Jak má vypadat české vzdělávání? Má stát diktovat, kolik lidí bude v jednotlivých oborech zadarmo studovat? Má republika říct: Toto já potřebuju, proto to budu podporovat, zatímco jiné obory nepotřebuju a podporovat nebudu? Má diktovat počty bezplatně studujících v různých odvětvích?
Poslanec Václav Klaus junior (ODS) se domnívá, že přesně tak to republika dělat má. V komentáři pro Novinky.cz píše, že na vzdělávání nemá stát dost peněz a "musíme přece udělat zhruba tyto kroky: 1) Stanovit roční počty studentů na oborech, které stát chce podpořit. Například tedy 3 kunsthistoriky, 300 strojních inženýrů, 300 chemických inženýrů, 200 lékařů…
2) Poctivě oratingovat univerzity a podpořit ty nejlepší. Čili třeba 2000 studijních míst pro ČVUT v jeho nejlepších oborech, skoro nula pro obskurní lokální univerzitu…
3) No a zejména tato (daňovými poplatníky placená) místa určit pro nejlepších 20 % středoškoláků ve státní maturitě (čeština, matika, cizí jazyk)."
Kdo je to ten "stát", "republika". My, občané? Poslanci? Vláda? Premiér, ministr financí a průmyslu? Klaus junior píše "republika" a "my", příliš nám nepomohl, "my" je on a poslanci? To by se nabízelo. Ale on a poslanci nejsou republikou, jen zvolenými zástupci lidu.
Souhlasit se dá s ratingem univerzit, dělá se mezinárodně, každý student či rodič si může ohodnocení vyhledat (na světové špici není ani Univerzita Karlova).
Podivuhodné je, co by Klaus junior podporoval (on mluví za republiku, on je my): 3 kunsthistoriky, 300 strojních inženýrů, 300 chemických inženýrů, 200 lékařů… V namátkovém výčtu chybí filozof, pedagog, žurnalista atd. Jen 3 kunsthistoriky by nechal studovat zdarma, a 300 strojařů.
Co to je za úvahu? Republice chybí technici a nepotřebuje humanitně vzdělané ženy a muže. Tento technokratický pohled, kdy techničtí manažeři, vůdci světa, dávají směrem dolů povely a vše věcně řídí, má pradávné kořeny, přesně ho zachytil filozof Martin Heidegger (který se narodil v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka, takže by v době klausjuniorské zřejmě studoval chemii, to by "mělo smysl", a svět by o jeho fascinující fenomenologické dílo přišel).
Klausovo "řešení" vzdělání jako by odpovídá dnešním potřebám: abychom stíhali svět, musíme rozvíjet technické schopnosti, závodit s Němci a Američany, vyvíjet nové, lepší technologie.
Nejlepší otázky, žádné otázky
Technicky orientovaná společnost se příliš nezabývá detaily, jako je duše, občan a jeho práva, občanská společnost, potřeba přemýšlet o smyslu věcí (včetně smyslu pokroku). Žijeme v době, kdy svět ovládají technologie, oceány jsou zahlceny plasty a dalším svinstvem, zničili jsme ovzduší, města jsou ucpána auty, člověk se ztrácí. Otázky po smyslu života jako by ztrácejí význam, a přece se lidé dál bojí smrti, trpí úzkostmi, žijí ve vztazích, které nelze technizovat, hledají, čemu věřit, dál zažívají krize a potřebují v nich nikoli lepší notebook, ale pomoc, útěchu, slovo (nikoli věc).
Smrt jsme ukryli do nemocnic, děti chráníme před strachem, před hrozbami, před otřesy, takže je pak jako dospělí nezvládají, hroutí se. Inženýrská společnost, kde třeba spolupráce s StB není problém, proč by byl?
Česko v nedávné minulosti proslavil Václav Havel, filozofující dramatik a disident (kolik stát potřebuje dramatiků? jednoho? žádného? kolik disidentů? no jistě, žádného, pryč s nimi) a Tomáš Halík, kněz (kolik je třeba kněží?), který získal Templetonovu cenu, světový úspěch. Ještě před nimi nás proslavil třeba režisér Miloš Forman, jako na potvoru zase ne strojař.
Lidem, jako je Klaus senior i junior nebo Andrej Babiš, vyhovuje ztechnizovaná, zvěcněná, na věci, jichž se můžeme dotknout, jež můžeme užít, spotřebovat, zkonzumovat, orientovaná společnost. Ta "si užívá" technického pokroku, automatizace, visí na mobilu, sedí v autě, to jí musí stačit, na nic se moc neptá, nejde o to "být", řečeno s Frommem, nýbrž mít.
Aby se lidé ptali, kladli otázky, víc otázek než odpovědí, k tomu je musejí vést rodiče, učitelé, filozofové, duchovní, psychologové (hle, samé zbytečné profese). Všimněme si, jak autoritativní režimy omezují ptaní se, kladení otázek (Viktor Orbán třeba), jak se vyhýbají konfrontaci.
Tohle Klaus junior v důsledku chce, ne otázky, jen tvrzení a technická tvrzení, čísla (která se dají, je-li nutno, zfixlovat, viz čínská a ruská politika a ekonomika).
Aby se lidé ptali, potřebují humanitní prostředí, občanskou společnost, aktivní neziskové organizace, potřebují neztechnizované matky, otce, babičky a dědy.
Republice Klaus a Babiš vadí otázky, vadí jí neuspořádaný občanský kvas probíhající mimo konzum, proto touží omezit na minimum ty "zbytečné" filozofy, disidenty doby. Jsou v tom stejní jako komunisté, kteří v minulém režimu klekli na církve, vyhnali z fakult svobodně myslící mozky, a mnozí humanitně ladění lidé pak studovali techniku, ač k ní neměli vztah. Klaus junior je v tom stejný jako bolševici. Jeho rady, jeho pohled na republiku, je vadný, chtěl by tělo bez ducha, stát, jemuž byla provedena lobotomie.
