završila.

K jedné z mála věcí, jež si země dokázala uchovat, patří absence kriminality. Jen málokdy se uděje, aby na ostrovech, jež dohromady obývá bezmála 126 milionů lidí, bylo za rok zastřeleno více než deset obětí. Střelnou zbraň je zde prakticky nemožné získat, pokud nejste členem ozbrojených složek či policie. Lovcům se vydávají povolenky jen výjimečně, a to až po absolvování velmi přísných testů. Lidé se tak mohou cítit v noci bezpečně i v případě, že procházejí horšími čtvrtěmi měst, a žáci běžně dojíždějí do škol sami již od první třídy.

S politickým násilím ale země zkušenosti má. Extrémně pravicová klika, tiše podporovaná také některými členy Abeho frakce v Liberálně demokratické straně, je na vzestupu. Má přitom na co navazovat. V 60. a 70. letech extremisté z obou pólů spektra zaútočili na řadu politiků. O atentát se pokoušeli už na Abeho dědečka, někdejšího významného politika fašistické válečné vlády. A poválečného premiéra Nobusukeho Kišiho pravicový extremista šestkrát bodl nožem na ulici ve snaze odvrátit podpis bezpečnostní smlouvy se Spojenými státy.

O atentátnickém vrahovi Šinzóa Abeho zatím mnoho nevíme - krom zajímavé informace, že jde o bývalého příslušníka Sil sebeobrany. O jeho hlubší motivaci se ovšem dá jen spekulovat. Abeho kontroverzní politická agenda jistě mohla být jedním z důvodů, ostatně sám střelec ji zmínil. Stejně tak se ale expremiér mohl stát obětí silné frustrace a osobního neštěstí, jež v Japonsku dnešních dnů začínají být stále hmatatelnější.

Autor je japanolog. Vede katedru asijských studií na Metropolitní univerzitě Praha.

Video: Útočník střílí podomácku vyrobenou zbraní na japonského expremiéra Šinzóa Abeho

Záběry atentátu. Útočník střílí podomácku vyrobenou zbraní na japonského expremiéra Šinzóa Abeho. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Prezident Peru ohlásil předčasné volby a rozpuštění parlamentu, ten jej poté odvolal

Peruánský parlament jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Do čela státu má nyní nastoupit viceprezidentka Dina Boluarteová, která Castillovo počínání označila za státní převrat, uvedla agentura EFE. Boluarteová má složit přísahu ještě ve středu večer.

Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii. Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy