Americký prezident Donald Trump je na své první návštěvě v Evropě, v Bruselu se zúčastní summitu NATO. Tedy historicky nejúspěšnější vojensko-politické aliance, kterou kdy Západ měl. A kterou Trump během prezidentské kampaně a ještě jen pár dní před nástupem do Bílého domu označil za "překonanou".
Je pravda, že minulý měsíc, během návštěvy generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v Bílém domě, Trump odvolal, co předtím řekl, prohlásil, že Aliance už zase "není překonaná". Nicméně až ve čtvrtek zasedne s evropskými spojenci k diskusní alianční večeři, bude ve vzduchu pořád viset ostražitý otazník. Jak to Trump s NATO vlastně myslí?
Americký Pew Research Center se na jejich vztah k NATO aktuálně zeptal Američanů a občanů sedmi dalších členských zemí, Kanady, Británie, Francie, Nizozemska, Německa, Polska a Španělska. A z průzkumu, zveřejněného právě s Trumpovým příjezdem do Evropy, vyplývá několik dobrých, ale zároveň i špatných zpráv.
Obecně se důvěra v NATO na obou stranách Atlantiku ve srovnání s lety 2015 a 2016 zvýšila. S výjimkou Španělska, kde Alianci vnímá pozitivně jen 45 procent dotázaných, občané dalších států NATO většinově podporují, nejsilněji v Polsku a v Nizozemsku, kde je "pro" NATO shodně 79 procent dotázaných. V USA je to 62 procent.
A teď druhá, horší část tohoto ukazatele. V Americe podpora NATO mírně narostla jen díky tomu, že u demokratických voličů raketově vyskočila na 81 procent. Zatímco mezi republikány klesla pod polovinu dotázaných.
Vysvětlení není těžké, a ani veselé. "Trumpův efekt" funguje, obrátil názor Američanů na NATO tak trochu naruby. Jeho voliči o Alianci pochybují. Zatímco mnozí z jeho oponentů NATO najednou berou jako výraz odporu vůči Trumpovi. A stranická propast mezi oběma názory je 33 procentních bodů, největší ze všech dotázaných zemí.
Tak široké průrvě se z evropských členů blíží jen Španělsko. Jak ve Španělsku, tak všude jinde v Evropě ovšem platí, že pohled na NATO vykazuje tradiční levo-pravé rozštěpení: levice NATO nemusí, pravice ho chce.
Průzkum se také ptal, jestli by občané souhlasili s vysláním svých vojáků na obranu jiné alianční země v případě jejího napadení, přičemž v hypotetickém dotazu bylo tím útočníkem Rusko.
Příznivé je, že navzdory rozkymácenému americkému pohledu 62 procent Američanů nakonec potvrdilo, že jejich země by měla přispěchat na pomoc. Jsou v tomto ohledu pro Evropany asi větší zárukou, než je aktuálně sám jejich prezident.
Což se pak patrně odráží i v důvěře Evropanů. Ve všech evropských zemích lidé věří, že Spojené státy by dostály závazku o společné obraně. V Německu je to 65 procent dotázaných, v Británii 66, ve Španělsku dokonce 70, nejvíc ze všech států.
Ale opět, teď ta horší část těchto zjištění. V Americe podpora vyslání vojáků klesá s věkem dotázaných. Mezi lidmi nad 50 let věku je to 68 procent, mezi Američany do 30 let jen 56 procent.
A v Evropě, ve třech výše zmíněných zemích (Španělsko, Německo, Británie), kde tak silně věří, že USA by v případě napadení Evropy zasáhly, si občané zároveň většinově myslí, že jejich vlastní vojáci by jiné členské státy bránit neměli.
Jinými slovy: pouze 40 procent Němců, 45 procent Britů a 46 procent Španělů by souhlasilo s vysláním svých vojáků například na pomoc Estonsku, Litvě nebo třeba také Česku.
K tomu připomeňme závěry šetření CVVM z letošního února: Většina českých občanů, 57 procent, je spokojena s členstvím země v NATO a podle 64 procent dotázaných Aliance "zvyšuje mír a stabilitu v Evropě". Dvě třetiny lidí ale zároveň pochybují "o schopnosti České republiky ubránit se, kdyby k něčemu došlo".
Co z toho vyplývá? Například, že bychom si neměli Američany ošklivit - jak to teď Evropané včetně českých občanů občas dělají - za to, že si zvolili Trumpa. Přes všechny zmíněné pochyby, přes tamní ostré politické rozdělení, a možná i navzdory svému prezidentovi, jsou Američané, tedy Spojené státy, stále tou nejlepší pojistkou, že v nouzi by Evropa nezůstala sama.
A doufejme, že když Miloš Zeman dostane na summitní večeři s americkým prezidentem svých pár minut slávy, nepromrhá je unavenými bonmoty. Ale že jasně řekne, proč Česko potřebuje a podporuje NATO a jak chce dohnat manko, které v současnosti - s výdaji na pouhé polovině závazku - vůči Alianci má.
