Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
2. 3. 2015 13:15

Sudetští Němci ubrali plyn. A inzerát v Blesku by vyšel zase

Předvolební strašení „cizáctvím“ a „obrazy s hákovými kříži“ bude na tisíce lidí účinkovat vždycky. Bez ohledu na to, co konkrétně dělá nebo nedělá sudetoněmecký landsmanšaft.
Ilustrační foto ze Sudetoněmeckých dnů.
Ilustrační foto ze Sudetoněmeckých dnů. | Foto: ČTK

Sudetoněmecké krajanské sdružení o víkendu škrtlo ze svých stanov snahu o vrácení majetku poválečným vysídlencům. „Toto ať nezapadne,“ připomněl informaci na Twitteru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Bohužel, myslím, že pravděpodobnější je opak.

Zapadne, v českém povědomí tedy skoro jistě. Ne u lidí, jako je Tomáš Prouza – ale ti přece podobných zpráv za posledních přibližně dvacet let vstřebali celou řadu. Pro ně není třeba snášet další důkazy, že návrat klíčů od šumavských chalup do sudetských rukou je pravděpodobný asi jako Elvis na Měsíci.

Situace je v podstatě táž už od česko-německé deklarace, kterou v lednu 1997 podepsali Václav Klaus, Helmut Kohl, Josef Zieleniec a Klaus Kinkel. Vlády jsou dohodnuté na usmíření a nenapravování starých křivd novými. Deklarace přitom nijak nebrání ve vznášení individuálních nároků, což se také stalo, a v prosinci 2005 Evropský soud pro lidská práva stížnost devadesáti sudetských Němců na konfiskaci majetku podle Benešových dekretů odmítl.

Stížnosti a žaloby může podávat kdokoli i teď, bez ohledu na to, co má sudetoněmecká lobby ve stanovách. Jejich poslední změna je – důležité – gesto. Ale takových už byla – na české i německé straně – řada.

Přesto „sudetoněmecké“ téma rozhodovalo české prezidentské volby 2013. Výbuch emocí na sklonku volební kampaně překvapil prudkostí i účinkem. Ukázalo se, že českého voliče lze skoro sedmdesát let po válce a dvacet let po deklaraci zmobilizovat skrze „hlas krve“, vyvoláváním starých a ještě starších sentimentů z české, německé a česko-německé minulosti. Varováním před „cizáky“ a „cizáctvím“.

Pro lidi, kteří mají tyhle věci sami pro sebe vyřešené, to mohl být kulturní šok: zjistili, kolik svých spoluobčanů tak málo znají.

Předvolební strašení „obrazy s hákovými kříži“ nebo last-minute inzerátem v Blesku, to jsou postupy, které nesouvisejí s tím, co konkrétně dělá nebo nedělá sudetoněmecký landsmanšaft. Na některé lidi - a volby ukázaly, že je jich mnoho, víc, než si myslíte - budou působit vždycky. Je to záležitost psychologie, individuální i sdílené. Psychologie (někdo by řekl mindráku) českého, ne německého voliče (finále německých, ba ani těch bavorských voleb opravdu nerozhoduje postoj k Benešovým dekretům a odsunu).

Jedni Češi se zatvrdí při samotném zvukomalebném slově „landsmanšaft“, v hlavě jim vytanou záběry kácejících se hraničních sloupů, pochodujících holínek a bůhvíčeho ještě. Jiní si na sudetské Němce nevzpomenou, jak je rok dlouhý, anebo si jsou s touhle minulostí kvit. Kdo k potvrzení své totožnosti potřebuje obraz nepřítele, opatří si ho bez ohledu na to, jestli Sudetoněmecké krajanské sdružení volí ambicióznější rétoriku, nebo své stanovy mění opačným směrem. Tisícům předloňských voličů Miloše Zemana je to jedno.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Bezplatnými menstruačními potřebami pro nízkopříjmové se má zabývat ministryně Schillerová, uvedl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. Na twitterovém účtu uvedl, že Skotové tím chtějí zbořit stigma menstruace a bojovat s chudobou. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), uvedl Babiš.

"Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení," uvedl Babiš.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách. Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy