Potkáváme je, stáváme se jimi. Děti, teenageři, mladé ženy a muži, ale i lidé pokročilejšího věku. Jdou po chodníku, oči zaťaté do dlaně, v níž drží svého malého, milovaného otrokáře. Chytrý mobil. Ideální je, když mají (máme) ještě sluchátka, pecky v uších.
Pozoruju mladíka na stanici. Mobiluje. Přijede autobus. Nezvedne hlavu, jede oběma palci. Ozve se znamení, že se zavírají dveře. Kluk se pohne, oči zapíchnuté v té věcičce. Dveře ho sevřou, on zírá do mobilu, snaží se vymanit. Po chvíli řidič dveře otevře, kluk postoupí, neodloupne zrak od malé obrazovky. Obdivuhodný výkon.
Dívky jsou v tom extrémně dobré. Sedmnáctiletá slečna kupuje dva banány. V ruce mobil, "smarťák", zírá do něj. Prodavačka: "Devatenáct." Dívka jednou rukou stále mobiluje, druhou však vyndá z kabely šrajtofli, z ní peníze, dokonce drobné, nějak je odpočítá, ale nepřestává fixovat mobil a levým palcem ťukat. Fascinující. Zázračné. Obdiv.
Smartphone jako samozřejmá, neoddělitelná součást dne. Všedního i svátečního, není rozdílu. Smartphone jako příbor u jídla, jako úd, část těla, již ještě lze odložit, "odepnout", ale se stále většími potížemi. Vejdou se do něj přátelé, nepřátelé, zprávy, práce, já. Ale hlavně zábava. Chytrý telefon skýtá prakticky nekonečnou zábavu.
Jdete po městě. Pokud zrovna nemobilujete a zvednete hlavu, vidíte plno dalších sehnutých hlav, zraky upřené do dlaně. Pouze nejstarších se to netýká, nestačili se infikovat, zůstali imunní. Běžíte po lese, posloucháte ptáky a stromy, proti vám joggující dívka, pecky v uších, běží, ale je mimo, v ruce tu věc, ptáky a stromy neslyšíc.
V Německu jsou napřed. Zaznamenali vážné nehody. Mladý člověk s mobilem v dlani, duchem nepřítomný, online, vkráčí pod tramvaj, ačkoliv na semaforu svítí červená. Nezvedne hlavu, nevnímá. A protože to jsou praktičtí, osvícenští Němci, nemoralizují, neříkají: "To se nemá." Vymýšlejí, jak své mimoně ochránit.
Hans-guck-in-die-Hand
Noviny Süddeutsche Zeituing napsaly, že Augšpurk zavádí pozemní semafory (Boden-Ampeln, Bompeln) pro handy uživatele. Na dvou tramvajových zastávkách město testuje, jestli bezpečnost mobilujících chodců zlepší červená blikající světýlka zabudovaná ve vozovce, u rantlu chodníku. Jsou tam kvůli těm, kdo koukají dolů a klasické semafory nevnímají. Ale blikající červená světýlka by mohla jejich pozornost upoutat, zastavit je, než by dokráčeli pod kola tramvaje, pod auto.
Firma Dekra, společnost zaměřená na motoristickou bezpečnost, provedla v Německu výzkum mobilující generace, již nazývá "Honza-čučí-do-ruky" (Generation Hans-guck-in-die-Hand). Výsledek: 17 procent všech pěších používá mobil, když se pohybuje ve veřejném prostoru.
V Německu se mobilujícím závislákům říká "smombies", což je kombinace slova smartphone a zombie. V roce 2015 byl výraz smombie dokonce zvolen slovem roku mladých lidí. Nyní budou mít smombies svoje speciální pozemní semafory pod nohama. Aby je viděli, zaznamenali. Aby přežili.
Existuje ještě lepší řešení. Přece jen, když koukáte do mobilu a máte tam něco fakt sexy, můžete přehlédnout i blikadla před nohama či pod nohama. Účinnější by byl vysílač, který by automaticky do mobilu poslal obrázek řítící se tramvaje. Nebo nějaký piktogram, Křaaach! Achtung!!! Mobil by taky mohl zařvat: "Stůj, bacha, vole!"
Zdá se, že vbrzku smartphony zprostředkují, nebo dokonce nahradí značnou část reality. Něco jako když chirurg operuje pomocí obrazovky. Nekouká přímo do rány pacienta, do jeho těla. Má nemocné místo zvětšené a zprostředkované.
Takže třeba půjdete do města, pokud už budete muset vyjít z domu, a cesta, kudy se budete přesouvat k metru, vlaku, tramvaji, busu, se vám při chůzi zobrazí na screenu mobilu. Obraz bude přenášen přes družici, online. To se mi jeví jako bezpečné, moderní řešení.
Taky se svým klukem nebo holkou bude ideální, rozumnější, komunikovat zprostředkovaně (slovo zprostředkovat se změní na zmobilovat, zmobiluj mi to), takže zmobilovaně. Výhoda? Štve mě? No tak ho vypnu, přepnu.
Jak už řečeno, Němci jsou napřed a tohle pochopili. Začínají pozemními semafory, ale za čas vám zavedou do mobilu ohlášení: "Du musst pinkeln." Musíš čůrat. Protože společnost nemá zájem, aby se lidé pomočovali.
