Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
24. 5. 2017 13:25

Nic lepšího než Trumpa nemáme (pokud jde o bezpečnost Evropy)

Americký prezident Donald Trump přijíždí do Bruselu, do sídla NATO, které označil za "překonané". Pokud by se ale Evropané ocitli v úzkých, nikdo jiný než Spojené státy by jim na pomoc nepřišel. Na čtvrtečním summitu NATO by tak měli Trumpovi vysvětlit, proč Alianci potřebují a že už nechtějí být "černými pasažéry" na americký účet. Doufejme, že i Miloš Zeman to jménem Česka dokáže.
Napřed papež, potom NATO. Na evropskou půdu vstoupil prezident Trump v Římě, kde se setkal s Františkem.
Napřed papež, potom NATO. Na evropskou půdu vstoupil prezident Trump v Římě, kde se setkal s Františkem. | Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump je na své první návštěvě v Evropě, v Bruselu se zúčastní summitu NATO. Tedy historicky nejúspěšnější vojensko-politické aliance, kterou kdy Západ měl. A kterou Trump během prezidentské kampaně a ještě jen pár dní před nástupem do Bílého domu označil za "překonanou".

Je pravda, že minulý měsíc, během návštěvy generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v Bílém domě, Trump odvolal, co předtím řekl, prohlásil, že Aliance už zase "není překonaná". Nicméně až ve čtvrtek zasedne s evropskými spojenci k diskusní alianční večeři, bude ve vzduchu pořád viset ostražitý otazník. Jak to Trump s NATO vlastně myslí?

Americký Pew Research Center se na jejich vztah k NATO aktuálně zeptal Američanů a občanů sedmi dalších členských zemí, Kanady, Británie, Francie, Nizozemska, Německa, Polska a Španělska. A z průzkumu, zveřejněného právě s Trumpovým příjezdem do Evropy, vyplývá několik dobrých, ale zároveň i špatných zpráv.

Obecně se důvěra v NATO na obou stranách Atlantiku ve srovnání s lety 2015 a 2016 zvýšila. S výjimkou Španělska, kde Alianci vnímá pozitivně jen 45 procent dotázaných, občané dalších států NATO většinově podporují, nejsilněji v Polsku a v Nizozemsku, kde je "pro" NATO shodně 79 procent dotázaných. V USA je to 62 procent.

A teď druhá, horší část tohoto ukazatele. V Americe podpora NATO mírně narostla jen díky tomu, že u demokratických voličů raketově vyskočila na 81 procent. Zatímco mezi republikány klesla pod polovinu dotázaných.

Vysvětlení není těžké, a ani veselé. "Trumpův efekt" funguje, obrátil názor Američanů na NATO tak trochu naruby. Jeho voliči o Alianci pochybují. Zatímco mnozí z jeho oponentů NATO najednou berou jako výraz odporu vůči Trumpovi. A stranická propast mezi oběma názory je 33 procentních bodů, největší ze všech dotázaných zemí.

Tak široké průrvě se z evropských členů blíží jen Španělsko. Jak ve Španělsku, tak všude jinde v Evropě ovšem platí, že pohled na NATO vykazuje tradiční levo-pravé rozštěpení: levice NATO nemusí, pravice ho chce.

Průzkum se také ptal, jestli by občané souhlasili s vysláním svých vojáků na obranu jiné alianční země v případě jejího napadení, přičemž v hypotetickém dotazu bylo tím útočníkem Rusko.

Příznivé je, že navzdory rozkymácenému americkému pohledu 62 procent Američanů nakonec potvrdilo, že jejich země by měla přispěchat na pomoc. Jsou v tomto ohledu pro Evropany asi větší zárukou, než je aktuálně sám jejich prezident.

Což se pak patrně odráží i v důvěře Evropanů. Ve všech evropských zemích lidé věří, že Spojené státy by dostály závazku o společné obraně. V Německu je to 65 procent dotázaných, v Británii 66, ve Španělsku dokonce 70, nejvíc ze všech států.

Ale opět, teď ta horší část těchto zjištění. V Americe podpora vyslání vojáků klesá s věkem dotázaných. Mezi lidmi nad 50 let věku je to 68 procent, mezi Američany do 30 let jen 56 procent.

A v Evropě, ve třech výše zmíněných zemích (Španělsko, Německo, Británie), kde tak silně věří, že USA by v případě napadení Evropy zasáhly, si občané zároveň většinově myslí, že jejich vlastní vojáci by jiné členské státy bránit neměli.

Jinými slovy: pouze 40 procent Němců, 45 procent Britů a 46 procent Španělů by souhlasilo s vysláním svých vojáků například na pomoc Estonsku, Litvě nebo třeba také Česku.

K tomu připomeňme závěry šetření CVVM z letošního února: Většina českých občanů, 57 procent, je spokojena s členstvím země v NATO a podle 64 procent dotázaných Aliance "zvyšuje mír a stabilitu v Evropě". Dvě třetiny lidí ale zároveň pochybují "o schopnosti České republiky ubránit se, kdyby k něčemu došlo".

Co z toho vyplývá? Například, že bychom si neměli Američany ošklivit - jak to teď Evropané včetně českých občanů občas dělají - za to, že si zvolili Trumpa. Přes všechny zmíněné pochyby, přes tamní ostré politické rozdělení, a možná i navzdory svému prezidentovi, jsou Američané, tedy Spojené státy, stále tou nejlepší pojistkou, že v nouzi by Evropa nezůstala sama. 

A doufejme, že když Miloš Zeman dostane na summitní večeři s americkým prezidentem svých pár minut slávy, nepromrhá je unavenými bonmoty. Ale že jasně řekne, proč Česko potřebuje a podporuje NATO a jak chce dohnat manko, které v současnosti - s výdaji na pouhé polovině závazku - vůči Alianci má.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy