Vláda Petra Fialy má za sebou stávku škol. Dostalo se jí celkem jasného upozornění, že učitelé, další zaměstnanci, ale samozřejmě i mnozí ředitelé škol nejsou vůbec spokojeni. Dostalo se jí ujištění, že učitelům i žákům a studentům na školství záleží, že je to nejen "jako priorita", ale pro masu lidí skutečná priorita. Jedna z priorit.
Taky už je snad naprosto zřejmé, že nejde pouze o učitele, ale o celé školní prostředí. Že je důležité, jak fungují počítače, jestli a jak je uklizeno, jak je uvařeno a jestli škola žákům a studentům, ale i kantorům a rodičům, poskytuje další typy podpory, především pak pedagogicko-psychologické zázemí a poradenství. Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tohle všechno samozřejmě tuší. Vědí, jak je to pro vzdělávání důležité, ale zvenčí to vypadá, že to vědí málo. A hlavně že vědět nestačí.
Neustále se mluví o komunikaci, jak strašně důležité v této rozhoupané době je věci, kroky, balíčky, záměry přesně a srozumitelně vysvětlovat. A pak tajemník a poradce premiéra František Cerha napíše v den stávky na Síť X toto: "Vláda nemůže odborům ustoupit. Slíbila, že dá zemi do pořádku, a musí se o to pokusit. Odbory nechápou, že nelze socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. Koalice se nesmí podělat z preferencí nebo médií, jinak to s ní špatně skončí. Volby budou v říjnu 2025, ne v lednu 2024."
Nejenže je to superarogance, Fialův Cerha se postavil vysoko nad kantory a kuchařky a uklízečky, ale ještě je to opravdu nehorázný, ostudný blábol. Vláda především slíbila, že se bude k lidem chovat jinak než její předchůdkyně. Vzpomeňme na pandemii covidu a na to, kdo ji tak šeredně odskákal: školy, děti, studenti. Vláda slíbila jiný přístup, ne další arogantní, nafoukané machry, kteří to tu budou shora fackovat.
Další moment, vláda nedá tuto zemi do pořádku, to nemůže zvládnout, stihnout, pokouší se ale dát aspoň trochu do pořádku státní finance, a za to jí patří dík. I když to jistě nedělá dokonale, jak ostatně sami její poradci z Národní ekonomické rady vlády často popisují.
Katastrofální a drzá byla především věta "odbory nechápou, že nelze socialisticky pracovat a kapitalisticky žít". Ta stojí za bližší pohled. Kdo vlastně ve školách "socialisticky pracuje"? Rozuměj, kdo se ve školách fláká, kdo markýruje práci, kdo dělá, jen co musí, a ani o milimetr víc? Protože takhle se ta věta z minulého režimu vykládá.
Kuchařky? Uklízečky? Školníci? Ajťáci, kteří udržují školní sítě? Nebo snad učitelky, vychovatelky a ředitelé? Školy se posunuly jinam. Dnes v nich nejde zdaleka jen o výuku, očekává se od nich, že budou děti taky vychovávat, mnozí rodiče to od nich vyžadují. Co nezvládli sami, to chtějí po kantorech. Děti jsou čím dál chráněnější a jaksi cennější, zatímco váha kantorů spíše klesla.
Vidět to bylo třeba na ostré debatě okolo domácích úkolů: může si vůbec učitel dovolit dávat domácí úkoly? Má tedy snad učitel právo organizovat dětem a rodinám život u nich doma? Jak to, že učitel moje dítě neumí látku naučit při hodinách ve škole? Od toho "si ho tam snad platíme, ne"?
Centrum vzdělanosti a nových myšlenek?
Učitelé dělají mnoho věcí, které vůbec nemají v logickém popisu práce. Uklízejí třídy, hlídají dětem léky, organizují stovky akcí, starají se o granty, o výjezdy, dělají nástěnky. Výsledek? Stále neberou dost peněz na to, aby jejich práce lákala svou společenskou prestiží. Jedna moje dcera učí na střední škole v Rakousku, druhá v Praze, mám dobré srovnání nejen platu, ale i benefitů. Sehnat dobrého učitele na uvolněné místo je dnes pro ředitele školy velký problém. A když sežene, často mu zas odejde. Tahle práce pod tlakem, ve velkém psychickém vypětí a mnohdy pod palbou nespokojených rodičů opravdu není pro každého.
Pracují snad "socialisticky" kuchařky nebo uklízečky? Jeden diskutující Cerhovi pod jeho tweetem píše, ať mu zkusí sehnat kuchaře do školní jídelny, nebo ať to jde dělat sám. Jiný napsal: "Potřeboval bych to trochu osvětlit. ´Socialisticky pracovat´ = pracovat pomalu nejvíc v celé EU? ´Kapitalisticky žít´ = mít nejvyšší propad reálných mezd a nejvyšší inflaci? Já jen, že jste asi chtěl říct ´skoro nemakat a mít královský služby´, ale realita je někde jinde."
Kuchařka s praxí bere okolo 18 tisíc korun čistého. Kuchař s krátkou praxí necelých 17 tisíc hrubého. Odkud mají ředitelé tyhle tabulkově žebrácké hole dorovnávat? Uklízečky jsou na tom podobně, dohánějí výdělky pomocí přesčasů. Sehnat do školy kvalitního správce počítačové sítě? Když mu jinde dají dvakrát i vícekrát tolik? Pan Cerha by se měl za svá slova o "socialistické práci" veřejně omluvit.
A do toho si nejeden z nás vzpomene na slova premiéra Fialy, jež zveřejnil na sociálních sítích 10. září: "Česká republika musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit." Zní to najednou celé dost absurdně. Taková moderní Sibyla, která si však spletla zemi.
Premiér má v jedné věci štěstí. V tom, jak strašně slabé jsou odbory v této zemi. Co předvedly při učitelské stávce, byla naprostá katastrofa. Na jejich demonstraci a na jejich řečníky na Malostranském náměstí zareagovala Učitelská platforma na síti X takto: "Ostře se vymezujeme proti akci odborů, která původní záměr učitelské stávky zneužívá a spojuje s lidmi, kteří jsou pro demokracii ohrožením a nikdy na demonstraci neměli vystoupit! O programu odborářských protestů jsme nebyli předem informováni, nijak jsme se na něm ani nepodíleli."
Předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích Petra Mazancová dokonce vyzvala k odstoupení Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Tento pán, jak jinak, odstoupit nehodlá, prý by to bylo "iracionální". Vinu za vystoupení dezinformátora Vidláka hodil na Asociaci samostatných odborů, na Bohumíra Dufka.
Příběh teď na chvíli není o tom, že je něco špatně se školstvím, ale o tom, že odbory ukradly učitelům stávku a proměnily ji v politickou protivládní akci. Ale skutečný příběh se odehrává na základních, středních a vysokých školách. Tam se opravdu hraje o budoucnost Česka.
