reklama
 
 

Povinná maturita z matematiky? Skok zpátky. Smysl má pěstovat logiku, maturovat z logiky

22. 11. 2016
Znovu zavést povinnou maturitu z matiky, to je trochu podvod. Zkoušku nakonec stejně složí i holky a kluci, pro které ta věda bude španělská vesnice.

Pro gymnázia a lycea bude za pět let, od roku 2021, povinná maturita z matematiky. Dnes povinná není. O rok později (nebo o dva roky později) se připojí všechny ostatní školy vyjma uměleckých, zdravotních a sociálních. Takový model maturity předloží ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vládě.

Státní úvaha tedy zní: bez matematiky to nejde, musí být (s nemnoha výjimkami) povinná. Tangens sinus kosinus, odmocnina, integrál, derivace, to se musí narvat i do hlav, které to absolutně neberou. Nebo jinak: pokud to nějaké hlavy neberou, nebudou moci studovat gymnázium.

Něco na tom samozřejmě je; žijeme v extrémně technické době, obklopuje nás (pro zdrcující většinu uživatelů) zcela nepochopitelná technika, která by bez komplikované matematiky, fyziky a dalších oborů nikdy nevznikla. Počítač se pro náš život stává "poznanou nutností" (Marx nechť mi promine). Už slovo počítač přímo vede k matematice.

Jak dnes můžeme bez povinné maturity z matiky vůbec existovat? Nezavařujeme si na vážný problém? Nevznikne v matematicky nepovinných ročnících nějaká děsivá mezera, skupina mozkově nevyvinutých, podřadných středoškoláků?

Nevznikne. Stav, kdy je maturita z matiky nepovinná, nejen vyhovuje, ale zdá se i LOGICKÝ. A logika s matikou do jisté míry souvisí, matematika (snad až na singularitu) logická pro matematiky je. Jistě má být na gymnáziích i jinde vyučována, o tom nikdo nepochybuje. Ale nutit z ní maturovat studenty, kteří "na to nemaj hlavu"? Nesmysl. Omyl.

Proč? Maturita představuje předěl mezi střední a vysokou školou, případně mezi studiem a příštím životem. Pokud chce student pokračovat v humanitních oborech, proč má maturovat z matematiky? Proč ho s ní trápit, ponižovat? V životě si, víme ze zkušenosti, bohatě vystačíme s trojčlenkou.

Logické je, že student povinně maturuje z češtiny a cizího jazyka, zbytek si volí podle sebe. (A ano, někteří nevypadají zrovna jako jazykoví talenti, ale angličtinu prostě budou potřebovat, i když v ní zrovna neexcelují.)

Pátrání po podstatě, souvislostech

Z čeho ještě by mělo smysl povinně maturovat? Co by mohlo nahradit povinnou matematiku? (Mimochodem, když musí být povinná matika, proč ne také fyzika; není ta v konkrétním životě nakonec důležitější? Nebo chemie?) Co člověku opravdu v životě pomůže?

Podle mne by se měla učit logika. Logika v té největší šíři. Logické myšlení. Analýza a syntéza, rozebírání situací, stavů, informací a jejich správné spojování. Logika v hlubším smyslu, pátrání po podstatě, souvislostech, hledání zdrojů a jejich správné použití. Logika myšlení.

Žijeme v době totálního informačního konzumu, přežírání. Ve světě zaplaveném čímsi, co jsme si mylně navykli označovat za informace, i když nás zhusta nejen neinformují, ale rovnou dezinformují, tedy neupevňují, ale rozkládají.

Nebylo by zdravé a žádoucí, aby z gymnázií i dalších středních škol vycházeli mladé ženy a muži, kteří umějí logicky myslet, logicky oddělovat zrno od plev, informaci od "fejku"? Nechybí toto mnohem víc než pochopení, co je limita nebo integrál?

Znovu zavést povinnou maturitu z matematiky, to je trochu podvod. Stejně víme, že nakonec odmaturují i holky a kluci, pro které bude i poměrně jednoduchá matika španělská vesnice. Nedostává se jim na ni buněk, stejně však prolezou. Budou mít trojku nebo čtyřku na maturitním vysvědčení, místo aby složili zkoušku z předmětu, který je skutečně zajímá.

Nebo z logiky. Z logiky by měli studenti maturovat, logiku v (dez)informační době bychom měli pěstovat. Gymnazista, středoškolák, má myslet logicky. Chápat logiku slova, věty, logiku řeči a myšlení, logiku sdělení.

Povinná maturita z matiky nás táhne zpátky do násilného diktátu studentovi, do nezájmu, co student skutečně potřebuje, do nepochopení, že jde přece především o něj, co z něj bude, co nám sám nabídne. Ta chyba se podobá chybám ve vědě, ve výzkumu.

Existují celé průmyslové lobby, které dávají přednost aplikovanému (cílenému, předem danému) výzkumu před výzkumem základním, badatelským, otevřeným, který zkoumá ty nejzákladnější příčiny jevů. Logika představuje podobně základní potřebu dnešního mnohdy nelogického, chaotického světa.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama