Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
28. 7. 2017 14:30

Balkán, náš vzor. Bohužel nejsme Rumuni, ti nemají o Rusku iluze

Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.
Rumunští vojáci na cvičení v červenci 2017.
Rumunští vojáci na cvičení v červenci 2017. | Foto: ČTK

Pokud chtějí čeští politici poukázat, že věci v české kotlině fungují relativně ještě dobře, že se zde například ještě jakž takž dodržují politické programy, uchylují se rádi k výrokům typu, že "zde přece nejsme na Balkáně" nebo že nemáme "balkánskou mentalitu".

Ve skutečnosti je ale škoda, že nejsme například jako Rumuni.

Ministr obrany Martin Stropnický dostal ve čtvrtek od svého stranického kolegy z ANO, ministra financí Ivana Pilného, příslib, že výdaje na obranu se do roku 2020 zvednou na 1,4 procenta HDP.

Prý je to úspěch. Protože původní návrh střednědobých výdajů ministerstva financí, sestavený ještě Andrejem Babišem, počítal s pomalejším růstem výdajů. V roce 2019 na 1,18 procenta HDP.

Což je ale dost pozoruhodná informace vzhledem k tomu, že už před bezmála třemi roky, na začátku září 2014, podepsali šéfové koaličních stran současné vlády dohodu, podle které měly výdaje na armádu v roce 2020 tvořit 1,4 procenta.

Nejsou to trochu podivné, tak říkajíc "balkánské" počty? Když si na začátku vlády něco odsouhlasíte, abyste na to následně tiše zapomněli a ve volebním roce to pak vytáhli jako zbrusu nový, blyštivý nápad?

Podstatný je zde kontext. V září 2014 koalice podepsala zmíněnou dohodu doslova v předvečer summitu NATO ve Walesu. Připomeňme, že šlo o první vrcholné jednání aliance po ruské agresi na Ukrajině a po nezákonné anexi Krymu. Bylo zřejmé, že výdaje na obranu budou jedním z hlavních témat summitu. Česko nechtělo přijet s prázdnou. A tak vláda vyrobila a přivezla do Walesu "závazek".

Summit ve Walesu o penězích skutečně jednal a členským zemím uložil navyšování obranných výdajů - s cílem dosažení 2 procent HDP v horizontu deseti let. Česko bylo v té chvíli relativně v pohodě. Vždyť mělo podepsáno, černé na bílém, že bude výdaje zvyšovat.

Jenže to byl jen papír v duchu hesla "slibem neurazíš". Stačí jedna kontrolní otázka: Kolik peněz vydalo Česko na obranu v loňském roce? Krásných 0,97 procenta a mezi současnými devětadvaceti členskými zeměmi aliance bylo čtvrté ode dna.

Schází tu politická vůle k navyšování obranných výdajů. A vůle chybí, jelikož zde není ani společenská poptávka. A nic moc na tom nezměnila ani nová bezpečnostní situace v Evropě. Protože nejsme třeba jako Rumuni. Bohužel.

Rumunsko se letos přiřadí ke stávajícím pěti zemím NATO (USA, Velká Británie, Řecko, Polsko, Estonsko), jež na obranu dávají nejméně dvě procenta svého HDP. 

Rumunsko si o Rusku a jeho vlivu v Evropě nedělá žádné iluze. Příklad jeho mocenských ambicí má desítky let před očima v sousedním Moldavsku. Kde Moskva v Podněstří vyrobila zmrazený konflikt, a tím drží v područí i celé Moldavsko.

Z anektovaného, "ruského", Krymu je to teď navíc do rumunské Constanty, strategicky důležitého přístavu, vzdušnou čarou necelých 400 kilometrů. Nadzvukový bojový letoun to dá za nějakých dvacet minut.

Česko tak blízko za svými humny žádné přímé nebezpečí nemá. A proto si také na rozdíl od Rumunska, naštěstí, nemusí pořizovat rakety Patriot. Jenže na rozdíl od Rumunska, bohužel, ani obecně nedokáže vnímat Rusko jako bezpečnostní riziko.

Někdo upozorňuje na slovanskou vzájemnost a je přesvědčen, že bratrská Rus to s námi vždy myslela dobře, rozhodně lépe než Západ. Jiný analyticky vysvětluje, že musíme mít mazanou "politiku všech azimutů". A někdo prostě věří, že lidi se vždycky nějak dohodnou.

Ve výsledku to v každém případě skládá dost velkou část společnosti na to, aby politici nemuseli dělat nic a jen čekali, odkud zrovna zavane silnější vítr. A alibisticky přitom navíc tvrdit, že česká armáda by prý ani nedokázala více peněz účelně utratit.

No tak určitě, když na to současná vláda měla "jen" čtyři roky. A z hodnoty 0,95 procenta HDP v roce 2014 se letos dostala na 1,07. Někdo by řekl, že to je fakt Balkán. Jenže není. To je Česko.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 5 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy