Lukáš Kantor | Komentáře
15. 3. 2007 10:00

Radar a proč chtít o něm referendum

Začněme reprezentativním vzorkem států, kde institut referenda už v nějaké podobě existuje: Francie, Velká Británie, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, USA a další.

Všechno země, které jinak platí za náš vzor. Proč ne i v tomto ohledu, když navíc ústava s referendem počítá?

Ještě důležitější je fakt, že i bezpečnostní otázky patří do referenda, navzdory převládajícímu mínění českých "opinionmakerů".

Jinde to šlo

Tak například o vstupu do NATO rozhodovali občané ve všelidových hlasováních v Maďarsku (1997) a ve Slovinsku (2003). Totéž přislíbil Španělům tehdejší premiér Gonzalez. Země však mezitím vstoupila a referendum tak bylo o setrvání v NATO (1986).

Zajímavé jsou pro nás i podmínky, za kterých Španělé rozhodli pro: účast Španělska ve svazku nezahrnuje vojenské struktury Aliance, je zakázáno instalování, uložení nebo přidělení atomových zbraní na španělském území a vojenská přítomnost USA ve Španělsku bude postupně snižována.

Takže zatímco Češi k sobě cizí vojáky zvou, jinde vyjednávají jejich odchod.

Není důvod se referendu bránit. Přejme sobě i svým spoluobčanům, aťse všichni k tak závažné věci mohou vyjádřit.

Vláda, s tak slabým mandátem, jaký nyní má, nemá právo rozhodnout za nás. Obzlášť tehdy, když žádná ze stran se neucházela o přízeň voličů s programem, v němž by byla zmínka o budování jakékoliv cizí základny na českém území.

Radar na věčné časy

Odpůrci referenda budou říkat, že tak složitým věcem nerozumíme, že veřejnost není sdostatek informovaná. Ale není to spíš chyba politiků!? Proč tedy veřejnost neinformovali?! Místo toho tutlají, co jen utajit jde. Většina poslanců nerozumí vojenským otázkám o moc lépe než - údajně tolik neinformovaný - občan. Tato vláda pomine, ale základny zůstanou, jak se dříve myslím říkalo - na věčné časy.

Tvrdit, že přímo o základnách nikde nikdy žádné referendum nebylo (T. Pojar na ČT 1) a současně nedodat, že tehdy ale zuřila studená válka, že v SRN jsou američtí vojáci především jako důsledek druhé světové války, že tentokrát má jít pouze o americké, nikoli alianční základny, tedy neuvést tyto a další "detaily", považuji za účelové.

Když může veřejnost hlasovat o textu smlouvy o evropské ústavě, což také není žádné lehké čtivo, proč by nemohla hlasovat o základnách?!

Konečně slýcháme, že referendum je příliš drahé. Zvláštní, že jinde na demokracii tolik nešetří, přitom jde často o státy méně vyspělé.

Autor je studentem politologie FF UK

 

 

Právě se děje

před 46 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy