Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
28. 3. 2019 8:00

Spravedlivé důchody neexistují, to je základ řešení

Stejně jako všichni důchodci nemohou být šťastní jako v televizní reklamě na léčiva, také spravedlivé důchody jsou nedosažitelnou metou.
Upínat se ke "spravedlivým důchodům" nemá smysl. (Ministryně Jana Maláčová na snímku z října 2018.)
Upínat se ke "spravedlivým důchodům" nemá smysl. (Ministryně Jana Maláčová na snímku z října 2018.) | Foto: ČTK

Vládní důchodové rodeo dělá dojem, jako by stačilo rozlousknout jedno jediné: kdo dá víc? A opatřit to patřičným PR futrálem s nápisem Spravedlivé důchody. Kdo na novém balíčku s devíti stovkami měsíčně zaváže hezčí mašličku, ten vyhrává.

Situace kolem zvyšování důchodů je ale složitější, než by odpovídalo sebevědomým ministerským tweetům. Přidat důchodcům nerovná se přepsat složenky a hotovo. Když si politici osvojují působivý přívlastek spravedlivé, zároveň tím nabízejí argumenty sami proti sobě.

Takže, co je spravedlivé?

Vláda dělá a zřejmě se chystá dělat dál právě to, co v roce 2010 odmítl Ústavní soud. Rozhodl, že státní penze jsou příliš "solidární" a málo "zásluhové". Že ti, kdo do důchodového systému v produktivním věku odváděli víc, by si zasloužili vyšší důchod. A že míra solidarity "bohatších" s "chudšími", s níž stát vybrané odvody přerozděluje do vyplácených důchodů, je už příliš vysoká.

Na pozdvižení, které to tehdy vzbudilo (Ústavní soud hodil vidle do penzí, psal jsem), se úspěšně zapomnělo. Zjednala se náprava, ale postupně míříme do předchozího, protiústavního módu.

Soud před devíti lety vlastně řekl: Důchodový režim je k těm, kdo odvedli víc, nespravedlivý. Ano, i sem patří slovo, na které si jinak nárokuje copyright ČSSD v úplně jiném kontextu. Ministryně Maláčová evidentně nespatřuje důchodovou spravedlnost ve vyšší zásluhovosti.

Penzijní operace Babišovy vlády míří opačným směrem. Prohlubují solidaritu, výši důchodů dál vyrovnávají - tím, že ty nižší se zvyšují víc. Kdo se jak o svou penzi "zasloužil", bude patrné ještě míň než teď. Je to spravedlivé? Co je víc: vaše zásluhy, nebo solidarita, kvůli které se na zásluhy tolik nehledí? A jak to porovnat?

Tahle úvaha se týká i nejznámějšího projektu Komise pro spravedlivé důchody: penzí žen a penzí mužů. Koluje tu další skrz naskrz kladné slovo, narovnání. Paní Maláčová chce narovnat (z toho plyne, že nyní nespravedlivě pokřivené) důchody obou pohlaví.

Starobní důchod na konci roku 2018 pobíralo 948 000 mužů a 1,46 milionu žen. Muži dostávali v průměru 13 683 korun, seniorky 11 281 korun. Ženy ovšem žijí déle, takže také pobírají důchod déle než muži, asi o osm let; když se například přidává tisícovka lidem starším 85 let, týká se to žen víc než mužů.

Vyrovnávat důchody žen a mužů s poukazem na genderové pravítko? Je klidně možné, že Ústavní soud by taková pravidla zase zrušil, protože by diskriminovala mužskou část populace. Byla by nespravedlivá. Někdo namítne: A že ženy mají nižší důchody, to spravedlivé je? Točíme se v kruhu.

Problém ženských a mužských důchodů se tu řeší od konce, chyba. Má se začít v letech předtím, měnit rodinnou politiku, daně, příležitosti pro pracovní uplatnění žen, a tedy i výši jejich příjmů (a tím pádem odvodů).

A zásluhovost, penze těch, kdo platili vyšší důchodové pojištění? I kvůli ní potřebujeme důchodovou reformu, která by nabídla víc možností, jak se "odvázat" ze státního pilíře, a rozrušila státnědůchodový monopol. Jinak ti bohatší důchodci zůstanou nespravedlivě chudšími a chudším důchodcům se jejich penze stejně dostatečně spravedlivě nenarovnají.

Tak jako všichni důchodci nemohou být šťastní jako v televizní reklamě na léčiva, také spravedlivé důchody jsou nedosažitelnou metou. Bylo by lepší tuhle nálepku opustit.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Lichtenštejnové neuspěli u Ústavního soudu ve sporu o 600 hektarů lesa u Říčan

Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.

Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil dnes za nadaci Růžička.

Další zprávy