Martin Novák Martin Novák | Komentáře
21. 6. 2018 10:15

Sudeťácký strašák znovu vylézá ze šumavských bažin. Povolal ho Babiš po projevu Merkelové

Ke skutečnému uctění památky obětí nacismu patří i uznání Němcům, jak se s vinou předků vyrovnali. Komentář Martina Nováka.
Babišova reakce na Merkelovou je bohužel archetypem českého bludu o nepřátelském, pomstychtivém Němci-nacistovi.
Babišova reakce na Merkelovou je bohužel archetypem českého bludu o nepřátelském, pomstychtivém Němci-nacistovi. | Foto: Reuters

Sudetoněmecký revanšismus a snaha revidovat výsledky druhé světové války byly oblíbeným tématem dokumentů normalizační Československé televize. Sudeťák bažící po odvetě za rok 1945 představoval strašidlo, které číhá na bavorské straně, aby si pro nás přišlo, nebudeme-li dost hodní. Za hustými lesy, bažinami a mlhou jako z Krále Šumavy.

Když Václav Havel v létě 1990 jako první český politik po pětačtyřiceti letech řekl, že my jsme nebyli jenom hodní a oni jenom zlí, bylo to asi poprvé, kdy se jeho popularita otřásla a od té chvíle klesala.

Středeční projev německé kancléřky Angely Merkelové ke Dni připomínky útěku a vyhnání a české reakce na něj ukazují, jak jsme se od normalizace a roku 1990 v tomto bodě nikam neposunuli.

Naděje, že vykládání historie ve stylu Národní fronty a KSČ se stane menšinovou záležitostí pro bojovníky dávno zapomenutých bitev, se nesplnila. Naopak se vrátila vzpomínka na rok 2013, kdy Miloš Zeman v prezidentské kampani bodoval sudeťáckou kartou, protože migranti tehdy ještě na radaru českých voličů nebyli.

Merkelová ve středu neřekla nic, co by mělo země poznamenané nacistickou okupací urazit. Potvrdila, že vyhnání německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy bylo přímým důsledkem nacismu. Pak řekla, že odsun neměl morální ani politické ospravedlnění. Tedy neřekla, že by dohody z roku 1945 o odsunu neměly platit. Pouze že je dnes považuje za "hořkou nespravedlnost".

Historii nelze změnit, ale lze uznat, že něco bylo nespravedlivé, i když to bylo legální a dohodnuté na mezinárodním fóru. Toho ale v Česku zřejmě nejsme více než sedmdesát let po válce schopni.

Dnešní Němci jsou pro mnohé Čechy zkrátka stejní jako ti ze čtyřicátých let bez ohledu na to, co se stalo v dalších desetiletích. Nikdo v Německu nežádá zpět majetek, jak strašili někteří politici po českém vstupu do Evropské unie (že, pánové Klausi a Zahradile), nikdo nechce kompenzace, nikdo nikoho nežene před soud. Dobrá vůle k projevení lítosti nad tehdejší tragickou dobou by nás nic nestála, ale raději si znovu kopneme do toho strašáka za šumavskou mlhou.

Hodnotit postoj Hradu nemá smysl, neboť jak říkal blahé paměti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: "Zemana v zahraničí nikdo nebere vážně." Premiéra Andreje Babiše však ano a jeho reakce na Merkelovou je bohužel archetypem českého bludu o nepřátelském, pomstychtivém Němci-nacistovi. "Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný, a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů," prohlásil premiér.

Čili Babiš nenápadně podsouvá, že Merkelová svým prohlášením za prvé vlastně bagatelizuje nacistickou éru a za druhé jako Němka nemá právo říci, že také někteří Němci trpěli, protože je jako kancléřka pokračovatelkou nacistického Německa. Hitler, Heydrich, Merkelová. Jsou to Němci, tak co nám má z Berlína kdo co říkat. Kdo vysloví kritiku odsunu nebo lítost nad ním, nemá se co pohoršovat nad heydrichiádou. Ano, bohužel, ještě v roce 2018 si český politik myslí, že na voliče to zabere. A bohužel do značné míry oprávněně.

Ke skutečnému uctění památky obětí hrůz heydrichiády, Lidic a Ležáků by naopak měla patřit gesta smíření s poválečným demokratickým Německem a uznání za to, že vinu za zločiny svých předků další generace Němců přijímají a poučily se z nich. Gesta, která by dala najevo, že princip kolektivní viny je kořenem zla mnoha, ne-li všech válek a v letech 1936 až 1945 právě tento princip triumfoval. Chybí nám pochopení, jak asi třeba je malým Němcům, když se ve škole poprvé v dějepisu dostávají ke třicátým letům minulého století a vidí, co jejich země udělala.

Jenže snaha vcítit se do Němců je v Česku pořád něco sprostého.

Co stojí za pozornost, je paradox, že z německých politických sil nejvíce bagatelizuje nacistické zločiny Alternativa pro Německo. Svým protiimigračním, protimuslimským a euroskeptickým postojem ale zároveň konvenuje nejvíce Miloši Zemanovi, Václavu Klausovi, Tomiu Okamurovi.

Dnes je ale problém trvání na jediném možném výkladu odsunu daleko spíš problémem Čechů se sebou samými než problémem mezi Čechy a Němci.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy