Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 5. 2019 12:55

Rok volna pro učitele jednou za 10 let? Určitě! Lépe jednou za 7 let. A nejen pro ně

Sabatikl pro kantory jistě, a nejen pro ně, tyto věci se mají dělat fér, myslet na další profese, pracovníky v sociálních službách, ve zdravotnictví.
Dát si rok oraz, nemakat x hodin denně, odpočívat, číst si, dostat se do formy a pak zase do školy či do úřadu. Moderní stát.
Dát si rok oraz, nemakat x hodin denně, odpočívat, číst si, dostat se do formy a pak zase do školy či do úřadu. Moderní stát. | Foto: Just dance / Shutterstock.com

Jak vypadá vyspělý, moderní, chytrý stát? Jako Česko? Nebo jako Německo či Rakousko, kde už od konce 90. let minulého století mají "Sabbatjahr", možnost pro učitele, úředníky a některé zaměstnance vzít si až rok volna po čtyřech až šesti letech práce? Aby se bránili vyhoření, aby si odpočinuli, aby se vzdělávali, posilovali, léčili, věnovali rodině, cestovali. Teď se "sabatiklem" (volným rokem) pro učitele přicházejí poslanci z hnutí STAN.

Sabatikl má prastarou předlohu v Bibli. Ve Starém zákonu najdeme nařízení (zhusta nedodržované), že se mají sedmý rok propouštět otroci na svobodu a nechat pole a vinice ležet ladem. Plodiny, které v tomto roce vyrostly, měly náležet chudým. Dát učitelům volno na rok je tedy něco podobného jako nechat ležet pole odpočívat či pustit otroka.

Starostové nenabízejí učitele "ladem ležící", nýbrž učitele kreativní; měli by nárok až na jeden rok tvůrčího volna a po jeho uplynutí by museli prokázat, že ho strávili opravdu tvůrčím způsobem. (To může být kámen úrazu, škola nebude mít peníze, školy u nás obecně nemají peníze, a řekne: Tohle ale nebyl tvůrčí rok. Co pak? Vrátit mzdu za dvanáct měsíců?)

Důvody, jež k návrhu starosty vedou? Věra Kovářová (STAN): "Dvacet procent učitelů trpí příznaky vyhoření, a proto je nutné, aby načerpali energii, aby je práce opět bavila." Poslanec Petr Gazdík (STAN): "My nevíme, co bude dělat polovina populace za dvacet let, v souvislosti s nástupem průmyslu 4.0., s masivním rozvojem technologií. Na to musí české školství reagovat, pokud nemáme být nadále montovnou, levnou ekonomikou, která je pouze subdodavatelem pro některé okolní státy. Učitelé musí mít prostor reagovat na to, jakým způsobem funguje ekonomika, jakým způsobem se mění svět."

Ano, určitě je to fajn návrh, moderní. Jeho velkou, zásadní předností je, že "nebabišuje" a "nehavlíčkuje", míněno tak, že se premiér Babiš a ministr Havlíček vytahují svým workholismem, jak makají šestnáct nebo kolik hodin denně. Tady to běží opačně: nemakat, kreativně odpočívat.

Sabatikl by prý přišel ročně na 1,5 miliardy. STAN (návrh podporují poslanci ČSSD, TOP 09 a SPD, do druhého čtení novelu podpoří piráti a ODS) zřejmě nepočítá s německo-rakouským modelem, kde si učitel (ale tam také úředník či některý zaměstnanec) volí mezi plným platem a redukovanou mzdou, třeba 75procentní, takže má za čtyři roky "vyděláno", ušetřeno na rok volna, který může nastoupit obvykle po čtyřech až šesti letech práce.

Jak hasit vyhoření

Kdyby u nás měla učitelka základky, mateřské školy či střední školy jen tři čtvrtiny své mzdy, těžko by vyšla, takže by to celý koncept pro většinu kantorů a kantorek zřejmě znemožnilo. U nás to jde dnes jedině tak, že by brala (bral) plný plat jak před sabatiklem, tak při něm. Jsme jinde než Němci.

Důvody zhruba shrnuli Kovářová a Gazdík, ale najdeme jich víc. Němci je mají dobře promyšlené. Patří sem péče o zdraví, učitelé bývají fyzicky i duševně vyčerpaní, za rok se mohou dostat do kondice, zvýšení kvalifikace, měli by čas zjistit, co je v jejich oboru nového, nastudovat to, cestování po světě (měly by na to české učitelky?), vyřešení zdravotních problémů, péče o rodinu, o děti či rodiče… Sabatikl funguje v Rakousku, Polsku, Maďarsku. U nás mohou o šestiměsíční placené volno jednou za sedm let žádat akademičtí pracovníci.

Takže ano, dobrý nápad, pokud chceme "na špici Evropy", jen trpí vadou: týká se pouze učitelů. Jistě, tato skupina byla a je v Česku finančně podhodnocena, nemá prestiž, sabatikl by pomohl. Ale co státní úředníci a zaměstnanci? Představme si (jeden příklad za všechny) legislativce na ministerstvu, na hlavu se mu denně řítí nové zákony, žádosti o stanoviska, topí se v nich. Nebo úředník na stavebním odboru, bloudí v kanceláři mezi věžemi žádostí a odvolání, nestíhá. Úředník řešící žádosti cizinců o ochranu, tlak shora, zdola, svědomí. Ti někdy vyhoří za dva roky, ne za deset.

(Nepíšu zde o policistech a vojácích, ti mají svoje speciální výhody, výsluhy, které jim po odchodu ze služby zlepšují finanční situaci, ale i takový kriminalista přece může trpět syndromem vyhoření, nepochybně…)

Kvalitní učitelé jsou grunt, na kterém budoucnost země stojí, to víme dlouho a příliš na to nedbáme. Zároveň jsme velmi byrokratická země, kde má úroveň úředníka klíčový význam. I on si přece potřebuje prohloubit či zvýšit kvalifikaci, dát do kupy tělo, dát si do kupy duši, rodinu.

Sabatikl pro učitele jistě, a nejen pro ně, tyto věci se mají dělat fér, myslet na další profese, pracovníky v sociálních službách, ve zdravotnictví (kde vyhoření ošetřujících pacienti zažívají sakra často).

Plus poznámka: volný rok jednou za deset let je málo, ono "milostivé léto" jednou za sedm let (sedmička byla v židovství číslem plnosti) má hlubší smysl. Poslat na rok volna vyhořelého není rozumné. Jednou za sedm let by bylo moudřejší, modernější. Žijeme v pekelném tempu, věci okolo se mění strašně, neuchopitelně rychle.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Veletrh Svět knihy se bude konat až v září

Největší český knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha byl již podruhé odložen. Nejprve se měl místo tradičního květnového termínu konat v červnu, nyní jej pořadatelé chystají na 23. až 26. září. Odklad oznámili v pondělí odpoledne.

"Dospěli jsme k momentu, kdy bychom museli začít s intenzivní komunikací, prodejem vstupenek a dalšími nevratnými kroky. Zároveň neexistují ani orientační informace o tom, jakými pravidly bychom se měli v červnu při organizaci podobné akce řídit," vysvětluje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Zmiňuje také fakt, že zatímco v Česku se epidemická situace začíná zlepšovat, v okolních zemích je tomu naopak. "To nás do značné míry limituje při zvaní zahraničních hostů i vystavovatelů," doplňuje Auer. Zářijový termín by měl umožnit přivézt do Prahy zajímavé hosty. Čestným hostem letošního 26. ročníku má být Francie.

Další zprávy