Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 11. 2016 12:55

Povinná maturita z matematiky? Skok zpátky. Smysl má pěstovat logiku, maturovat z logiky

Znovu zavést povinnou maturitu z matiky, to je trochu podvod. Zkoušku nakonec stejně složí i holky a kluci, pro které ta věda bude španělská vesnice.
Někomu ty integrály prostě do hlavy nelezou. Taky je ale nikdy nebude potřebovat, že.
Někomu ty integrály prostě do hlavy nelezou. Taky je ale nikdy nebude potřebovat, že. | Foto: Thinkstock

Pro gymnázia a lycea bude za pět let, od roku 2021, povinná maturita z matematiky. Dnes povinná není. O rok později (nebo o dva roky později) se připojí všechny ostatní školy vyjma uměleckých, zdravotních a sociálních. Takový model maturity předloží ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vládě.

Státní úvaha tedy zní: bez matematiky to nejde, musí být (s nemnoha výjimkami) povinná. Tangens sinus kosinus, odmocnina, integrál, derivace, to se musí narvat i do hlav, které to absolutně neberou. Nebo jinak: pokud to nějaké hlavy neberou, nebudou moci studovat gymnázium.

Něco na tom samozřejmě je; žijeme v extrémně technické době, obklopuje nás (pro zdrcující většinu uživatelů) zcela nepochopitelná technika, která by bez komplikované matematiky, fyziky a dalších oborů nikdy nevznikla. Počítač se pro náš život stává "poznanou nutností" (Marx nechť mi promine). Už slovo počítač přímo vede k matematice.

Jak dnes můžeme bez povinné maturity z matiky vůbec existovat? Nezavařujeme si na vážný problém? Nevznikne v matematicky nepovinných ročnících nějaká děsivá mezera, skupina mozkově nevyvinutých, podřadných středoškoláků?

Nevznikne. Stav, kdy je maturita z matiky nepovinná, nejen vyhovuje, ale zdá se i LOGICKÝ. A logika s matikou do jisté míry souvisí, matematika (snad až na singularitu) logická pro matematiky je. Jistě má být na gymnáziích i jinde vyučována, o tom nikdo nepochybuje. Ale nutit z ní maturovat studenty, kteří "na to nemaj hlavu"? Nesmysl. Omyl.

Proč? Maturita představuje předěl mezi střední a vysokou školou, případně mezi studiem a příštím životem. Pokud chce student pokračovat v humanitních oborech, proč má maturovat z matematiky? Proč ho s ní trápit, ponižovat? V životě si, víme ze zkušenosti, bohatě vystačíme s trojčlenkou.

Logické je, že student povinně maturuje z češtiny a cizího jazyka, zbytek si volí podle sebe. (A ano, někteří nevypadají zrovna jako jazykoví talenti, ale angličtinu prostě budou potřebovat, i když v ní zrovna neexcelují.)

Pátrání po podstatě, souvislostech

Z čeho ještě by mělo smysl povinně maturovat? Co by mohlo nahradit povinnou matematiku? (Mimochodem, když musí být povinná matika, proč ne také fyzika; není ta v konkrétním životě nakonec důležitější? Nebo chemie?) Co člověku opravdu v životě pomůže?

Podle mne by se měla učit logika. Logika v té největší šíři. Logické myšlení. Analýza a syntéza, rozebírání situací, stavů, informací a jejich správné spojování. Logika v hlubším smyslu, pátrání po podstatě, souvislostech, hledání zdrojů a jejich správné použití. Logika myšlení.

Žijeme v době totálního informačního konzumu, přežírání. Ve světě zaplaveném čímsi, co jsme si mylně navykli označovat za informace, i když nás zhusta nejen neinformují, ale rovnou dezinformují, tedy neupevňují, ale rozkládají.

Nebylo by zdravé a žádoucí, aby z gymnázií i dalších středních škol vycházeli mladé ženy a muži, kteří umějí logicky myslet, logicky oddělovat zrno od plev, informaci od "fejku"? Nechybí toto mnohem víc než pochopení, co je limita nebo integrál?

Znovu zavést povinnou maturitu z matematiky, to je trochu podvod. Stejně víme, že nakonec odmaturují i holky a kluci, pro které bude i poměrně jednoduchá matika španělská vesnice. Nedostává se jim na ni buněk, stejně však prolezou. Budou mít trojku nebo čtyřku na maturitním vysvědčení, místo aby složili zkoušku z předmětu, který je skutečně zajímá.

Nebo z logiky. Z logiky by měli studenti maturovat, logiku v (dez)informační době bychom měli pěstovat. Gymnazista, středoškolák, má myslet logicky. Chápat logiku slova, věty, logiku řeči a myšlení, logiku sdělení.

Povinná maturita z matiky nás táhne zpátky do násilného diktátu studentovi, do nezájmu, co student skutečně potřebuje, do nepochopení, že jde přece především o něj, co z něj bude, co nám sám nabídne. Ta chyba se podobá chybám ve vědě, ve výzkumu.

Existují celé průmyslové lobby, které dávají přednost aplikovanému (cílenému, předem danému) výzkumu před výzkumem základním, badatelským, otevřeným, který zkoumá ty nejzákladnější příčiny jevů. Logika představuje podobně základní potřebu dnešního mnohdy nelogického, chaotického světa.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy