Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 3. 2016 12:20

Teror v Bruselu: Bez podpory některých místních by to nešlo. A jistotu bezpečí mít nebudeme

Další útok, nyní v Bruselu. Francouzský premiér Manuel Valls říká: Jsme ve válce. A uprchlíci (část) před válkou utíkají. Máme společného nepřítele.
Úterý 22. března, útoky v Bruselu, na letišti Zaventem a v metru.
Úterý 22. března, útoky v Bruselu, na letišti Zaventem a v metru. | Foto: Reuters

Temné úterní ráno. Teroristické útoky v Bruselu, přímo v srdci Evropské unie. Úřady potvrzené první zprávy: útok na letišti Zaventem má na svědomí sebevražedný atentátník. Zemřelo mnoho lidí, přesné číslo zatím neznáme, množství jich bylo také zraněno. Další výbuchy byly zaznamenány v metru.

Nevíme v tuto chvíli ještě s jistotou, kdo útoky spáchal. Pravděpodobně džihádističtí teroristé. Ostatně radikálové z Islámského státu se k činu přihlásili. Útoky jsou spojovány s pátečním zatčením Salaha Abdeslama, spolupachatele teroristických útoků v Paříži loni v pátek 13. listopadu. Msta. Podle think tanku Evropské hodnoty do současnosti z Belgie odešlo bojovat za Islámský stát 441 zradikalizovaných muslimů a 117 se jich naopak do Belgie vrátilo. Odtud vyvěrá nebezpečí.

Po zatčení Abdeslama varoval belgický ministr vnitra Jan Jambon, že akce může vyvolat odvetu jiné teroristické buňky. Sdělil, že bezpečnostní složky jsou v pohotovosti.

To je na teroru v Bruselu drsné. Útok byl očekáván, a přece mu bezpečnostní složky nedokázaly zabránit. Nejde jen o páteční zatčení Abdeslama. Po loňském 13. listopadu v Paříži si lze těžko představit masivnější nasazení policie a tajných složek, než jaké probíhalo v Paříži, v celé Francii, a v Bruselu i celé Belgii.

Můžeme takřka s jistotou předpokládat, že tajné služby těchto dvou zemí spolu úzce spolupracovaly; neplatí o nich to, co o mnoha dalších zpravodajských službách států Evropské unie, tedy že jejich spolupráce přinejmenším není valná, pokud vůbec existuje.

Jak je tedy možné, že se teroristům znovu podařilo zaútočit a že uspěli? Na letišti a v metru? To jsou místa, na která se zájem sebevražedných útočníků vždy soustředí, jsou to jasné, zřetelné cíle. (Však taky hned po útocích v Bruselu následují masivní opatření ve Francii, Německu, Rakousku, Británii, dokonce i u nás.)

Odpovědí najdeme víc. Zcela zásadní zní: stoprocentní jistotu, že k útokům sebevražedných atentátníků nedojde, nemáme nikdy. Čím je země svobodnější, tím hůř se hrozba odvrací. Ale útokům nedokážou zabránit ani totalitní či autoritářské systémy, kde je společnost prošpikována agenty tajných služeb.

O Abdeslamovi věděli

Druhá odpověď se váže přímo na Brusel. (A zřejmě i na několik dalších podobných míst.) Terorista z Paříže Abdeslam se v tomto městě dokázal několik měsíců ukrývat. K jeho zatčení vedla rutinní kontrola neobydleného bytu v bruselské čtvrti Forest. Pak se ukázalo: Abdeslam celou dobu pobýval nedaleko místa, kde dříve bydlel!

V Rue des Quatres-Vents ho ukrývala tříčlenná rodina. Jak je to možné? Ta místa byla intenzivně kontrolována policií i tajnými agenty. Proč Abdeslama dávno nedopadli? Po jeho zatčení se ozvaly hlasy ze čtvrti Molenbeek, které říkaly: Každý z místních věděl, že Abdeslam je tady. O nespolupráci svědčí i postoje obyvatel Molenbeeku během policejních prohlídek. Byly často nepřátelské.

Dá se tvrdit: bez podpory místních by se nejen Abdeslam nemohl tak dlouho schovávat, ale zřejmě by nebyly možné ani další teroristické útoky. Sebelepší tajná služba a policie svobodné, demokratické země bude vždy blokována tam, kde naráží na nepřátelství a odpor.

O bruselské čtvrti Molenbeek bylo napsáno mnoho. Chytrácké by bylo nyní říct, že neměl vzniknout, že tam Belgie neměla nechat rozrůst nenávist vůči státu. Ale ta už tam dnes prostě je. A dokáže zraňovat celý systém. Zároveň platí: jen zraňovat, ne změnit.

Útoky v Bruselu (a před nimi v Paříži) dokazují, že jistotu nemáme a mít nebudeme. To je klíčový fakt. Neměli bychom ji ani v totalitě, ani v policejním státu. Má smysl mít kvalitní policii a tajné služby (u nás lze o jejich kvalitách často pochybovat), ale nemá smysl vzdát se svých svobod. Nepomůže zradit sami sebe.

A ještě něco. Obecně neplatí, že teror páchají uprchlíci. Ti ze Sýrie a dalších zemí mimo jiné před Islámským státem, před touto formou džihádu, utíkají. Prchají před válkou. A francouzský premiér Manuel Valls v úterý atentáty v Bruselu popsal takto: "Jsme ve válce." Oni i my. Máme společného nepřítele.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy