reklama
 
 

Rychetský zaskakuje za Zemana, stal se náhradní hlavou státu. Zaplať pánbůh

3. 11. 2017
Předseda Ústavního soudu mluví o odpovědnosti stran vůči státu a vůči voliči. „Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany.“

Po volbách jako po vejprasku. Jeden a půl milionu voličů Andreje Babiše zřejmě cítí skepsi, že nedostal víc a musí se dohadovat, antibabišovská fronta si zas zoufá, že je šmytec s demokracií, tradiční strany pohořely, teď to tady autoritář rozboří, z ústavy udělá kůlničku na dříví, nejlepší vzít kramle někam na Západ, dokud je čas.

V malování katastrofických scénářů my Češi vynikáme nad jiné národy, což pramení z naší historické zkušenosti. Ani 28 let zázračné svobody nás nestačilo vyléčit, nevěříme si.

Černé vidění situaci vyostřuje, zhoršuje, rozdělení na babišovce a antibabišovce nekončí, volby nepomohly, oboustranné zklamání vhání jak Babiše, tak ostatní sněmovní strany zatím do neústupnosti, bojovnosti, pokračující kolize. Dá se říct, že zatím "stranictví" (stranění) převažuje nad "státnictvím", starostí o to, aby stát nedošel újmy a dál prosperoval.

Pokud jedna strana nezíská sněmovní většinu, je povolební vyjednávání obchod. Představte si, jak jdete koupit auto a začnete tím, že řeknete: "S tebou, ty podvodnickej sígře, ty ďáble, kšeftovat nebudu." Ten naproti řekne: "Zájem bych měl, ale nic ti nenabídnu, ber, nebo neber." To se toho pak zřejmě moc nedojedná.

Do vyhrocených dní a týdnů vstoupil předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, kdysi krátce komunista, ale také jeden z prvních signatářů Charty 77 a jeden z posledních "dizíků" sloužících ve vysoké funkci státu. Hospodářským novinám poskytl rozhovor, který není nenávistný, uklidňuje, v rachotu dnů působí jako balzám.

Rychetský byl sociální demokrat, v čele Ústavního soudu je od roku 2003, v roce 2013 ho potvrdil Miloš Zeman. Ti dva byli (možná ještě stále jsou) přátelé, ale jejich cesty se za poslední dva roky rozešly, míří opačným směrem. Rychetský brání ústavu, stát, Zeman si vyřizuje účty a zemi škodí.

Rychetský vysvětluje, jak kvalitní je česká ústava, obsahuje pojistky, které brání jejímu od-demokratičtění. První kotvu představuje Senát, bez něj nelze ústavu měnit. Druhou ústavní článek, který říká: Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Jako třetí jisticí článek slouží Ústavní soud, přes který by (jistě ne v jeho současném složení) ústavu ničící změny neprošly.

Toto sdělení má smysl nejen pro demokraticky smýšlející voliče, ale i pro Babiše a Zemana. Rychetský jim vzkazuje: Nemáte šanci to tu překopat, zrušit Senát, snížit počet poslanců, omezit demokracii, ani se do toho nepouštějte.

Babiš ve dvojšoku

Předseda ÚS ovšem připouští, že i beze změny ústavy mohou nastat komplikace. Kdyby ani "třetí vláda nedostala důvěru, tak skutečně může mít mandát omezený výlučně funkčním obdobím sněmovny, protože prezident není v tom případě povinen rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. A i když se o tom v ústavě nepíše ani slovo, patrně by se ta tři kolečka − dva pokusy prezidenta a jeden předsedy Poslanecké sněmovny − musela stále opakovat po celé volební období." Prezident by dopustil, živil, zacyklený pat.

Rychetský už nedodává, jak moc by takové mimoústavní vládnutí Babiše poškodilo. (Nebo ne Babiše, ten přece tvrdí, že hodlá za čtyři roky odejít z politiky, ale ANO. Takže samo hnutí by se mělo proti takovému postupu vzbouřit, aby nedopadlo jako zpráskaná sociální demokracie.)

Kam jsme došli? Po 28 letech ve svobodě se musíme spoléhat na tvůrce české ústavy, na předsedu Ústavního soudu a na tamní soudce. Pozoruhodné.

Rychetský odhaduje, že vláda získá důvěru po druhém jmenování Babiše premiérem. Mluví o odpovědnosti stran vůči státu a vůči voliči. "Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany. Za současné situace asi musí demokratičtí politici cítit, že v jisté fázi je jejich povinností zabránit vzniku jednobarevné vlády, a nějakým způsobem tedy do koalice vstoupit." Na třetí kolo (případně následné zacyklení na zbytek volebního období) nevěří.

Předseda ÚS uklidňuje a ukazuje cestu, jak ze šlamastyky ven. Hledá ji i Andrej Babiš. Všimněme si, jak je náhle vstřícný vůči Evropské unii: "Měli bychom mít vizi, jak Evropu změnit, aby byla lepší. Ten projekt je skvělý, protože je mír, protože se lze svobodně pohybovat." To má být zřejmě jakási první nabídka demokratickým stranám.

Nabídnout musí mnohem víc, přijít se skutečnou nabídkou: tohle vám dám, tato ministerstva, předsedu sněmovny, tyto garance, nepokusím se demontovat ústavu. Je otázkou, za jak dlouho Babišovi dojde, že kupříkladu ODS (nebo dvě jiné demokratické strany) potřebuje. Jakmile začne nabízet, obchodovat, situace se změní.

Mluví se o tom, že v povolebním šoku jsou demokratické strany. Jistě, ale v šoku se octl i Babiš, dokonce ve dvojšoku. První plyne z toho, že vyhrál víc, než čekal. Druhý z toho, že třicet procent v demokratické zemi na její ovládnutí nestačí a že se bude muset dohadovat.

To, co nám říká Pavel Rychetský, by měl říkat prezident, přesně tak má působit, uklidňovat, nerozeštvávat, hájit státnost a demokracii. Rychetský za Zemana zaskakuje, stal se jakousi náhradní hlavou země. Zaplať pánbůh za něj.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama