S Donaldem Trumpem je to jak na tobogánu, nahoru dolů, nevíte minuty ani vteřiny. Britská premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že Trump stojí za NATO, „Aliance je základem společné obrany“. Prohlášení vyvolalo úlevu (i když za pár dní se to může změnit). Naopak odpor a obavy budí „nové prověřovací opatření“, jež má „udržet radikální islámské teroristy mimo Spojené státy“.
Trump stodvacetidenním exekutivním příkazem pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků a syrským migrantům zakázal vstup na půdu Spojených států až do odvolání. Na 90 dnů zakázal vstup do USA všem lidem ze zemí spojovaných s terorismem. Podle amerického ministerstva zahraničí jde o Írán, Irák, Libyi, Somálsko, Súdán, Sýrii a Jemen, tedy země s převažujícím muslimským obyvatelstvem.
Americký prezident těmito akty plní předvolební sliby. V kampani tvrdil, že zakáže všem muslimům vstup na americké území. Neomylně si vybral nejcitlivější téma, které dnes lidi nejvíc rozděluje. Pracuje se strachem, zjednodušuje. Říká to, co evropští nacionalisté: co muslimský uprchlík, to terorista.
U imigrační země, jakou jsou Spojené státy, to bije do očí. Trump zemi staví doslova na hlavu, dělá z ní jinou Ameriku. Ze „země zaslíbené“ se najednou stává země zamčená, nepřátelská lidem na útěku. Nějaká humanita? Nezájem, Trump se zavděčuje svým voličům. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer to obrazně popsal tak, že soše Svobody „tečou slzy“.
"Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady," řekl prezident při podpisu příkazu. "Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat." Tomu ovšem odporuje jak plošný zákaz, tak praxe. Na newyorském Kennedyho letišti byl zadržen Iráčan, který měl zvláštní imigrační vízum za to, že v Iráku pracoval pro vládu USA deset let od zahájení americké invaze. (Potenciální terorista?)
Důležitá je formulace „nechceme je tady“, nikoli nechci je tady já, Trump, nýbrž „my, Trump“, polobůh, který splývá se sobě nakloněnou částí amerického lidu a osvojuje si pluralis majestatis. My je tu nechceme, mluvím za vás. Drsné. Krajně nebezpečné.
Po vlně kritiky Trump prohlásil, že se opatření netýká muslimů: "Aby bylo jasno, nejedná se o zákaz namířený na muslimy, jak o tom mylně informují média. S náboženstvím to nemá nic společného, jedná se o terorismus a o bezpečnost naší země." Opak je ovšem zjevně pravdou.
Na prezidentský příkaz zareagoval soud: dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří se již ocitli na území Spojených států. Týká se to zřejmě několika set příchozích, které úřady zadržely na letištích a měli platná americká víza. Jinak řečeno: systém se brání svému šéfovi, stará Amerika se pomocí zákonů a soudů brání trumpovské Americe.
Zjednodušení muslim = terorista je strašlivé, známe to z domova, z Evropy. Děsí na tom fakt (nealternativní fakt), že kupříkladu značná část Syřanů prchá před terorem. Takže uprchlík před islamistickými vrahy je prohlašován za jednoho z nich, zadržován na letišti, nepřijímán do letadla, jež míří do USA, ocejchován a odepsán.
Příkaz prezidenta Trumpa má dalekosáhlý dopad, netýká se jen Ameriky. Vytváří po celém Západu dvě odlišné party, dva protichůdné tábory, odmítače uprchlíků a ty, kteří podle platných mezinárodních konvencí a smluv uznávají, že mají nárok na pomoc. Trump svou svéhlavostí podporuje celozápadní rozbroj, staví se mu dokonce do čela.
Pokud svoje příkazy potvrdí, ještě víc zatíží migrační vlnou státy Evropské unie. (Rozuměj samozřejmě ty státy, které uprchlíky přijímají.) Mimochodem sem patří i odcházející Británie. To vše v době, kdy podle Agentury OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci potřeba pomoci uprchlíkům „nikdy nebyla větší“ než nyní.
Trump dělá politiku prezidenta Putina, který v syrském konfliktu stojí na straně Bašára Asada a svým postupem de facto podporuje odliv Syřanů ze země, syrskou emigraci, která EU zatěžuje. Trump dělá to samé. V otázkách uprchlických stojí ti dva proti Evropské unii, společně jí škodí.
Nelze nic namítat proti pečlivé kontrole lidí, kteří do USA (nebo do EU) přicházejí. Je v pořádku dávat azyl či dočasnou ochranu jen těm, kteří mají důvod prchat. Ale odmítat je (zatím dočasně) úplně, to je brutální krok, brutální změna. Nejen soše Svobody tečou slzy.
Theresa Mayová v sobotu sdělila, že s „tímto přístupem“ nesouhlasí. Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault řekl, že „přijímání běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností“, jeho německý protějšek Sigmar Gabriel souhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová považuje Trumpův výnos za špatný, řekl její mluvčí Steffen Seibert. Podle něj Merkelová Trumpovi telefonicky oznámila, že jeho kroku lituje.
Ale my můžeme tušit, že jemu jsou tyhle postoje šum a fuk. Pokud to není tak, že ho těší. Trefil se, vyvolal rozruch, udělal bezprecedentní krok, sdělil: my, Donald Trump, si budeme dělat, co nás napadne, a je nám buřt, jaké to bude mít důsledky pro spojence, natožpak pro prchající lidi. Pro Trumpa, zdá se, žádní skuteční spojenci neexistují. (Chybí mu souznění na společných hodnotách, které vytváří hlubší spojenectví.) On je si spojencem. A v tom „dělám si to, jak chci, klidně proti všem“ se nápadně podobá Putinovi.
Oni dva sice nejsou a asi nikdy nebudou „spojenci“, zato byli uhněteni ze stejného těsta. A shodou okolností řídí dvě největší světové mocnosti. Houstone, máme problém.
