Ze sedmi předvedených (šesti sparťanů a jednoho slávisty) byl zatím obviněn pouze jeden z "kotle" Sparty za vytržení a zapálení sedačky. Ale cožpak jich mohl jediný člověk zničit všech čtyřicet?! Zjistí vyšetřovatelé, kdo s ním spolupracoval? To by bylo záslužné. Poté bude záležet na výši trestů a následně i publicitě, jež by ozřejmila té zvláštní "subkultuře ultras", o co teď kráčí. Co bylo dosud přestupkem se totiž stává trestným činem. Za násilnosti při sportovních utkáních nebo za jejich přípravu může být provinilec potrestán peněžitou pokutou, dále zákazem vstupu na stadion nebo až dvouletým, případně tříletým vězením, pokud by šlo o skupinovou záležitost.
Takovou přísnost lze vítat, byť se mnozí znalci této problematiky tváří skepticky a namítají, že není v silách pořadatelů zabránit polapeným a potrestaným výtržníkům v opětovné návštěvě hlediště. To je sice pravda, ale ultras se projevují pouze ve vymezených sektorech, jež jsou pod zvlášť bedlivým dozorem kamer. Například na Strahově snímá celé hlediště, ale i prostor mimo ně šestnáct kamer. Navíc jsou v sektorech nad "kotli"policisté s dalšími kamerami, kteří natočené záběry operativně využívají a také archivují coby možné důkazy. Čili jde jen o to, jak bude policie důsledná. A i kdyby nakrásně člověk se zákazem vstupu na stadión pronikl příště do hlediště, nepůjde patrně z tohoto důvodu mezi "své", ale schová se mezi slušné fanoušky a bude hodný. Mimochodem, ve strahovském televizním velínu si lze tvář každého diváka přiblížit a zvětšit tak dokonale, že je viditelná i malá piha na jeho tváři.
Obdobnou televizní techniku mají i na Spartě, v Teplicích a na dalších stadiónech, jež splňují kriteria Evropské fotbalové unie. Počkejme tedy, až si novela takříkajíc sedne. Pokud bude málo přísná, lze vždy sáhnout po příkladu Anglie. V kolébce fotbalu omezili totiž po letech malérů, rvaček a taky řadě smrtelných úrazů ty nejhorší rowdies docela jednoduchým způsobem: v den zápasu mají zákaz vycházení na ulici či opuštění města, kde žijí. Někteří se musí hlásit na policejních stanicích a tam přinejmenším strávit dobu utkání, další dostanou monitorovací náramky. To je velmi účinná metoda. Tamější ultras se tak na domácí scéně zklidnili a násilí páchají občas jen v cizině. To je jasný návod k tomu, aby se stejnou cestou vydaly i další země.
