Ve čtvrtek představil předseda Bohuslav Sobotka novou stínovou vládu ČSSD. V čem tkví základní změna? Věcně v tom, že byli povětšinou vyhozeni lenoši (Zdeněk Škromach, Marie Benešová, Vítězslav Jandák). Politicky tkví proměna v tom, že vypadli zemanovci, a naopak přibyl zřetelný antizemanovec, bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Důležité je i to, že zůstal nejoblíbenější socialista Jiří Dienstbier junior, opět naladěný proti Miloši Zemanovi. Vyhození se brání politicky, nikoli věcně. To, že byli „netahaví", se popravdě ani nepokoušejí popírat.
Obvyklý posudek té změny zní: obměnou stínovlády skončila jednota ČSSD, jež zavládla (podle mě spíše byla pilně předstírána) na letošním volebním sjezdu v Ostravě. Navíc tím dost možná končí i odpuštění, které tak milostivě na sjezdu straně poskytl před deseti lety zrazený novopečený prezident, zemanovec Miloš Zeman.
Nečekaná odvaha oranžového předsedy
Nabízí se ale i jiné hodnocení. Předseda oranžových Bohuslav Sobotka předvedl naprosto nečekanou odvahu. A také věcnost a dobré chápání politické situace. Jinými slovy odmítl diktát Hradu, odmítá nenápadný posun k prezidentskému systému a drží parlamentní systém. Ještě jinak řečeno: Sobotka se odmítl stát loutkou Zemana.
Oč jde? Vidí to každý, kdo sleduje tahanici o jmenování nových velvyslanců. Sobotka dobře rozumí, co je to za hru. Jasně chápe, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes kope nejen za vládu, ve které pracuje, ale také za vládu, kterou povede Bohuslav Sobotka. Snaha diktovat, koho kde chce mít na ambasádách jedinec Zeman proti vůli celé vlády, je velmi nebezpečná. Česká ústava zásadně nepodporuje roli „krále", silného jedince, který činí, co mu libo. Je konstruována opačně, jedinec potvrzuje vůli skupiny (kupříkladu vlády, Senátu, sněmovny).
Sobotka má plnou podporu Lubomíra Zaorálka (stínový ministr zahraničí). Ten musí zuřit, když vidí, jak se prosazuje šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček (který Zaorálka schopnostmi i fištrónem strčí do náprsní kapsy u saka). Sobotka i Zaorálek si jistě uvědomují, jaký krok může následovat po velvyslancích. Hrad může diktovat, jaké si žádá ministry. Prvním diplomatem země by mohl být Kmoníček. Prezident by ho mohl chtít.
Špidla: antizemanovská drzost číslo 1
Největší Sobotkova „antizemanovská drzost" je delegace Vladimíra Špidly (dnes ředitele Masarykovy demokratické akademie, dříve eurokomisaře pro zaměstnanost a ještě dříve premiéra) do role stínového ministra životního prostředí. Špidla má u Zemana obří škraloup: vedl vládu a oranžovou stranu před deseti lety. V době, kdy ČSSD neprosadila současného prezidenta na Hrad. On je pro Zemana cosi, co můžeme nazvat velezrádcem.
Přitom zároveň platí, že Špidla má - jako málokterý sociální demokrat ve vysoké pozici - pověst muže, který se nenechá koupit. Proslul tím, jak ze Strakovy akademie vyhnal lobbisty a průmyslníky, kteří byli navyklí tam za Zemana chodit jako domů. To byl tehdy šok. Klientelistické seance se najednou ve Strakovce nekonaly...
Sobotka bez potíží zdůvodnil, proč odstranil Benešovou, nezařadil Škromacha a vyhodil Jandáka. O milovníkovi smaženého sýra předseda ČSSD řekl: „Zdeněk Škromach ze stínové vlády sám před časem odešel, bylo to jeho rozhodnutí. Neusiloval o to, aby tam byl." O herci Jandákovi prohlásil: „Domnívám se, že se v resortu kultury nevyužíval potenciál, který tu byl vzhledem i k chybám vlády a ministryně Hanákové." Jinými slovy: Jandák nepracuje. O bojovnici proti justiční mafii, která sebekriticky uznala, že nemá na Ústavní soud, Sobotka pravil: „U Marie Benešové jsem její zařazení nepokládal za nutné, protože její aktivita byla nízká a vlastně ani nepředkládala materiály." Tedy lenivá.
Benešová svoje odstranění vysvětluje podporou Zemana, nikoli leností. Na otázku Práva, zda skončila kvůli prezidentovi, odvětila: „Nepochybně ano, proč by jinak Sobotka vyhazoval mě a Jandáka. Takové náhody se nedějí."
Troufalost Jiřího Dienstbiera
Že odešli lenoši, to ví v ČSSD každý. Škromach je usměvavý, spokojený setrvačník. Vsadil jen na to, že se drží Zemana za sukně. Jandák jako by neexistoval (jeho vzorem je zřejmě ódeesák, senátor Tomáš Töpfer; nikoli vzorem hereckým, ale politickým). A Benešová? Žije z dob své zašlé slávy. Na stínovou vládu velmi málo. Hloupé je, že Zeman má plná ústa „profesionality", případně „pozitivní deviace", ale jeho koně postávají ve stáji a cpou se senem.
Sobotka se Zemanovi vzepřel. Podržel si ve stínovládě Jiřího Dienstbiera, který veřejně podpořil Karla Schwarzenberga proti Miloši Zemanovi a nahlas mluvil o napojení nového prezidenta na pražské kmotry. Smrtelný hřích.
Budoucí premiér hraje o sebe. Být kašpárkem na nitích Hradu, to je mizerná budoucnost.
