reklama
 
 

Prostě se nedohodneme! zní heslo opozice. Proto "jeden Babiš vládne všem"

28. 11. 2018 12:45
Recept? Spojit se, opřít o občanskou společnost, maličko zapřít sami sebe a najít si nějakého toho Drahoše, Hilšera či Fischera. Více netřeba.

Máme za sebou divoké týdny, výročí 17. listopadu, policie vyšetřuje zavlečení syna Andreje Babiše do ciziny, opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a "čapího" premiéra nesesadila, část občanů se bouří, demonstrují, jenomže ani oni Babiše nezviklají ("Nikdy neodstoupím, nikdy!"). Neklid, zjitřená situace, část opozice i část k vládě kritických lidí pociťuje skepsi: všecko to je na nic, s Babišem nikdo nehne, má vůbec cenu něco dělat?

Do toho byly zveřejněny nové průzkumy. Jeden připravila společnost Kantar pro Českou televizi. Vyzkoumal, že po reportáži televize Seznam a po tom, co tvrdí Andrej Babiš junior (že byl unesen na Krym Rusem, kterého platil jeho otec, aby se o syna staral), premiérovi nevěří 60 procent respondentů. Důvěru udržel u 37 procent dotazovaných. Plně mu důvěřuje 12 procent respondentů, 25 procent uvedlo, že mu spíše věří. (Průzkum probíhal před hlasováním o nedůvěře.) Kantar dál zjistil, že si Babiš, malér nemalér, udržel 93 procent voličů ANO.

Druhý průzkum vypracovala agentura Median pro Český rozhlas. Podle jeho výsledků na znovu živou kauzu Čapí hnízdo nejvíc nedoplatilo ANO, ale sociální demokracie: 43 procent voličů hnutí ANO z roku 2017 se zaťalo a stojí ještě pevněji za Babišem, s dalšími 43 procenty anoistů to nijak nehnulo a 15 procent voličů ANO kauza znejistila, příště by volbu hnutí více zvažovali. 

Ukázaly to už minulé volby, komunální a sněmovní: ANO narazilo hlavou do stropu, přes 30 procent voličů možná nikdy nepřeleze a maléry šéfa hnutí mu spíš ubližují, takže nadále může počítat s nějakou čtvrtinou, maximálně třetinou voličů.

Připomeňme, že v roce 2006, za předsedy Mirka Topolánka, ODS vyhrála volby do sněmovny se ziskem více než 35 procent, o dost víc, než dostalo ANO v minulých volbách.

Přesto to dnes vypadá, že Babiš ovládá celou zemi, vládne všem, nepohnutelný, nesesaditelný, "věčný" imperátor. Proč? A co by se mělo stát, nikoli aby skončil, aby podal demisi, jak je vyzýván demonstranty, ale aby nevzbuzoval dojem, že to tu všecko řídí a není nad něj?

Jde to, ukazují Drahoš, Fischer, Hilšer

Odpověď je prostá: Česko by potřebovalo opozici, skutečnou, semknutou opozici a aspoň jednoho opozičního politika, který by neměl máslo na hlavě z minulosti, uměl srozumitelně mluvit a byl pro voliče přesvědčivý.

Všimněme si, jak málo stačí k dobrému výsledku: druhá přímá prezidentská volba a hned tři silní protikandidáti vítězného Miloše Zemana: Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer. Nebýt diskreditační kampaně proruských serverů a ochotných domácích šiřitelů fake news, Drahoš, ač nijak skvělý, silný, by byl Zemana porazil (získal 48,63 procenta hlasů).

Opozice má dnes obrovskou výhodu, může se, kdyby to uměla, kdyby chtěla, opřít o naštvanou občanskou společnost. Jenomže to neumí, nedělá. Ostatně i studentská iniciativa Milion chvilek pro demokracii si s rozháranou opozicí raději nechce zadat. Navíc je jasné, že pro "klausjuniorskou" část ODS jsou lidé demonstrující v ulicích stejně nepřijatelní jako pro Babiše a Zemana.

Opozice (míněna samozřejmě demokratická opozice, nikoli extrém, KSČM a okamurovci, SPD) není s to se spojit. Zdá se to až dementní, jako by neexistoval jasný národní zájem udržet doma demokracii, ne jen nějakou vykuchanou konzervu s poškrábaným papírovým nápisem demokracie. ODS, piráti, lidovci, topka a starostové se neumějí dohodnout, kdyby se inspirovali u marketérů Babiše, mohli by třímat společné heslo "PROSTĚ SE NEDOHODNEME".

V ODS pracuje populistické, k SPD a Zemanovi inklinující křídlo, takže tu nedohodu ještě lze jakž takž chápat (byť je trapná a destruktivní). Nedohodnou se však ani piráti, lidovci, topka a starostové, jak jsme viděli třeba při volbě šéfa Senátu, mohli mít Hampla, kvalitního druhého nejvyššího ústavního činitele, ale nemají, jsou neschopní se dohodnout.

Lidovci nyní slavně oznámili že do eurovoleb půjdou samostatně, nikoli s TOP 09 a starosty. "Mezi námi a oběma zbývajícími stranami je silná dělicí linie na pozici liberální a konzervativní hodnoty," pravil předseda KDU-ČSL Bělobrádek. Držet "dělicí linie", to je heslo demokratické opozice, jež tím Babišovi nahrává, pomáhá.

Chápete? Dělicí linie pro mnoho voličů prakticky nepostřehnutelná (jde dnes o svatby homosexuálů, nebo o ovládnutí policie, žaloby, úřadů, o osekání základů demokracie, o umlčení svobodných médií atd.?), ale oni ji budou hrdinsky držet a ještě se tím vytahovat. Trapné, Babiš megaspokojen, Zeman a proruské servery nadšeni, vždyť se daří Česko v EU rozkládat a "vo to de, ne?"

Recept pro opozici? Spojit se, opřít o občanskou společnost, maličko zapřít sami sebe a najít si nějakého toho Drahoše, Hilšera či Fischera. Lidí se najde tu dost.

autor: Martin Fendrych | 28. 11. 2018 12:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama