Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
28. 7. 2017 14:30

Balkán, náš vzor. Bohužel nejsme Rumuni, ti nemají o Rusku iluze

Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.
Rumunští vojáci na cvičení v červenci 2017.
Rumunští vojáci na cvičení v červenci 2017. | Foto: ČTK

Pokud chtějí čeští politici poukázat, že věci v české kotlině fungují relativně ještě dobře, že se zde například ještě jakž takž dodržují politické programy, uchylují se rádi k výrokům typu, že "zde přece nejsme na Balkáně" nebo že nemáme "balkánskou mentalitu".

Ve skutečnosti je ale škoda, že nejsme například jako Rumuni.

Ministr obrany Martin Stropnický dostal ve čtvrtek od svého stranického kolegy z ANO, ministra financí Ivana Pilného, příslib, že výdaje na obranu se do roku 2020 zvednou na 1,4 procenta HDP.

Prý je to úspěch. Protože původní návrh střednědobých výdajů ministerstva financí, sestavený ještě Andrejem Babišem, počítal s pomalejším růstem výdajů. V roce 2019 na 1,18 procenta HDP.

Což je ale dost pozoruhodná informace vzhledem k tomu, že už před bezmála třemi roky, na začátku září 2014, podepsali šéfové koaličních stran současné vlády dohodu, podle které měly výdaje na armádu v roce 2020 tvořit 1,4 procenta.

Nejsou to trochu podivné, tak říkajíc "balkánské" počty? Když si na začátku vlády něco odsouhlasíte, abyste na to následně tiše zapomněli a ve volebním roce to pak vytáhli jako zbrusu nový, blyštivý nápad?

Podstatný je zde kontext. V září 2014 koalice podepsala zmíněnou dohodu doslova v předvečer summitu NATO ve Walesu. Připomeňme, že šlo o první vrcholné jednání aliance po ruské agresi na Ukrajině a po nezákonné anexi Krymu. Bylo zřejmé, že výdaje na obranu budou jedním z hlavních témat summitu. Česko nechtělo přijet s prázdnou. A tak vláda vyrobila a přivezla do Walesu "závazek".

Summit ve Walesu o penězích skutečně jednal a členským zemím uložil navyšování obranných výdajů - s cílem dosažení 2 procent HDP v horizontu deseti let. Česko bylo v té chvíli relativně v pohodě. Vždyť mělo podepsáno, černé na bílém, že bude výdaje zvyšovat.

Jenže to byl jen papír v duchu hesla "slibem neurazíš". Stačí jedna kontrolní otázka: Kolik peněz vydalo Česko na obranu v loňském roce? Krásných 0,97 procenta a mezi současnými devětadvaceti členskými zeměmi aliance bylo čtvrté ode dna.

Schází tu politická vůle k navyšování obranných výdajů. A vůle chybí, jelikož zde není ani společenská poptávka. A nic moc na tom nezměnila ani nová bezpečnostní situace v Evropě. Protože nejsme třeba jako Rumuni. Bohužel.

Rumunsko se letos přiřadí ke stávajícím pěti zemím NATO (USA, Velká Británie, Řecko, Polsko, Estonsko), jež na obranu dávají nejméně dvě procenta svého HDP. 

Rumunsko si o Rusku a jeho vlivu v Evropě nedělá žádné iluze. Příklad jeho mocenských ambicí má desítky let před očima v sousedním Moldavsku. Kde Moskva v Podněstří vyrobila zmrazený konflikt, a tím drží v područí i celé Moldavsko.

Z anektovaného, "ruského", Krymu je to teď navíc do rumunské Constanty, strategicky důležitého přístavu, vzdušnou čarou necelých 400 kilometrů. Nadzvukový bojový letoun to dá za nějakých dvacet minut.

Česko tak blízko za svými humny žádné přímé nebezpečí nemá. A proto si také na rozdíl od Rumunska, naštěstí, nemusí pořizovat rakety Patriot. Jenže na rozdíl od Rumunska, bohužel, ani obecně nedokáže vnímat Rusko jako bezpečnostní riziko.

Někdo upozorňuje na slovanskou vzájemnost a je přesvědčen, že bratrská Rus to s námi vždy myslela dobře, rozhodně lépe než Západ. Jiný analyticky vysvětluje, že musíme mít mazanou "politiku všech azimutů". A někdo prostě věří, že lidi se vždycky nějak dohodnou.

Ve výsledku to v každém případě skládá dost velkou část společnosti na to, aby politici nemuseli dělat nic a jen čekali, odkud zrovna zavane silnější vítr. A alibisticky přitom navíc tvrdit, že česká armáda by prý ani nedokázala více peněz účelně utratit.

No tak určitě, když na to současná vláda měla "jen" čtyři roky. A z hodnoty 0,95 procenta HDP v roce 2014 se letos dostala na 1,07. Někdo by řekl, že to je fakt Balkán. Jenže není. To je Česko.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy